Nakladatelství Gallimard

Nakladatelství Gallimard
Základní údaje
Právní formaanonymní společnost s představenstvem s.a.i.
Datum založení1911
ZakladatelGaston Gallimard
Adresa sídlaPaříž, Francie
Souřadnice sídla
Charakteristika firmy
Oblast činnostibook publishing
Mateřská společnostgroupe Madrigall
Dceřiné společnostiSodis
Éditions Joëlle Losfeld
Identifikátory
Oficiální webwww.gallimard.fr
OpenCorporates IDfr/572206753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nakladatelství Gallimard (Éditions Gallimard) je přední[1] francouzské nakladatelství sídlící v Paříži. Vybudoval ho Gaston Gallimard, který stál v jeho čele od roku 1911 až do své smrti v roce 1975. Po něm nakladatelství převzal jeho syn Claude Gallimard, po něm v roce 1988 zas jeho syn Antoine. V nakladatelství dnes pracuje 1300 zaměstnanců, roční obrat činí cca 300 milionů eur, zisk je odhadován na 180 milionů.[1]

V katalogu nakladatelství je 36 laureátů Nobelovy ceny za literaturu a 10 držitelů Pullitzerovy ceny, 35 knih získalo Goncourtovu cenu. Knihy tu vydali například Marcel Proust, Franz Kafka, Robert Musil, Albert Camus, Antoine de Saint-Exupéry, Marguerite Yourcenarová, Philip Roth, Milan Kundera či Mario Vargas Llosa.[1]

Počátky nakladatelství jsou spjaty s literárním časopisem Nouvelle Revue Française (NRF), který roku 1909 založili André Gide, Jean Schlumberger a Jacques Rivière. K časopisu přidružili i malé nakladatelství a jeho ekonomické vedení svěřili svému příteli Gastonu Gallimardovi. První kniha, Rukojmí básníka Paula Claudela, vyšla 26. května 1911, ještě pod hlavičkou NRF.[1] Gaston Gallimard se ukázal jako schopný ředitel. Prvním velkým úspěchem bylo vydání Proustovy knihy Ve stínu kvetoucích dívek (2. části Hledání ztraceného času), která roku 1919 získala Goncourtovu cenu. V roce 1919 také nakladatelství NRF změnilo svůj název na Librairie Gallimard (knihkupectví Gallimard).

Významné edice

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c d FORMÁNEK, Jaroslav. Knihy, renomé, zisky. Respekt. Duben 2011, roč. XXII, čís. 16/17, s. 74–75. ISSN 1801-1446. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]