Nakladatelství Gallimard | |
---|---|
Základní údaje | |
Právní forma | anonymní společnost s představenstvem s.a.i. |
Datum založení | 1911 |
Zakladatel | Gaston Gallimard |
Adresa sídla | Paříž, Francie |
Souřadnice sídla | 48°51′24,12″ s. š., 2°19′42,24″ v. d. |
Charakteristika firmy | |
Oblast činnosti | book publishing |
Mateřská společnost | groupe Madrigall |
Dceřiné společnosti | Sodis Éditions Joëlle Losfeld |
Identifikátory | |
Oficiální web | www |
OpenCorporates ID | fr/572206753 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nakladatelství Gallimard (Éditions Gallimard) je přední[1] francouzské nakladatelství sídlící v Paříži. Vybudoval ho Gaston Gallimard, který stál v jeho čele od roku 1911 až do své smrti v roce 1975. Po něm nakladatelství převzal jeho syn Claude Gallimard, po něm v roce 1988 zas jeho syn Antoine. V nakladatelství dnes pracuje 1300 zaměstnanců, roční obrat činí cca 300 milionů eur, zisk je odhadován na 180 milionů.[1]
V katalogu nakladatelství je 36 laureátů Nobelovy ceny za literaturu a 10 držitelů Pullitzerovy ceny, 35 knih získalo Goncourtovu cenu. Knihy tu vydali například Marcel Proust, Franz Kafka, Robert Musil, Albert Camus, Antoine de Saint-Exupéry, Marguerite Yourcenarová, Philip Roth, Milan Kundera či Mario Vargas Llosa.[1]
Počátky nakladatelství jsou spjaty s literárním časopisem Nouvelle Revue Française (NRF), který roku 1909 založili André Gide, Jean Schlumberger a Jacques Rivière. K časopisu přidružili i malé nakladatelství a jeho ekonomické vedení svěřili svému příteli Gastonu Gallimardovi. První kniha, Rukojmí básníka Paula Claudela, vyšla 26. května 1911, ještě pod hlavičkou NRF.[1] Gaston Gallimard se ukázal jako schopný ředitel. Prvním velkým úspěchem bylo vydání Proustovy knihy Ve stínu kvetoucích dívek (2. části Hledání ztraceného času), která roku 1919 získala Goncourtovu cenu. V roce 1919 také nakladatelství NRF změnilo svůj název na Librairie Gallimard (knihkupectví Gallimard).