Nepomyšl

Nepomyšl
Ulice z Podbořan k zámku
znakvlajka
Lokalita
Status	městys
Pověřená obec	Podbořany
Obec s rozšířenou působností	Podbořany (správní obvod)
Okres	Louny
Kraj	Ústecký
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°13′5″ s. š., 13°18′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	444 (2024)[1]
Rozloha	28,23 km²[2]
Nadmořská výška	419 m n. m.
PSČ	439 71, 441 01
Počet domů	193 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa úřadu městyse	Nepomyšl 82 439 71 Nepomyšl [e-mail]
Starosta	Pavel Bartuška
Oficiální web: www.mestysnepomysl.cz
Nepomyšl
Další údaje
Kód obce	566501
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Městys Nepomyšl (německy Pomeisl) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v něm 444^[1] obyvatel. Městečkem protéká Dolánecký potok.

Název

Název městečka je odvozen přivlasťnovací příponou z osobního jména Nepomysl ve významu Nepomyslův dvůr. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Nepomisl (1361), Nepomislicz (1369), Nepomysl (1384–1399), Nepomissl (okolo roku 1405), Nepomisl (1395, 1410), z napomyzle (1455), w NePomyssli (1585), na Nepomyšli (1615), Pomeisel a Nepomissl nebo Nezamissl (1787) a Nepomyšl nebo Pomeisl (1854).^[4]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1361, kdy zde sídlil Petr z Janovic. Po něm je v roce 1386 uváděn Jetřich z Janovic. V první čtvrtině 15. století se rychle vystřídalo několik majitelů: Eliška Koldicová z Dubé (1409–1414), Ctibor Čepec z Libiše (do roku 1417) a roku 1418 ji drželi Jindřich z Elsteberka, Albrecht z Koldic a Oldřich z Koněprus.^[5]

Z roku 1500 pochází první zmínka o zdejší tvrzi, která patřila bratrům Janu a Jindřichu z Údrče. Někdy v první polovině šestnáctého století byla vesnice povýšena na trhové městečko.^[5]

Jako další majitel je roku 1510 uváděn hrabě Alexander z Leisneku a po něm jeho bratr Huk, který velel v roce 1521 velel stavovskému vojsku. Po jeho smrti v roce 1538 statek zdědila dcera Amabilie, která ji roku 1539 prodala Albínu Šlikovi z Holíče. Brigita, vdova po Albínu Šlikovi, spravovala několik let majetek sama a potom ho prodala své příbuzné Elišce Šlikové. Eliška zemřela v roce 1566 a panství si rozdělili její děti Jindřich z Gutštejna z prvního manželství a Lukrécie Šliková z druhého. Ta roku 1571 prodala svou polovinu Jindřichovi, který se však velmi zadlužil a po jeho smrti muselo být panství prodáno.

Roku 1589 ho koupili bratři Jindřich, Václav, Jan, Asman a Adam ze Štampachu. Když v roce 1613 zemřel Jindřich ze Štampachu, který byl od roku 1597 jediným majitelem, zdědil panství jeho syn Kryštof Abraham ze Štampachu. Ten se zúčastnil stavovského povstání z let 1618–1620, za což mu byl majetek zkonfiskován. Novým majitelem panství se stal Heřman z Questenberka, který ho koupil za osm tisíc kop míšeňských. Kupní smlouva zahrnovala dvůr Nepomyšl, zámek, pivovar a mlýny.^[5] Heřman k nepomyšlskému panství připojil ještě Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Zemřel roku 1651 a dědičkami se staly jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta provdaná za Gundakara z Ditrichštejna.

Různé větve rodu Ditrichštejnů potom Nepomyšl vlastnily až do roku 1895. Před zrušením roboty tvořilo nepomyšlské panství rozsáhlý majetek, ke kterému patřily kromě výše uvedených vesnice Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč.

Od 10. října 2006 byl obci vrácen status městyse.^[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 1 130 obyvatel (z toho 547 mužů), z nichž bylo čtyřicet Čechoslováků, 1059 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a třicet cizinců. S výjimkou čtyř evangelíků, patnácti židů a dvou lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.^[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo městečko 1 134 obyvatel: 101 Čechoslováků, 1 017 Němců a šestnáct cizinců. Převažovala římskokatolická většina, ale žilo zde také třináct evangelíků, třináct židů, jeden člen jiných nezjišťovaných církví a šestnáct lidí bez vyznání.^[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011^[9][10]

Městys Nepomyšl
	1869	1880	1890	1900	1910	1921	1930	1950	1961	1970	1980	1991	2001	2011
Obyvatelé	1 683	1 743	1 707	1 767	1 784	1 728	1 732	766	706	599	500	403	412	385
Místní část Nepomyšl
Obyvatelé	1 117	1 129	1 104	1 183	1 193	1 130	1 134	558	491	515	394	335	346	309
Domy	156	164	171	183	186	194	201	192	168	128	113	133	133	134
Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dětaň, Dvérce a Chmelištná.

Místní části

• Nepomyšl
• Dětaň
• Dvérce
• Chmelištná
• Nová Ves

Pamětihodnosti

• Renesanční zámek Nepomyšl vznikl přestavbou gotické tvrze ze čtrnáctého století. Současná podoba je výsledkem pozdějších barokních a klasicistních úprav.
• Na návsi stojí vedle zámku kostel svatého Mikuláše. Pochází ze čtrnáctého století a v první polovině osmnáctého století byl barokně upraven.^[11]
• Kaple
• Boží muka
• Přírodní rezervace Dětanský chlum je náhorní plošina na stejnojmenném vrchu (540 m n. m.) se zakrslou doubravou a teplomilnou květenou.^[12][13]
• Lípa v Nepomyšli je památný strom, který roste na pahorku mezi Nepomyšlí a Dvérci na lokalitě zvané U staré kaolínky.^[14]

Osobnosti

• Jan Jeltsch (1756–1822), duchovní

Galerie

• 
  Zámek
• 
  Kostel s pomníkem padlých ve druhé světové válce
• 
  Bývalá škola
• 
  Pomník věnovaný pluhu na návsi
• 
  Boží muka u silnice do Dvérců

Odkazy

Reference

1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
4. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. Heslo Nepomyšl, s. 206. 
5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Nepomyšl – zámek, s. 342. 
6. Rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny č. 8 ze dne 2006-10-10. [cit. 2014-11-22]. Dostupné online.
7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 254. 
8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 265. 
9. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-12-15. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399. 
10. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-04-17. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305. 
11. Umělecké památky Čech. Příprava vydání Emanuel Poche. Svazek II. K/O. Praha: Academia, 1978. 580 s. Heslo Nepomyšl, s. 466. 
12. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 25 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2024-04-22]. Dostupné online. 
13. PR Dětanský chlum [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-01-29]. Dostupné online. 
14. Lípa v Nepomyšli [online]. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [cit. 2012-03-03]. Dostupné online. 

Literatura

• Kaše, Martin – Holub, Zbyněk (eds.), Nepomyšl v proudu času, Nepomyšl 2023, 855 str.

Externí odkazy

• Oficiální stránky
• Nepomyšl v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)

Autoritní data	Biblio: 2059b777-664b-43c3-9d1a-deb3bf230491, 2cf37d45-281a-418c-8702-596fa8640572 NKC: ge386720

Portály: Česko | Geografie