Nikolaj Ivanovič Pirogov | |
---|---|
N. I. Pirogov na portrétu Ilji Repina | |
Narození | 13.jul. / 25. listopadu 1810greg. Moskva |
Úmrtí | 23. listopadujul. / 5. prosince 1881greg. (ve věku 71 let) Vinnycja |
Příčina úmrtí | rakovina |
Místo pohřbení | Vinnycja |
Bydliště | Kyjev Moskva |
Alma mater | Lékařská fakulta Moskevské univerzity (1823–1828) Humboldtova univerzita (od 1833) MSU Faculty Profesorský institut První moskevská státní lékařská univerzita I. M. Sečenova Imperátorská dorpatská univerzita |
Povolání | lékař, vědec, chirurg a anatom |
Zaměstnavatelé | Imperátorská dorpatská univerzita (od 1836) Imperátorská lékařsko-chirurgická akademie (od 1841) |
Ocenění | Děmidovova cena (1844) Řád sv. Anny 1. třídy (1860) Řád sv. Vladimíra 2. třídy (1873) Řád bílého orla (1877) Řád sv. Stanislava 1. třídy … více na Wikidatech |
Choť | Jekatěrina Dmitrijevna Berezinová |
Děti | Vladimir Nikolajevič Pirogov |
Funkce | profesor |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Nikolaj Ivanovič Pirogov (25. listopadu 1810 – 5. prosince 1881) byl ruský vědec, lékař a pedagog. Je považován za jednoho ze zakladatelů chirurgie, patřil k jedněm z prvních evropských chirurgů, který používal éter jako anestetikum, roku 1847 použil jako první chirurg na světě éter při operaci v polních podmínkách. Vynalezl též vlastní techniku užití sádry při léčení zlomenin. Po smrti bylo jeho tělo balzamováno technikou, kterou sám vyvinul, a uloženo v kostele ve Vinici na Ukrajině. Tělo zůstalo dodnes ve vynikajícím stavu. Patří k ruským národním hrdinům, čehož důkazem je i to, že v roce 2008 byl zvolen do padesátky největších Rusů historie.