Nina Ponomarjovová | |
---|---|
Na olympiádě v roce 1960 | |
Osobní informace | |
Datum narození | 27. dubna 1929 |
Místo narození | Nižnij Tagil |
Datum úmrtí | 19. srpna 2016 (ve věku 87 let) |
Místo úmrtí | Moskva |
Sportovní informace | |
Sport | hod diskem |
Účast na LOH | 4 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Atletika na LOH | ||
zlato | LOH 1952 | hod diskem |
bronz | LOH 1956 | hod diskem |
zlato | LOH 1960 | hod diskem |
Mistrovství Evropy v atletice | ||
zlato | ME 1954 | hod diskem |
Nina Apollonovna Ponomarjovová (rusky Нина Аполлоновна Пономарёва; 27. dubna 1929 Smyčka, Sverdlovská oblast – 19. srpna 2016 Moskva)[1][2] byla sovětská atletka, jejíž specializací byl hod diskem.
Narodila se jako Nina Romaškovová v sibiřském kárném táboře, kde byli její rodiče drženi kvůli svému třídnímu původu.[3] Roku 1936 byli propuštěni a usadili se v Jessentukách. Pracovala jako prodavačka, od roku 1948 studovala učitelský ústav ve Stavropolu, kde se začala věnovat atletice. Od roku 1949 žila v Moskvě a v armádním týmu ji trénoval Dmitrij Markov. V roce 1951 získala první ze svých osmi titulů mistryně SSSR v hodu diskem.
Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 zvítězila v hodu diskem výkonem 51,42 m a stala se tak první olympijskou vítězkou ze Sovětského svazu. Došlo k tomu druhého dne her, v neděli 20. července 1952, a sovětské reprezentantky obsadily všechna místa na stupních vítězů, když druhá skončila Jelizaveta Bagrjancevová a třetí Nina Dumbadzeová.[4]
Ve stejné sezóně vytvořila nový světový rekord v hodu diskem 53,61 m. O dva roky později zvítězila v soutěži diskařek na evropském šampionátu v Bernu výkonem 48,02 m. Na olympiádě v Melbourne v roce 1956 skončila v diskařském finále třetí. Druhé olympijské diskařské zlato vybojovala v Římě v roce 1960 výkonem 55,10 m.[5] V roce 1963 napsala knihu Moje sportovní cesta.[2] Zúčastnila se ještě olympiády v Tokiu v roce 1964, kde skončila výkonem 52,48 m na jedenáctém místě.[2] Dva roky poté ukončila sportovní kariéru a začala působit v Kyjevě jako trenérka.[2]
V srpnu 1956 byla zadržena v londýnském obchodě a obviněna z krádeže klobouků. Incident vyvolal diplomatický konflikt mezi Spojeným královstvím a Sovětským svazem.[6]
Byla pohřbena na Chovanském hřbitově v Moskvě.[7] Z podnětu ministra obrany Sergeje Šojgu[8] byly její ostatky 26. září 2016[9] přeneseny do Panteonu obránců vlasti u města Mytišči; stala se první sportovkyní zde pohřbenou.