Obyvatelstvo Švédska

Populace Švédska, 1961 až 2003. Populace se během šedesátých a sedmdesátých let zvětšila ze 7,5 na 8,3 milionu. Po fázi stagnaci na počátku osmdesátých let populace dále rostla z 8,3 na 8,8 milionu během let 1987 až 1997, poté následovala další fáze stagnace (následovaná dalším zvýšením z 8,8 na 9,3 milionu v letech 2004 až 2010)

Hustota zalidnění ve švédských oblastech.
obyvatelé/km²

     0-9.9

     10-24.9

     25-49.9

     50-99.9

     100-199.9

     200+

Počet obyvatel Švédska činil v k 31. srpnu 2015 odhadem 9 816 666 lidí^[1]. K 30. červnu 2009 to pro srovnání bylo 9 292 359 obyvatel.^[2]. K 31. prosinci 2013 dosahoval počet obyvatel čísla 9,64 milionu^[3].

Švédsko je jednou z nejřidčeji zalidněných zemí Evropy - hodnota dosahuje počtu 21,5 lidí na kilometr čtvereční. Největší hustota zalidnění v rámci Švédska je v oblasti Öresundu na jihu (provincie Skåne) a v okolí jezera Mälaren ve středním Švédsku (provincie Stockholm). Zhruba 85 % obyvatel žije v městských oblastech.^[4]

Rok 2015 – naděje dožití, muži 83 let a ženy 85 let.

Přirozený pohyb

Švédsko patří k evropským zemím s nejvyšším ukazatelem úhrnné plodnosti (1,91 k 31. prosinci 2008^[5]), přesto však přirozený přírůstek i zde dosahuje velmi nízkých hodnot: 2‰ v roce 2008, -0,3‰ v roce 2000, 3,4‰ v roce 1990, 0,7‰ v roce 1980, 3,7‰ v roce 1970 a 3,7‰ v roce 1960. Jak ukazuje graf míra porodnosti zaznamenala značné oživení na konci druhé světové války (v roce 1945 135 373 živě narozených) a od té doby převážně klesala - ke krátkodobému zvýšení došlo periodicky v letech 1964–1967 a 1990–1992. Naopak historického minima dosáhla porodnost nejprve v roce 1981 (91 780 živě narozených) a poté v roce 1999 (88 173 živě narozených).^[6]

Obyvatelé Švédska se dožívají průměrného věku 80,86 let, což je mezi státy světa řadí na 8. místo a v Evropě po Andoře, San Marinu a Francii na 4. místo.^[7]

Národnostní složení

Pokud jde o národnostní složení v etnickém slova smyslu, oficiální statistiky se o něm vůbec nezmiňují, mateřský jazyk spoluobčanů není pro Švédy podstatnou informací. Zaznamenává se však země původu u imigrantů a lidí, jejichž oba rodiče jsou imigranti. Díky vysoké míře imigrace podpořené tolerancí Švédů vůči cizincům a především štědrou sociální a integrační politikou je současná švédská populace značně multikulturní. Významnou původní národnostní menšinou jsou Sámové (dříve označovaní Laponci) obývající nejsevernější část Švédska.

Imigrace

Podle oficiálních statistik bylo v roce 2008 ve Švédsku evidováno 562,1 tis. cizinců (v roce 2003 492,0 tis.), z toho největšími skupinami byli přistěhovalci z Finska (175,1 tis.), Iráku (109,4 tis.), Srbska resp. bývalé Jugoslávie (83,0 tis.), Polska (63,8 tis.), Íránu (57,7 tis.), Bosny a Hercegoviny, Dánska (46,2 tis.), Norska (44,3 tis.) a Turecka (39,2 tis.).^[8] Podíl obyvatel narozených v zahraničí ovšem činí 13,8% a v součtu s osobami narozenými ve Švédsku s oběma rodiči narozenými v zahraničí činí podíl osob s imigrantským původem 17,9% (k 31. prosinci 2008).^[5] Protože většina skupin imigrantů si udržuje vyšší míru porodnosti než etničtí Švédové, podíl populace s imigrantskými kořeny v budoucnosti poroste.

V polovině 70. let 20. století začala vznikat politika integrace cizinců, kteří do Švédska přicházeli za prací už od konce druhé světové války. Tehdy mezi hlavní principy integrační politiky patřila svoboda volby (cizinec se může rozhodnout, zda si ponechá svoji vlastní kulturní identitu nebo přijme švédskou). Proto stát umožňuje imigrantům rozvíjet své kulturní a lingvistické tradice - jedním z prostředků je výuka mateřského jazyka na školách. Švédsko je jedinou zemí v Evropě, kde zákon zaručuje dětem imigrantů hodiny rodného jazyka na základních i středních školách. Podporu ostatních aktivit (etnická média, spolky přistěhovalců,...) stát v dalších letech v rámci snižování veřejných výdajů musel omezit. Ve švédských školách se učí zhruba šedesát jazyků imigrantů (nejčastěji arabština, bosenština, finština a albánština). Přesto však na předměstí tří největších švédských měst - Stockholmu, Göteborgu a Malmö, kde žije většina přistěhovalců, ke značné segregaci přistěhovalců. Na těchto předměstích nezaměstnanost často přesahuje 50%. Únik z těchto ghett cizincům ztěžují potíže při hledání práce nebo bytu. Štědrý systém dávek navíc z řady imigrantů první i druhé generace vytvořil dlouhodobé klienty sociálního státu. Příkladem je malmöské předměstí Rosengard, které obývají téměř výlučně jen cizinci, převážně muslimové.^[9]

Podle studie Migration Integration Policy Index (MIPEX), která vznikla ve spolupráci dvaceti organizací pod vedením British Council, jsou ve Švédsku ze všech zemí EU nejpříznivější podmínky života cizinců. Cizinci tu mají nejsnazší přístup na pracovní trh - s alespoň ročním povolením k pobytu zde mohou pracovat ve všech sektorech nebo začít podnikat. Švédský stát pořádá pro nezaměstnané cizince školení a jazykové kurzy, cizincům, kteří v zemi alespoň dva roky pracují nebo se starají o děti, umožňuje studovat za finanční podpory. Při ztrátě zaměstnání neztrácí cizinci automaticky právo na pobyt, ale mají možnost hledat si zaměstnání jiné, mohou tak libovolně práci měnit. Švédsko vyniká i v dalších hodnocených oblastech - právo na sloučení rodiny (vyřízení žádosti o sloučení trvá ve Švédsku do devíti měsíců), možnost získání trvalého pobytu a státního občanství, ve Švédsku může cizinec, který v zemi pobývá tři roky, volit v místních a regionálních volbách a být volen do místního zastupitelstva. Nejlepší podmínky má Švédsko i v oblasti antidiskriminačních opatření - zákon zde cizincům dává právo bránit se proti přímé i nepřímé diskriminaci ve veřejném a privátním sektoru z důvodů rasových, náboženských a národnostních. Specializované agentury poskytují obětem diskriminace nezávislé právní služby.^[10]

Podle průzkumu z roku 2012 žilo v zemi 1 473 256 lidí, kteří se narodili v jiné zemi, což bylo 15 % celkové populace.^[11][12]

Demografická statistika od roku 1900

Data podle SCB, která vydává oficiální švédské statistiky.^[13]

Graf vývoje porodnosti (modře) a úmrtnosti (červeně) ve Švédsku v letech 1735–2000

	Populace (x 1000)	Živě narození	Úmrtí	Přirozená změna	Hrubá míra porodnosti (na 1000 obyv.)	Hrubá míra úmrtnosti (na 1000 obyv.)	Přirozená změna (na 1000 obyv.)	Plodnost
1900	5 117	138 139	86 146	51 993	27,0	16,8	10,2	4,02
1901	5 156	139 370	82 772	56 598	27,0	16,1	11,0	4,04
1902	5 187	137 364	79 722	57 642	26,5	15,4	11,1	3,95
1903	5 210	133 896	78 610	55 286	25,7	15,1	10,6	3,82
1904	5 241	134 952	80 152	54 800	25,7	15,3	10,5	3,83
1905	5 278	135 409	82 443	52 966	25,7	15,6	10,0	3,83
1906	5 316	136 620	76 366	60 254	25,7	14,4	11,3	3,81
1907	5 357	136 793	78 149	58 644	25,5	14,6	10,9	3,77
1908	5 404	138 874	80 568	58 306	25,7	14,9	10,8	3,79
1909	5 453	139 505	74 538	64 967	25,6	13,7	11,9	3,71
1910	5 499	135 625	77 212	58 413	24,7	14,0	10,6	3,60
1911	5 542	132 977	76 462	56 515	24,0	13,8	10,2	3,49
1912	5 583	132 868	79 241	53 627	23,8	14,2	9,6	3,44
1913	5 621	130 200	76 724	53 476	23,2	13,6	9,5	3,32
1914	5 659	129 458	78 311	51 147	22,9	13,8	9,0	3,29
1915	5 696	122 997	83 587	39 410	21,6	14,7	6,9	3,06
1916	5 735	121 679	77 771	43 908	21,2	13,6	7,7	2,99
1917	5 779	120 855	77 385	43 470	20,9	13,4	7,5	2,93
1918	5 807	117 955	104 594	13 361	20,3	18,0	2,3	2,83
1919	5 830	115 193	84 289	30 904	19,8	14,5	5,3	2,72
1920	5 876	138 753	78 128	60 625	23,6	13,3	10,3	3,22
1921	5 929	127 723	73 536	54 187	21,5	12,4	9,1	2,93
1922	5 971	116 946	76 343	40 603	19,6	12,8	6,8	2,66
1923	5 997	113 435	68 424	45 011	18,9	11,4	7,5	2,55
1924	6 021	109 055	72 001	37 054	18,1	12,0	6,2	2,43
1925	6 045	106 292	70 918	35 374	17,6	11,7	5,9	2,34
1926	6 064	102 007	71 344	30 663	16,8	11,8	5,1	2,22
1927	6 081	97 994	77 219	20 775	16,1	12,7	3,4	2,11
1928	6 097	97 868	73 267	24 601	16,1	12,0	4,0	2,08
1929	6 113	92 861	74 538	18 323	15,2	12,2	3,0	1,95
1930	6 131	94 220	71 790	22 430	15,4	11,7	3,7	1,96
1931	6 152	91 074	77 121	13 953	14,8	12,5	2,3	1,88
1932	6 176	89 779	71 459	18 320	14,5	11,6	3,0	1,83
1933	6 201	85 020	69 607	15 413	13,7	11,2	2,5	1,72
1934	6 222	85 092	69 921	15 171	13,7	11,2	2,4	1,67
1935	6 242	85 906	72 813	13 093	13,8	11,7	2,1	1,70
1936	6 259	88 938	74 836	14 102	14,2	12,0	2,3	1,75
1937	6 276	90 373	75 392	14 981	14,4	12,0	2,4	1,77
1938	6 297	93 946	72 693	21 253	14,9	11,5	3,4	1,84
1939	6 326	97 380	72 876	24 504	15,4	11,5	3,9	1,90
1940	6 356	95 778	72 748	23 030	15,1	11,4	3,6	1,86
1941	6 389	99 727	71 910	27 817	15,6	11,3	4,4	1,92
1942	6 432	113 961	63 741	50 220	17,7	9,9	7,8	2,19
1943	6 491	125 392	66 105	59 287	19,3	10,2	9,1	2,41
1944	6 560	134 991	72 284	62 707	20,6	11,0	9,6	2,61
1945	6 636	135 373	71 901	63 472	20,4	10,8	9,6	2,63
1946	6 719	132 597	70 635	61 962	19,7	10,5	9,2	2,57
1947	6 803	128 779	73 579	55 200	18,9	10,8	8,1	2,50
1948	6 883	126 683	67 693	58 990	18,4	9,8	8,6	2,47
1949	6 956	121 272	69 537	51 735	17,4	10,0	7,4	2,39
1950	7 014	115 414	70 296	45 118	16,5	10,0	6,4	2,28
1951	7 073	110 168	69 799	40 369	15,6	9,9	5,7	2,20
1952	7 125	110 192	68 270	41 922	15,5	9,6	5,9	2,22
1953	7 171	110 144	69 553	40 591	15,4	9,7	5,7	2,25
1954	7 213	105 096	69 030	36 066	14,6	9,6	5,0	2,18
1955	7 262	107 305	68 634	38 671	14,8	9,5	5,3	2,25
1956	7 315	107 960	70 205	37 755	14,8	9,6	5,2	2,29
1957	7 364	107 168	73 132	34 036	14,6	9,9	4,6	2,29
1958	7 409	105 502	71 065	34 437	14,2	9,6	4,6	2,26
1959	7 446	104 743	70 889	33 854	14,1	9,5	4,5	2,29
1960	7 480	102 219	75 093	27 126	13,7	10,0	3,6	2,17
1961	7 520	104 501	73 555	30 946	13,9	9,8	4,1	2,21
1962	7 562	107 284	76 791	30 493	14,2	10,2	4,0	2,25
1963	7 604	112 903	76 460	36 443	14,8	10,1	4,8	2,33
1964	7 661	122 664	76 661	46 003	16,0	10,0	6,0	2,47
1965	7 734	122 806	78 194	44 612	15,9	10,1	5,8	2,39
1966	7 808	123 354	78 440	44 914	15,8	10,0	5,8	2,37
1967	7 868	121 360	79 783	41 577	15,4	10,1	5,3	2,28
1968	7 914	113 087	82 476	30 611	14,3	10,4	3,9	2,07
1969	7 968	107 622	83 352	24 270	13,5	10,5	3,0	1,94
1970	8 043	110 150	80 026	30 124	13,7	9,9	3,7	1,94
1971	8 098	114 484	82 717	31 767	14,1	10,2	3,9	1,98
1972	8 122	112 273	84 051	28 222	13,8	10,3	3,5	1,93
1973	8 137	109 663	85 640	24 023	13,5	10,5	3,0	1,88
1974	8 161	109 874	86 316	23 558	13,5	10,6	2,9	1,91
1975	8 193	103 632	88 208	15 424	12,6	10,8	1,9	1,78
1976	8 222	98 345	90 677	7 668	12,0	11,0	0,9	1,70
1977	8 252	96 057	88 202	7 855	11,6	10,7	1,0	1,64
1978	8 276	93 248	89 681	3 567	11,3	10,8	0,4	1,61
1979	8 294	96 255	91 074	5 181	11,6	11,0	0,6	1,66
1980	8 310	97 064	91 800	5 264	11,7	11,0	0,6	1,69
1981	8 320	94 065	92 034	2 031	11,3	11,1	0,2	1,63
1982	8 325	92 748	90 671	2 077	11,1	10,9	0,2	1,60
1983	8 329	91 780	90 791	989	11,0	10,9	0,1	1,61
1984	8 337	93 889	90 483	3 406	11,3	10,9	0,4	1,66
1985	8 350	98 463	94 032	4 431	11,8	11,3	0,5	1,74
1986	8 370	101 950	93 295	8 655	12,2	11,1	1,0	1,79
1987	8 398	104 699	93 307	11 392	12,5	11,1	1,4	1,84
1988	8 437	112 080	96 743	15 337	13,3	11,5	1,8	1,96
1989	8 493	116 023	92 110	23 913	13,7	10,8	2,8	2,02
1990	8 559	123 938	95 161	28 777	14,5	11,1	3,4	2,14
1991	8 617	123 737	95 202	28 535	14,4	11,0	3,3	2,12
1992	8 668	122 848	94 710	28 138	14,2	10,9	3,2	2,09
1993	8 719	117 998	97 008	20 990	13,5	11,1	2,4	2,00
1994	8 781	112 257	91 844	20 413	12,8	10,5	2,3	1,90
1995	8 831	103 326	96 910	6 416	11,7	11,0	0,7	1,74
1996	8 843	95 297	94 133	1 164	10,8	10,6	0,1	1,61
1997	8 846	89 171	92 674	-3 503	10,1	10,5	-0,4	1,52
1998	8 851	88 384	92 891	-4 507	10,0	10,5	-0,5	1,51
1999	8 858	88 173	94 726	-6 553	10,0	10,7	-0,7	1,50
2000	8 872	90 441	93 285	-2 844	10,2	10,5	-0,3	1,54
2001	8 896	91 466	93 752	-2 286	10,3	10,5	-0,3	1,57
2002	8 925	95 815	95 009	806	10,7	10,6	0,1	1,65
2003	8 958	99 157	92 961	6 196	11,1	10,4	0,7	1,71
2004	8 994	100 928	90 532	10 396	11,2	10,1	1,2	1,75
2005	9 030	101 346	91 710	9 636	11,2	10,2	1,1	1,77
2006	9 081	105 913	91 177	14 736	11,7	10,0	1,6	1,85
2007	9 148	107 421	91 729	15 692	11,7	10,0	1,7	1,88
2008	9 220	109 301	91 449	17 852	11,9	9,9	1,9	1,91
2009	9 299	111 801	90 080	21 721	12,0	9,7	2,3	1,94
2010	9 378	115 641	90 487	25 154	12,3	9,6	2,7	1,98
2011	9 449	111 770	89 938	21 832	11,8	9,5	2,3	1,90
2012	9 519	113 177	91 938	21 239	11,9	9,7	2,2	1,91
2013	9 644	113 593	90 402	23 191	11,8	9,4	2,4	1,89
2014	9 747	114 907	88 976	25 931	11,9	9,2	2,7	1,88
2015	9 850	115 700	85 500	30 200	12,0	8,5	3,5	1,90
2016	9 905	116 100	75 500	40 600	12,1	7,5	4,6	1,94

Jazyk

Související informace naleznete také v článku švédština.

Švédština je severogermánský jazyk, podobný norštině a dánštině, kterým hovoří většina obyvatel Švédska. Základem švédštiny je de facto dánština a všechny tři jazyky jsou si vzájemně bez potíží srozumitelné. Zajímavé je, že švédský parlament švédštinu nikdy neschválil jako úřední jazyk Švédska.^[14] Označuje se pouze jako „hlavní jazyk“ (huvudspråk). Od roku 1999 je ovšem schváleno 5 jazyků menšin (finština, meänkieli – tornedalská finština, romština, laponština a jidiš), které je možno používat v úředním styku ve vybraných regionech.^[15]

Náboženské složení

Související informace naleznete také v článcích Švédská církev a Římskokatolická církev ve Švédsku.

Většina (66 %) populace se hlásí k luteránské Švédské církvi.^[16] K římskokatolické církvi se většinou hlásí přistěhovalci a Švédové s přistěhovaleckými kořeny (zejména pak Poláci a Chorvati, kteří mají ve velkých městech bohoslužby ve vlastním jazyce). Díky imigraci však narůstá především počet muslimů.

Největší města

Stockholm, Staré Město (Gamla Stan)

Ostrov Halsö v Göteborském souostroví, severní Götaland

Skåne, jižní Götaland

Tabulka uvádí počet obyvatel na území obcí (kommun). Údaje jsou z 31. 12. 2006.

Pořadí	Obec (město)	Počet obyvatel	Rozloha [km²]	Hustota zalidnění [obyv./km²]
1	Stockholm	851 600	377,3[17]	4 124,91
2	Göteborg	516 100	450,71	1 080,58
3	Malmö	294 000	155,56	1 752,60
4	Uppsala	191 000	2 189,10	84,01
5	Linköping	138 580	1 435,80	96,08
6	Västerås	132 920	962,78	137,46
7	Örebro	128 977	1 380,11	92,87
8	Norrköping	125 463	1 503,61	82,95
9	Helsingborg	123 389	346,25	353,35
10	Jönköping	122 194	1 488,75	81,43
11	Umeå	115 240	2 331,39	47,58
12	Lund	103 286	430,27	238,11
13	Borås	100 221	915,22	108,88
14	Sundsvall	94 516	3 208,70	29,33
15	Gävle	92 416	1 615,07	57,12

Související články

• Židé ve Švédsku

Externí odkazy

Reference

1. Archivovaná kopie. www.scb.se [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-16. 
2. Archivovaná kopie. www.scb.se [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-23. 
3. Statistikdatabasen [online]. Statistics Sweden [cit. 2014-03-06]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. SVANSTRÖM, Stefan. Varannan svensk bor nära havet [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Archivovaná kopie. www.scb.se [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-12. 
6. www.scb.se [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-01-19. 
7. Archivovaná kopie. www.cia.gov [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-08-11. 
8. Archivovaná kopie. www.businessinfo.cz [online]. [cit. 2009-08-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-06-20. 
9. http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=46^{[nedostupný zdroj]}
10. http://www.lidovky.cz/postoj-evropskych-zemi-k-cizincum-se-lisi-fii-/ln_noviny.asp?c=A071124_000071_ln_noviny_sko&klic=222604&mes=071124_0^{[nedostupný zdroj]}
11. Archivovaná kopie. www.scb.se [online]. [cit. 2015-11-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-09-24. 
12. BEFOLKNINGSSTATISTIK. Största folkökningen på nästan 70 år [online]. [cit. 2014-03-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-16. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
13. Statistics Sweden. www.scb.se [online]. [cit. 02-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 20-11-2015. 
14. Svenskan blir inte officiellt språk [online]. Stockholm: Sveriges Television, 2005-12-07, rev. 2005-12-07 [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
15. Språkpolitik och språklagar [online]. Stockholm: Språkrådet, rev. 2007-11-13 [cit. 2007-12-12]. Dostupné online. (švédsky) 
16. Church of Sweden: Svenska kyrkans medlemsutveckling år 1972-2012. www.svenskakyrkan.se [online]. [cit. 02-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 19-10-2011. 
17. Tätorternas landareal, folkmängd och invånare per km² 2000 och 2005 [online]. Statistiska centralbyrån [cit. 2008-12-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. (švédsky)