Občanská výchova (film)

Občanská výchova
Původní název	Die fetten Jahre sind vorbei
Země původu	Rakousko Rakousko Německo Německo
Jazyk	němčina
Délka	127 minut
Žánry	drama, kriminální
Scénář	Katharina Held Hans Weingartner
Režie	Hans Weingartner
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role	Daniel Brühl Julia Jentsch Stipe Erceg
Produkce	Hans Weingartner Antonin Svoboda
Hudba	Andreas Wodraschke
Kamera	Daniela Knapp Matthias Schellenberg
Střih	Dirk Oetelshoven Andreas Wodraschke
Výroba a distribuce
Premiéra	25. listopadu 2004 11. srpna 2005
Produkční společnosti	y3film a coop99
Distribuce	Celluloid Dreams
Občanská výchova na ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky.

Občanská výchova (v originále Die fetten Jahre sind vorbei) je německý dramatický film z roku 2004 režiséra Hanse Weingartnera. Hlavní role ztvárňují Daniel Brühl, Julia Jentsch a Stipe Erceg. Představují tři berlínské aktivisty proti kapitalismu, kteří se ocitnou v milostném trojúhelníku.

Obsazení

Daniel Brühl	Jan
Julia Jentsch	Jule Bergmann
Stipe Erceg	Peter
Burghart Klaußner	Justus Hardenberg

Vznik filmu

Vývoj a postavy

Podle Weingartnera byl film ovlivněn jeho minulostí jako politického aktivisty. Popisuje deset let jeho života, když se snažil politické hnutí pro uspokojení svých ideálů. Snímek tak považuje za autobiografii a jeho hraje Daniel Brühl. Režisér se rozhodl pro nenásilnou cestu, protože násilí „pouze dělá systém silnější“ a poukazuje na frakci Rudé armády, která „prakticky vyvraždila celé levicové hnutí v Německu... protože dali policii záminku se opravdu vyzbrojit a vytvořit ještě větší totalitní systém“. Místo toho dal Weingartner svým postavám „poetickou rezistenci“.

Ačkoliv si Daniel Brühl myslel, že film je „velmi realistický“, byl nespokojen s nevěrohodností své postavy. Herec se cítil „připoutaný“ k Janovi a obdivoval jeho „odvahu, se kterou chce měnit způsob, jakým se věci dějí, aby jednal a obhajoval též své ideály“. Na druhou stranu shledával ale také „hodně utopické a naivní, že všichni tři tak moc riskují, aby se vloupali do domu někoho bohatého, aby jim přestěhovali věci.“

Věrohodnost milostného trojúhelníku byla pro Weingartnera velmi důležitá, on sám se v něm minulosti také jednou ocitl. Ačkoliv herci zpočátku nevěřili, že by Peter mohl odpustit Janovi a Jule jejich zradu, tak Weingartner využil tuto situaci, aby popsal svůj pohled na přátelství: „Přátelství znamená pro něj více, než buržoazní morální hodnoty. Peter Jule miluje, on ji nevlastní. Když se Jule zamiluje do Jana, tak Peter může říci, že jejich láska je nádherná věc přibarvená rebelií, je to tedy společné odmítnutí sociálního omezení.“

Natáčení

Weingartner řekl, že obdržel od americké produkční společnosti nabídku na produkování, která byla tak štědrá, že by „do konce života nemusel pracovat“. On ji ale odmítl a rozhodl se film produkovat prostřednictvím svých dvou menších, ale vlastních produkčních společností, y3film a coop99, jako nízkorozpočtový film. Weingartner film financoval z půjčky na 250 000 euro, kde mu jako zástava sloužil dům rodičů. Film se točil na ruční digitální kameru, což režisérovi umožňovalo „prozkoumat prostor a dát hercům povolení jít kamkoliv chtějí“. Weingartner chtěl technicky jednoduchý film zaměřený na herce. Jeho rozhodnutí udělat nízkorozpočtový film bylo záměrné: „Více peněz znamená více tlaku. Tímto způsobem jsem mohl využít omezený štáb a byl jsem schopný nastavit natáčecí plán, jak jsem chtěl - obvykle. Obrovskou výhodou tvorby tohoto druhu filmařské tvorby je právě ona rychlost.“ Většina filmu se natáčela v Berlíně, s výjimkou scén z rakouských Alp.

Casting

Postava Petera byla napsána přímo pro herce Stipeho Ercega, když ho Weingartner viděl „ve filmu svého kamaráda“. Daniela Brühla, v té době již známého populárního herce, režisér znal a viděl ho jako „perfektního parťáka“ pro Ercega. Burghart Klaußner byl obsazen, protože podle slov režiséra byly mezi nimi „správná energie a naladění“. Nejsložitější bylo obsazení hlavní ženské role Jule. Weingartner hledal vhodnou představitelku osm měsíců a když objevil Julii Jentsch, tak zrovna pracovala jiném filmu, on si ale byl jistý, že našel „perfektní herečku“, a tak odložil natáčení.

Témata

„	Dalším tématem filmu je zbavení se strachu. Je důležité skoncovat s úzkostí, přestat se bát o bezpečnost a zabezpečení. Svoboda je více namáhavější, než je bezpečnost... Domnívám se, že lidé jsou kočovníci. Potřebují být volní, ale takových nás je velice málo. Většina lidí je jako Hardenberg, tedy vězněm svého vlastního majetku. Někdo jednou řekl: 'To, co vlastníš, jednoho dne bude vlastnit tebe'.	“
— Hans Weingartner

Weingartner poznamenal, že film je „o ekonomické revoluci, o chudých proti bohatým“. Nicméně se potýká s „mnoha dalšími tématy“ a „motivy revoluce, rebelantství“ a toho, „jak člověk může změnit běh svého života“, jsou těmi hlavními. Podobně se vyjádřil také Brühl: „je tam mnoho odlišných věcí, které si z toho můžete vzít“, protože film také pojednává o generačním konfliktu a příběhu o lásce a přátelství.

Hardenbergova „psycho-sexuální převaha“ oproti hlavním hrdinům symbolizuje to, co Weingartner považuje za „zradu evropské levice od pamětníků éry hippies, jako byli Joschka Fischer, Gerhard Schroder — a Tony Blair.“

I když je předmět filmu politický, tak Weingartner prohlásil, že „celá myšlenka filmu je hravá. Film je plný vtipů. A radosti. Někde jsem četl, že děti se smějí víckrát, než stopadesátkrát denně. Dospělí se rozesmějí pouze desetkrát denně. Tedy chci, aby se lidé smáli. Chci, aby se podívali na film a bavili se.“

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Edukators na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Občanská výchova v Česko-Slovenské filmové databázi
• Občanská výchova v Internet Movie Database (anglicky)

Portály: Film