Oldřich Kulhánek

Oldřich Kulhánek
Narození26. února 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Úmrtí28. ledna 2013 (ve věku 72 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Místo pohřbeníBubenečský hřbitov
Alma materVysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze
Povolánígrafický designér, malíř, kreslíř poštovních známek, grafik, ilustrátor a výtvarník
Manžel(ka)Růžena Kulhánková
PodpisPodpis
Webová stránkawww.oldrichkulhanek.cz
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
hrob grafika Oldřicha Kulhánka na hřbitově v Bubenči

Oldřich Kulhánek (26. února 1940 Praha – 28. ledna 2013 Praha [1]) byl český malíř, grafik, ilustrátor, scénograf a pedagog. Stal se autorem grafické podoby současných českých bankovek a vytvořil mnoho českých poštovních známek. Za grafiky, jimiž údajně hanobil představitele bývalých socialistických zemí, byl za komunistického režimu perzekvován.

Život a dílo

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1958 byl přijat na VŠUP Praha do ateliéru grafiky prof. Karla Svolinského (1896–1986). Studia dokončil v roce 1964. Profesionální dráhu začal svojí diplomovou prací, ilustracemi knihy veršů Vladimíra Holana Sen. První samostatnou výstavu měl roku 1968 v Galerii mladých v Praze společně s malířem Janem Krejčím.

Perzekuce

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1968 stíhán a v březnu roku 1971 zatčen StB a uvězněn. Tehdy byl obviněn z toho, že svými grafickými listy s tváří Stalina hanobí představitele komunistických zemí. Na celkem jedenácti grafikách, které režim označil za tzv. ideově nebezpečné, byl totiž deformovaný Stalinův obličej, perforované pěticípé hvězdy či budovatelsky radostné obličeje změněné v ohavný škleb.

Ve vykonstruované kauze zvané Kulhánek a spol. byl společně s ním souzen také jeho kolega a přítel Krejčí. Poté strávil měsíc ve vězení a musel pravidelně chodit k výslechům. Případ ukončilo líčení u obvodního soudu pro Prahu 10 (5. 7. 1973), kde bylo jeho 11 grafických listů odsouzeno k likvidaci. Jeho rodině a přátelům se ale podařilo až do roku 1989 skrývat matrice k těmto listům, takže počátkem 90. let z nich byla vytištěna limitovaná edice, nazvaná Prohibita. Původní grafiky nakonec údajně zničeny nebyly, soudci je měli před spálením rozkrást.[2]

70. léta

[editovat | editovat zdroj]

Novou bankovku navrhl poprvé již v roce 1971, kdy jeho desetikoruna vyhrála anonymní konkurz. Bankovka s motivem Mistra Pavla z Levoče se ale do tiskárny nakonec nedostala. Celá sedmdesátá léta měl zákaz výstav, zákaz spolupráce s nakladatelstvími a zákaz publicity. Přesto se ilegálně podařilo dostat některá jeho díla za železnou oponu – například v roce 1971 se pod pseudonymem Ulrich Böhm zúčastnil se svým grafickým listem Hommage á Albrecht Dürer výstavy v Norimberku.[3]

„ Umělec by měl podat svědectví o době a o sobě. “
— Motto: Oldřich Kulhánek

80. léta

[editovat | editovat zdroj]

V 80. letech vytvářel litografie, které jsou inspirovány vývojem lidského těla. Navzdory zákazu mu někteří kolegové umožnili ilustrovat knihy, především ruské klasiky. Z osmdesátých let pocházejí také jeho známé cykly Tváře a Ruce, grafické listy inspirované dílem George Orwella či stylizované podobizny historických osobností (Johannese Keplera, Tycha Braha či Rudolfa II.).

90. léta

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1992 až 1993 pracoval na návrzích nových českých bankovek a stal se autorem mnoha českých poštovních známek – mimo jiné navrhl poštovní známku s portrétem prezidenta České republiky Václava Klause. V roce 1995 hostoval na University of Houston-Clear Lake v Texasu.

Je pro něho typické zaujetí pro figuru, které se táhne celým jeho dílem, zaujetí, které používá pro vyjádření stavu duše. V jeho tvorbě lze nalézt torza lidských tváří a ruce, jež jsou vyjádřením doby a místa, kde žijí. Patřil mezi přední představitele českého ex libris, grafické tvorby a získal celou řadu prestižních cen; byl prezidentem nadace SČUG Hollar.

České bankovky

[editovat | editovat zdroj]
Bankovka 500 Kč navržená Oldřichem Kulhánkem

V roce 1992 až 1993 pracoval na návrzích osmi českých bankovek. Soutěž byla vypsána ještě federální Státní bankou československou, nicméně motivy zůstaly a po letmé úpravě byly použity i na bankovkách vydaných až po rozdělení Československa.

„ Každou bankovku provázel elaborát o deseti stránkách, kde bylo určeno v milimetrech, ve které části se má nacházet text, číslovka, skrytý znak, značka pro slepce atd. Zadání bylo naprosto detailní. Pro mě byla výzva v tom, abych dokázal při všech těchto omezeních udělat něco, co by vypadalo k světu. “
—  Oldřich Kulhánek

U bankovky 200 Kč s Komenským namaloval ruce dospělého a dítěte jako symbol předávání znalostí a zkušeností. Na tisícikorunové bankovce s Františkem Palackým ztvárnil lípu jako symbol historika českého národa.

Jako připomínku nedožitých 75. narozenin Oldřicha Kulhánka vytvořila Česká mincovna v Jablonci nad Nisou ražbu zlatých a stříbrných pamětních medailí s motivem 100Kč bankovky. Grafiku zpracovala Kulhánkova dcera, MgA. Klára Melichová. Averz medaile nese charakteristickou podobiznu Karla IV, reverz zobrazuje pečeť Univerzity Karlovy.[4]

Zastoupení v galeriích

[editovat | editovat zdroj]
výběr

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ ČTK. Zemřel grafik a malíř Oldřich Kulhánek, autor českých bankovek. Lidovky.cz [online]. MAFRA. Dostupné online. ISSN 1213-1385. 
  2. ↑ NĚMCOVÁ, Miroslava. Ve jménu lži a nenávisti: Stvoření druhé Babišovy vlády. Forum 24 [online]. Free Czech Media. Dostupné online. ISSN 1458-4042. 
  3. ↑ KALVACHOVÁ, Hana. Zemřel grafik Oldřich Kulhánek, autor českých bankovek. ČT24 [online]. Česká televize. Dostupné online. 
  4. ↑ MIKULIČKA, Jan. Mincovna vyrazila zlatou medaili s Karlem IV. Stojí milion a půl. iDnes.cz [online]. MAFRA, 26. února 2015. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KOUTECKÝ, Josef; HOŠKOVÁ, Simeona. Oldřich Kulhánek & Miloš Ondráček: Známková tvorba 1990-2011. Praha: [s.n.], 2014. 350 s. ISBN 978-80-904701-2-5. 
  • PETROVÁ, Eva. Oldřich Kulhánek. 1. vyd. Praha: Akropolis, 1997. 233 s. ISBN 80-85770-47-4.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]