Olomučany
| Olomučany | |
|---|---|
 | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Blansko |
| Obec s rozšířenou působností | Blansko (správní obvod) |
| Okres | Blansko |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°19′51″ s. š., 16°40′18″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 084 (2024)[1] |
| Rozloha | 15,13 km²[2] |
| Katastrální území | Olomučany |
| Nadmořská výška | 358 m n. m. |
| PSČ | 679 03 |
| Počet domů | 357 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Olomučany 123 679 03 Olomučany ou.olomucany@tiscali.cz |
| Starosta | Josef Smíšek |
| Oficiální web: www | |
  Olomučany | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 582166 |
| Kód části obce | 110957 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Obec Olomučany se nachází v okrese Blansko v Jihomoravském kraji, necelé 4 km jihovýchodně od Blanska. Žije zde přibližně 1 100[1] obyvatel.
Název
[editovat | editovat zdroj]Na vesnici bylo přeneseno původní pojmenování jejích obyvatel Olomučané, které znamenalo "lidé (přišlí) z Olomouce" nebo "lidé poddaní Olomouci".[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o obci pochází z roku 1346, kdy hrad Olomučany vlastnili Jindřich, Pertold a Čeněk z Lipé. Archeologické nálezy na katastru obce jsou dokladem toho, že území bylo osídleno již v 8. a 9. století. Obyvatelé se v té době zabývali výrobou železa, neboť v katastru obce se vyskytovala železná ruda a dostatek dřeva na její tavení. Ruda se kutala až do konce 17. století pro hutě a hamry v Blansku a Adamově. Taktéž kácení lesa a pálení uhlí bylo zaměstnání občanů od založení obce. Dokladem toho je pečeť z roku 1353, na níž jsou znázorněny dvě zkřížené sekery.
Vývoj obce byl úzce spjat s osudy Nového hradu. Jako součást novohradského panství je vesnice uváděna roku 1562, kdy ji vlastnil Albrecht Bučovický z Boskovic. V obci se projevily následky válek, nemocí a jednání tehdejší vrchnosti. Nový hrad často měnil své majitele, především od dob svého založení v roce 1371 až do roku 1597, kdy přešel do držení rodu Liechtensteinů. V roce 1645 se Nového hradu zmocnila švédská vojska, která hrad vyrabovala a vypálila. Tyto události jsou spojeny s největším úpadkem obce.
.jpg)
Po oživení obce zde byla v roce 1666 vybudována sklářská huť, kde se vyrábělo mnoho sklářských výrobků. Výdělky dělníků byly malé a tak došlo k jejímu úpadku a v roce 1712 k úplnému zániku.
V první polovině 18. století v Olomučanech založili Petr Eugen Selb a Carl Gustav Lenk dílnu na výrobu hliněného nádobí.[5] Dílnu v roce 1848 prodali a nový majitel nejdříve pokračoval ve výrobě tzv. hnědého zboží. Ještě před rokem 1871 však začal s výrobou kamenin, sporáků a kamen. V dalších letech byla započata výroba vzácného majolikového zboží. Olomučanská keramika postupně nabývala světového věhlasu. Byla oceněna zlatou medailí ve Vídni a její výrobky jsou umístěny v britském muzeu v Londýně. Krásná práce skutečných lidových umělců, proslavila Olomučany v celé Evropě.
Na začátku 17. století zde bylo 22 domů, z nich byly po třicetileté válce 2 pusté. Roku 1793 tvořilo obec 79 domů s 530 obyvateli. V roce 1846 zde bylo 101 domů se 793 obyvateli. V roce 1900 šlo o 168 domů a 1426 obyvatel.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Ke sčítání lidu roku 2011 bylo v obci sečteno 946 občanů se stálým bydlištěm.[7] K prvnímu lednu 2020 obec čítala 1 076 obyvatel.[8] Svého největšího počtu obyvatel od roku 1910 obec dosáhla při Rakousko-Uherském sčítání lidu roku 1910, kdy čítala 1455 obyvatel.[9]
| 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1455 | 1439 | 1286 | 1155 | 1025 | 1013 | 940 | 884 | 883 | 942 | 1076 |
Pověst
[editovat | editovat zdroj]Mucena
[editovat | editovat zdroj]Kdysi býval na Příhonech dvůr, který byl v nejistých dobách vypálen Švédy. Místní obyvatelé se schovali před nepřáteli v lesích, kde byli však prozrazeni dětským pláčem. Všichni byli pobiti, až na rodiny Syrových, Blažiců a Čumů. Ty v lese zdivočely. Když kraj navštívil Maxmilián Lichtenštejn, potkal při honu v lese nahou ženu, jmenovala se Mucena. Proto zde pro ně nechal zbudovat několik stavení s mlýnem, které byly nazvány podle Muceny – Holomuceny, z čehož vznikl současný název obce.[10]
Olomouc
[editovat | editovat zdroj]Další pověst hovoří o to, že do míst, kde se nyní nacházejí Olomučany, přišla z Olomouce skupina drvoštěpů a uhlířů, kteří sem byli posláni na vymýcení zdejších hustých lesů. Mj. dvě zkřížené sekyry jsou na obecní pečeti uváděny již v 18. století.
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Mezi nejznámější akce pořádané v obci patří Svatováclavské hody, které probíhají koncem září.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel Božského Srdce Páně – kostel pocházející z konce 30. letech 20. století.
- Čertův hrádek – zřícenina ležící západně od obce.
- Nový hrad – zřícenina hradu založeného v roce 1366. V současné době probíhá její postupná rekonstrukce.
- Starý hrad – zřícenina hradu o jehož minulosti jsou spory. Nedaleko Nového hradu.
- Železniční tunel – poslední z tzv. Blanenských tunelů se zachovalým původním portálem.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Karel Kotas (1894–1973), architekt
- Václav Kyzlink (1917–1991), divadelní a filmový herec
- Jan Kyzlink (1930–1991), operní pěvec
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 178.
- ↑ BLANENSKÝ DENÍK, Žaneta Ondroušková. Olomučanská keramika dobývala svět [online]. 2011-09-28 [cit. 2012-06-01]. Dostupné online. ((česky))
- ↑ KNIES, Jan. Blanský okres Vlastivěda moravská. Brno: GARN, 2008. 210 s. ISBN 978-80-86347-89-9. S. 132.
- ↑ KURZY.CZ. Olomučany, 1. Obyvatelstvo podle pohlaví a rodinného stavu - statistika | Kurzy.cz. www.kurzy.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ Počty obyvatel obcí k 1.1.2020 [online]. Praha: Český statistický úřad (ČSÚ), 30.04.2020 [cit. 2020-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-10.
- ↑ a b Obec Olomučany Naše jména Aktuální databáze křestních jmen a příjmení, jejich četnost, význam a původ , svátek. www.nasejmena.cz [online]. [cit. 2020-06-12]. Dostupné online.
- ↑ KNIES, Jan. Blanenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1902. S. 133.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olomučany na Wikimedia Commons - Olomučany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- http://www.olomucany.cz - oficiální web obce Olomučany
