Operace Paperclip

Tým Paperclip v Fort Bliss, Texas

Operace Paperclip (nebo také projekt Paperclip) bylo krycí jméno amerického projektu, který měl za úkol převézt po konci druhé světové války z nacistického Německa do Spojených států německé vědce. Pro tento účel byla vytvořena i tzv. Joint Intelligence Objectives Agency,[1] která spravovala dokumenty a informace o této operaci. Účelem bylo propašování vědců z nacistického raketového průmyslu, medicíny a z divizí chemických zbraní, a zároveň zabránit, aby je nezískal Sovětský svaz.[2]

Svůj nový domov na americké půdě našlo nakonec více než 1500 osob – vědců, z nichž někteří byli za války členy nacistických organizací (NSDAP, SS), podíleli se na zvěrstvech druhé světové války či „jen“ zneužívali otrockou práci vězňů s plným vědomím, že lidé pracující v jejich továrnách jsou jen levným a dostatečně početným „spotřebním materiálem“.[zdroj?] Americké tajné služby a americká armáda utajovala příslušné dokumenty o jejich minulosti[3] a umožnily přesídleným Němcům pracovat i získat americké občanství,[4] což dodnes představuje nedořešený morální problém.[5]

Operace Overcast

[editovat | editovat zdroj]

Původním záměrem – a bezejmenným plánem – americké armády bylo pouze vyslechnout vědce, pracující na válečných raketách, a zabavit jejich plány a materiály. To se změnilo 22. května 1945, kdy major Robert B. Staver prohlásil evakuaci německých vědců a jejich rodin za velmi důležitou pro válku v Tichomoří. 19. července 1945 byl tento plán pojmenován jako operace Overcast a zároveň byl značně rozšířen počet vědců i projektů, zamýšlených k transportu přes oceán. Kvůli příliš velkému rozšíření povědomí o názvu Overcast byla nakonec operace přejmenována na Paperclip (operace Kancelářská sponka). Projekt podepsal v srpnu 1945 prezident Harry S. Truman.

Vědci

[editovat | editovat zdroj]

Za nejdůležitější vědce, kteří měli být nalezeni a přepraveni do USA, byli považováni Wernher von Braun (člen SS, tvůrce proslulé střely V-2), Kurt Blome (lékař specializující se na biologické zbraně, který testoval své vynálezy na vězních z Osvětimi), nebo Hubert Strughold (zkoumal účinek extrémně nízkých teplot na lidské tělo v táborech Dachau a Osvětim)[2] a další jejich spolupracovníci. Objekty zájmu dále byli raketoví inženýři, chemici, lékaři a experti na námořní zbraně. V září 1945 přiletělo do USA prvních sedm německých vědců, mezi kterými byl i právě Wernher von Braun, a byla jim nabídnuta pracovní smlouva na raketové základně White Sands. V následujících měsících bylo převezeno více než 100 dalších vědců, například Anton Flettner,[6] Walter Dornberger, Ernst R. G. Eckert, Krafft Arnold Ehricke, Alexander Lippisch, Arthur Rudolph, Walter Schreiber, Ernst Stuhlinger a Bernhard Tessmann, Reinhard Gehlen, Franz Six (velitel brigády SS, v Rusku likvidoval prominentní židy), a Alois Brunner (osobně zodpovědný za smrt více než 128 000 židů).[7]

Souvislost se SSSR

[editovat | editovat zdroj]

I Sovětský svaz využíval nalákané, zajaté i unesené vědce (KGB a SMERŠ), kteří by jim mohli být prospěšní. Například Helmut Gröttrup, který během války zastával v továrně Mittelwerk v Peenemünde funkci zástupce vedoucího telemetrického úseku raketového střediska neskončil v gulagu, ale dostal skvělé pracovní podmínky v SSSR, odkud se dostal až v roce 1953. Zajímavé je, že ze SSSR se němečtí vědci snažili vrátit do vlasti, zatímco v USA se naopak snažili zůstat a naturalizovat.[4]

Související operace

[editovat | editovat zdroj]
  • Special Mission V-2 – americká operace, jejíž cílem bylo prozkoumání technických detailů raket V-2, jejich testování a využití poznatků pro své vlastní rakety.
  • Operation Backfire – britská operace, testování raket V-2 v oblasti Cuxhaven v Německu.
  • Operace Lusty – americká operace pro získání německých leteckých inženýrů a zejména pak německé letecké technologie

Důsledky

[editovat | editovat zdroj]

Pro USA bylo hlavní prioritou vítězství ve studené válce, proto se mnoho z vědců, původně pracujících v nacistickém Německu, ukázalo být velmi užitečnými ve vědeckých organizacích včetně NASA (Wernher von Braun se stal ředitelem Marshall Space Flight Center v Alabamě a později i tvůrcem rakety Saturn V, která byla použita v programu Apollo) a výrazně přispěli k rozvoji proudového letectví a astronautiky.

Výsledky některých projektů jsou stále klasifikovány jako tajné a někteří konspirační teoretikové věří, že se němečtí vědci podíleli i na vývoji takzvaných létajících talířů.[8][9]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Joint Intelligence Objectives Agency [online]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Enigma.cz. enigmaplus.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  3. ↑ NEUFELD, Michael, J. Wernher von Braun and the Nazis. pbs.org [online]. 2019-05-20 [cit. 2024-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ a b PIGULA, Topi. Nacisté v Americe: Hitlerovi zrádci zničili Japonsko, dobyli Měsíc a byli trumfem studené války. zoommagazin.iprima.cz [online]. 2022-02-01 [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  5. ↑ Deník.cz. taborsky.denik.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  6. ↑ Boyne, Walter J. (2011). How the Helicopter Changed Modern Warfare. Pelican Publishing. str. 45. ISBN 1-58980-700-6. (anglicky)
  7. ↑ zoommagazin.cz. zoommagazin.iprima.cz [online]. [cit. 2021-04-07]. Dostupné online. 
  8. ↑ Tom Bower, The Paperclip Conspiracy: The Hunt for the Nazi Scientists, 1987, Little Brown & Co (T), Boston, Massachusetts, U.S.A.
  9. ↑ MATTERN & FRIEDRICH, UFO'S: NAZI SECRET WEAPON?, 1975, Samisdat, Ltd., Toronto, Canada

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.