Orahovac | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 42°23′58″ s. š., 20°39′17″ v. d. |
Nadmořská výška | 477 m n. m. |
Časové pásmo | UTC+01:00 |
Stát | Kosovo |
Orahovac | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 276 km² |
Správa | |
Oficiální web | kk |
PSČ | 25600 |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Orahovac (v srbské cyrilici Ораховац, albánsky Rahovec) је město v jižní části Kosova, na silničním tahu mezi městy Đakovica a metropolí Prištinou. Administrativně spadá pod Đakovický okruh. V roce 2011 mělo město 15 892 obyvatel.
Město se rozkládá na rozhraní jihozápadního Kosova a regionu Drenica, v nadmořské výšce okolo 500 m n. m., na jižním svahu horského masivu Milanović.[1] Území obce zasahuje až do oblastí s nadmořskou výškou okolo 1000 m n. m.
Na místě dnešního Rahovce stála již v dávných dobách osada. Svědčí o tom několik archeologických nálezů (včetně mincí, hrotů kopí apod.), které byly nalezeny během padesátých let 20. století. První písemná zmínka pochází z roku 1348.
Původně malá obec byla elektrifikována po druhé světové válce, byl zde vybudován i vodovodní systém, který je zásobován vodou z Radonjićského jezera.[1] V této době bylo obyvatelstvo většinově[2] (zhruba ze 3/4) albánské národnosti a z 1/4 srbské. Město se ve své moderní podobě rozšiřovalo z původního centra, které bylo umístěno v podhůří masivu Milanović směrem na jih a západ, až k údolí řeky Rimnik.
Po roce 1999 se podíl Srbů na počtu obyvatel Orahovace snížil. Do války zde byl rozšíření i místní dialek s názvem ravëqki/ravećki, který byl známý řadou přejímek ze srbského, bulharského a tureckého jazyka. Etnicky smíšená zůstala hlavně severní část města, po válce se někteří Srbové do města vrátili, jiní odešli do Kosovské Mitrovice nebo do centrálního Srbska.[3]
V roce 2020 byla diskutována modernizace a přestavba místního náměstí.[4]
V obci se nachází kulturní dům, jehož součástí je kinosál se 430 místy k sezení. Od roku 2000 působí v Orahovaci také německá vzdělávací organizace Schüler Helfen Leben.
V blízkosti města se nachází Klášter Zočište. Mezi místní kulturní památky patří hodinová věž (albánsky Kulla e sahatit), dále potom pravoslavný kostel Zesnutí přesvaté Bohorodice (srbsky Crkva uspenja presvete Bogorodice) nebo mešita Kadirve z poloviny 18. století.
Město nemá železniční spojení se zbytkem Kosova a regionu.
Ekonomika města je založená na službách a na zemědělství, v okolí Orahovace se nacházejí četné vinice, jejichž tradice dosahuje stovek let.[5] Mimo jiné jsou tam také ložiska dekorativního kamene a předpokládán je i výskyt chromu.
Ve městě má také vzniknout velká solární elektrárna.[6]