Otaslavice | |
---|---|
Kostel sv. Archanděla Michaela | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Prostějov |
Obec s rozšířenou působností | Prostějov (správní obvod) |
Okres | Prostějov |
Kraj | Olomoucký |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°23′18″ s. š., 17°4′16″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 313 (2024)[1] |
Rozloha | 13,83 km²[2] |
Katastrální území | Otaslavice |
Nadmořská výška | 250 m n. m. |
PSČ | 798 06 |
Počet domů | 534 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 2 |
Počet ZSJ | 3 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Otaslavice 343 79806 Otaslavice obecniurad@otaslavice.cz |
Starosta | Marek Hýbl |
Oficiální web: www | |
Otaslavice | |
Další údaje | |
Kód obce | 589845 |
Kód části obce | 412481 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Obec Otaslavice se nachází v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. V obci je evidováno 592 adres. Žije zde přibližně 1 300[1] obyvatel.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1279, kdy jsou zmiňováni bratři Mikuláš, Vilém a Přešek z Otaslavic. Před rokem 1330 se statek Otaslavice rozdělil na Horní Otaslavice (jižní část obce), náležející brodeckému a Dolní Otaslavice (severní část obce). V obou částech stály hrady, rozbořené v letech 1423–1424 za husitských válek. Nejspíše za panování Hynka Posadovského z Posadova byly Dolní Otaslavice povýšeny na městečko. V roce 1591 se jejich držiteli stali bratři Jan, Jiří, Matyáš, Václav, Michal a Jindřich Žalkovští z Žalkovic na Brodku, čímž došlo ke splynutí tohoto dílu s brodeckým.[4]
Horní a Dolní Otaslavice byly samostatnými obcemi až do roku 1950,[5] kdy došlo k jejich sloučení. Území sloučené obce bylo dotčeno vznikem vojenského újezdu Březina, do něhož byly začleněny rozsáhlé lesy v západní části území obce a to lesy v obou otaslavických katastrech, čímž se obec výrazně zmenšila. Ztracené pozemky se v rámci vojenského újezdu Březina staly součástí nově vytvořených k. ú. Pulkava a Kotáry. Malá část katastru byla v souvislosti se vznikem vojenského újezdu překatastrována ke k. ú. Kobylničky a nepatrná část ke k. ú. Myslejovice. Na bývalé západní hranici obce byla později vybudována Myslejovická nádrž.
K 25. srpnu 2011[6] došlo ke sloučení Horních a Dolních Otaslavic v jednotné katastrální území Otaslavice a k 1. lednu 2016 došlo k výraznému rozšíření území obce o nově vytvořené katastrální území Chaloupky u Otaslavic (vyčleněno k 3. březnu 2014[6] z k. ú. Pulkava) o rozloze 6,295686 km². Převážná část pozemků tohoto katastru patřila před vznikem vojenského újezdu Březina ke katastrálním územím Dolní a Horní Otaslavice, nepatrná část náležela dříve ke katastru sousední obce Myslejovice a malá okrajová západní část náležela dříve ke katastru obce Podivice. Některé dříve otaslavické pozemky i nadále zůstávají součástí vojenského újezdu – jedná se o půdu na východním okraji k. ú. Pulkava, včetně části plochy Myslejovické nádrže. Další dříve otaslavické pozemky byly k 26. listopadu 2013 začleněny do nově vytvořeného k. ú. Cihelny u Podivic, které se k 1. lednu 2016 stala součástí obce Podivice. K 24. červenci 2019 bylo katastrální území Chaloupky u Otaslavic zrušeno a prostor byl začleněn do otaslavického katastru.[7]
Rozhodnutím předsedy poslanecké sněmovny ze dne 9. prosince 1996 byl obci udělen znak, na němž v červeném štítě jsou dvě zkřížené otky, provázené nahoře stříbrnou růží a po stranách dvěma zlatými hvězdami. Současně získala obec prapor, jehož popis zní: šikmo dělený list, horní žerďová část červená, dolní vlající část se čtyřmi šikmými pruhy, žlutým, červeným, bílým a červeným v poměru 2:1:2:1.
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[8]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Otaslavice | 1293 | 1437 | 1436 | 1633 | 1747 | 1720 | 1747 | 1693 | 1715 | 1586 | 1450 | 1264 | 1260 | 1286 |
Počet domů | část Otaslavice | 214 | 277 | 279 | 294 | 316 | 325 | 369 | 413 | 451 | 449 | 437 | 491 | 508 | 517 |
V letech 1961–1992 k obci patřil Vincencov.[9]
Obcí protéká potok Brodečka.
Přírodní památkou Otaslavice – kostel a zároveň evropsky významnou lokalitou je letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v prostoru římskokatolického kostela sv. Archanděla Michaela na okraji obce.
Na západ od obce se rozprostírají lesy vojenského újezdu Březina.
Jihozápadně od obce se rozprostírá přírodní památka Pod Obrovou nohou.