Pekka Haavisto

Pekka Olavi Haavisto
Ministr zahraničních věcí Finska
Ve funkci:
6. června 2019 – 20. června 2023
Předseda vládyAntti Rinne
Sanna Marinová
PředchůdceTimo Soini
NástupceElina Valtonen
Ministr životního prostředí
Ve funkci:
13. dubna 1995 – 14. dubna 1999
Předseda vládyPaavo Lipponen
PředchůdceSirpa Pietikäinen
NástupceSatu Hassi
Předseda Zeleného svazu
Ve funkci:
3. listopadu 2018 – 15. června 2019
PředchůdceTouko Aalto
NástupceTuija Brax
Ve funkci:
1993 – 1995
PředchůdcePekka Sauri
NástupceMaria Ohisalová
Stranická příslušnost
ČlenstvíZelený svaz

Rodné jménoPekka Olavi Haavisto
Narození23. března 1958 (66 let)
Helsinky, Finsko
ChoťAntonio Flores (od 2002)
Partner(ka)Nexar Antonio Flores
Alma materHelsinská univerzita
Oceněníkomandér Řádu bílé růže (1998)
Medal for Military Merits (2008)
rytíř Řádu čestné legie (2018)
National Medal of Ghazi Muhammad Akbar Khan (2021)
Položka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ130628257 (2021)
… více na Wikidatech
Webová stránkawww.pekkahaavisto.net
CommonsPekka Haavisto
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pekka Olavi Haavisto (* 23. března 1958, Helsinky) je finský politik Zeleného svazu.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Havisto byl členem finského parlamentu v letech 1987–1995 a během let 1993–1995 byl předsedou Zeleného svazu. V první vládě Paava Lipponena (1995–1999) se stal ministrem životního prostředí a zároveň byl prvním evropským ministrem ze strany zelených, který měl ministerstvo životního prostředí na starosti.[1] V letech 1999–2005 pracoval pro OSN a vedl program OSN pro životní prostředí. V roce 2007 se vrátil zpět do finského parlamentu.

V roce 2012 se zúčastnil finských prezidentských voleb. V prvním kole získal 18,8 % hlasů,[2] a postoupil tak spolu se Saulim Niinistem do druhého kola, kde prohrál s 37,4 % hlasů.[3]

Dne 3. listopadu 2018 byl zvolen předsedou Zeleného svazu po odstoupení Touka Aalta trpícího depresí.

V roce 2024 se ucházel o úřad finského prezidenta. V prvním i druhém kole voleb skončil druhý, prezidentem byl zvolen bývalý premiér Alexander Stubb.[4]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Pekka Haavisto maturoval v Munkkivuori na škole, jejímž ředitelem byl jeho otec[5], a kde učila i jeho matka. Po necelém roce studií politologie na Helsinské univerzitě školu opustil.[6] Od roku 2002 žije v registrovaném partnerství s Antoniem Floresem, který pochází z Ekvádoru.[1]

  1. a b haavisto2012.fi [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-11. 
  2. Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-27. 
  3. Archivovaná kopie. www.vaalikone.fi [online]. [cit. 2012-02-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-07. 
  4. ČT24. Soupeřit lze i gentlemansky, ukázaly finské prezidentské volby. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online. 
  5. Salminen, Jari ja Yksityiskoulujen Liitto [cit. 2012-02-05]. Dostupné online. 
  6. Kuka Pekka Haavisto? [online]. [cit. 2012-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-04-18. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]