Petko Sirakov | |
---|---|
Osobní informace | |
Rodné jméno | Petko Atanasov Sirakov Петко Атанасов Сираков (bul.) |
Datum narození | 16. února 1929 |
Místo narození | Valči Dol, Varenská oblast Bulharsko |
Datum úmrtí | 8. dubna 1996 (ve věku 67 let) |
Místo úmrtí | Sofie Bulharsko |
Stát | Bulharsko |
Rodina | Nasko Sirakov (syn) Iliana Raevová (snacha) |
Sportovní informace | |
Klub | CSKA Sofie (vrch,) |
Trenéři | Stojan Čolakov (zač.) Rajko Petrov (repr.) |
Kategorie | těžká váha |
Zápasnický styl | národní zápas, volný styl, řecko-římský styl |
Účast na LOH | 1956 |
Údaje v infoboxu aktuální k dubnu 2020 |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Zápas na LOH | ||
stříbro | LOH 1956 Tokio | ř.ř. −87 kg |
Mistrovství světa v zápasu ve volném stylu | ||
zlato | MS 1957 Istanbul | lehká těžká váha |
stříbro | MS 1959 Teherán | lehká těžká váha |
Petko Atanasov Sirakov (10. dubna 1930 – 18. listopadu 1997 Sofie) byl bulharský zápasník, stříbrný olympijský medailista z roku 1956.
Zápasení se věnoval od útlého dětství v rodné obci Valči Dol. Poprvé se účastnil turnaje v národním zápase na zelené louce s muži v 16 letech. Během povinné vojenské služby aktivně boxoval a později vyzkoušel i jemu bližší styl zápasu olympijský řecko-římský styl.[1] V roce 1956 startoval na olympijských hrách v Melbourne v zápasu řecko-římském ve váze do 87 kg. Hned v úvodním kole však prohrál po verdiktu sudích 0-3 se Sovětem Valentinem Nikolajevem a po druhém kole s Turkem Adilem Atanem ho v turnaji zachránila jury, potom co původní verdikt rozhodčích 1-2 změnila v jeho prospěch.[2] V dalších dvou kolech porazil dva severoamerické soupeře před časovým limitem na lopatky a do souboje o druhé místo nastoupil proti Švédu Karl-Eriku Nilssonovi. Švéda porazil po verdiktu 3-0 a získal stříbrnou olympijskou medaili za Sovětem Nikolajevem.
V roce 1957 se v tureckém Istanbulu stal prvním bulharským mistrem světa v olympijském zápasu ve volném stylu. V roce 1960 však pravděpodobně kvůli zranění na olympijských hrách v Římě nestartoval. Po skončení sportovní kariéry se věnoval trenérské práci. Zemřel v roce 1996.
Jeho syn Nasko patřil k úspěšné generaci bulharských fotbalistů, která brala čtvrté místo na mistrovství světa ve Spojených státech v roce 1994. Jeho snachou je byla přední světová moderní gymnastka své doby Iliana Raevová.
Turnaj | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 |
---|---|---|---|---|
27 | 28 | 29 | 30 | |
-87 | ||||
Olympijské hry | — | |||
Mistrovství světa | 1. | 2. |
Turnaj | 1956 | 1957 | 1958 | 1959 |
---|---|---|---|---|
27 | 28 | 29 | 30 | |
-87 | ||||
Olympijské hry | 2. | |||
Mistrovství světa | 4. |