Petr Hladík (cyklista)

Petr Hladík
Petr Hladík v reprezentačním dresu
Petr Hladík v reprezentačním dresu
Narození16. března 1948 (76 let)
Děčín
Povolánísportovní cyklista
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petr Hladík (* 16. března 1948 Děčín) je bývalý český cyklista, mistr republiky jednotlivců v silniční cyklistice z roku 1969, mistr republiky v časovce družstev (1973 a 1975), účastník Olympijských her v Mexiku v roce 1968.

Začátek kariéry

[editovat | editovat zdroj]

Na kole závodil od 14 let, nejdříve v týmu Dynamo Děčín, od roku 1967 ve vojenském týmu RH Plzeň, v jehož dresu zažil největší úspěchy. Medaile začal sbírat už od žákovských kategorií (2x mistr republiky mladšího dorostu, 3x mistr republiky staršího dorostu), první významný úspěch zaznamenal v roce 1966 celkovým vítězstvím na etapovém Závodu míru mládeže.[1] O rok později přestoupil do dospělé kategorie a v 19 letech ihned vyhrál legendární jednoetapový závod Praha – Karlovy Vary – Praha. Po 262 kilometrech porazil ve spurtu tehdejší čs. jedničku Jana Smolíka.[2] V ten samý rok také poprvé nastoupil v reprezentačním dresu na Mistrovství světa v silniční cyklistice, v nizozemském Heerlenu obsadil v závodě amatérů po hromadném pádu 75. místo.[3]

Olympijské hry 1968, mistr republiky 1969 a Mistrovství světa 1970

[editovat | editovat zdroj]

Ve dvaceti letech nastoupil v čs. dresu na Olympijských hrách v Mexiku. Ze silničního závodu ovšem kvůli defektu odstoupil. „V Mexiku bylo strašné vedro a my lepili galusky takovým hnědým lepidlem, které povolilo. Ve druhém okruhu jsem otočil gumu a než jsem dostal rezervní kolo, byl 'balík' pryč. Tak jsem slezl.“[2]

Hladík (uprostřed) jako celkový vítěz Závodu míru mládeže 1966, po dojezdu na stadionu pražské Slavie. Za vítězství obdržel nové kolo Favorit.

O rok později ovšem zvítězil na Masarykově okruhu v Brně a pro rok 1969 se stal mistrem republiky v silniční cyklistice, když po pětihodinovém závodě ve spurtu zdolal Rudolfa Labuse z Dukly Brno.[4] Jako mistr země získal automaticky nárok ke startu na Mistrovství světa v britském Leicesteru.

Zde v individuálním závodě amatérů obsadil 10. místo.[5] Tehdejší ročník byl pro československé reprezentanty vůbec povedený, v témže závodě skončil Petr Matoušek osmý a Jiří Prchal šestnáctý. V závodě družstev československý tým získal stříbrnou medaili (ve složení Petr Matoušek, Milan Puzrla, František Řezáč, Jiří Mainuš).[5]

Další kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1971 poprvé startoval na Závodě míru, ale hned v první etapě měl defekt[6] a celkem dojel na 41. místě se ztrátou 25:31 na vítěze.[7] Ten rok si vynahradil na mistrovství ČSSR, kde v Dubnici získal stříbrnou medaili v závodě jednotlivců, čímž obhájil stejný výsledek i z předešlého ročníku.[4] V dalších letech Hladík zaznamenal i dílčí úspěchy na závodech v zahraničí: vyhrál etapy v závodech Okolo Slovenska (2x), Okolo Maroka, Kolem Rakouska (vítěz první etapy ročníku 1976), Giro Bergamasco, Okolo Skotska, Okolo Bulharska. V roce 1972 dokonce zvítězil v celkovém pořadí závodu Okolo Srbska, kde vyhrál i jednu etapu. Nicméně na Olympijské hry v Mnichově (1972) se nenominoval, stejně jako na další ročníky Závodu míru.

Vítěz první etapy závodu Kolem Rakouska v roce 1976.

Dařilo se mu na republikových mistrovstvích, kde v individuálním závodě až do skončení kariéry nikdy neskončil hůř než desátý a v závodě družstev získal dokonce dvě zlaté medaile (1973 a 1975). Závodní kariéru skončil v roce 1976, v 28 letech, když se ještě ten rok umístil na třetím místě v individuálním závodě mistrovství ČSSR. „K profíkům šel jen jediný Daler a tenkrát měli kluci jediný cíl – dostat se do Dukly nebo do Rudé hvězdy a to se mi povedlo. Další motivace už nebyla skoro žádná.“[2]

Po skončení kariéry byl trenérem cyklistů v RH Plzeň, v roce 1981 se přestěhoval domů do Děčína, kde vedl oddíl SČE Děčín.

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]
Se svou ženou Mirkou v roce 1981.

Mezi závodníky měl přezdívku „Pavián“ – tu vymyslel kamarád a závodník Jiří Prchal. Když odcházeli ze střechy ubytovny, kde se opalovali nazí, Prchal prohlásil „Ty máš zadnici rudou jako pavián“, což mu už zůstalo. V Děčíně pracoval v ekonomickém oddělení místní policie, posléze jako obchodní zástupce výrobce kol. Je v důchodu. Je ženatý (manželka Miroslava, nar. 1949), děti Lenka (nar. 1980) a Petr (nar. 1975), který v Děčíně vede cyklistický obchod.[8]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Historie Závodu míru juniorů | 51. Závod míru juniorů / Course de la Paix Juniors. zmj.cz [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c BAKALÁŘ, Robert. Půl století "Paviána". Peloton. Roč. 1998, čís. 4, s. 4–5. 
  3. ↑ Cyclisme sur route : Championnats du Monde 1967 - Résultats Hommes. www.les-sports.info [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  4. ↑ a b POMP, Jaroslav (ed.). 20 let Rudé hvězdy Plzeň. 1. vyd. [s.l.]: TJ Rudá hvězda Plzeň, 1985. S. 3. 
  5. ↑ a b Cyclisme sur route : Championnats du Monde 1970 - Résultats Hommes. www.les-sports.info [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (francouzsky) 
  6. ↑ KOTLAND, Jiří. Závod míru chce mnohem víc. Průboj. 21.5.1971, s. 8. 
  7. ↑ ARCHIVES, Cycling. Závod Míru 1971. www.cyclingarchives.com [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Cyklohladik.cz - Homepage - Cyklo Hladík Děčín E-shop. www.cyklohladik.cz [online]. [cit. 2018-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]