Phil Mahre | |
---|---|
Phil Mahre (1979) | |
Přezdívka | Nightmare |
Datum narození | 10. května 1957 (67 let) |
Místo narození | Yakima, Washington |
Stát | Spojené státy americké |
Příbuzní | Steve Mahre (sourozenec) |
Sportovní informace | |
Sport | alpské lyžování |
Lyže | K2 |
Ukončení kariéry | 1984 |
Světový pohár v alpském lyžování | |
Debut | 1975 |
Počet výher | 27 |
Stupně vítězů | 69 |
Velký glóbus | 3 (1981, 1982, 1983) |
Malý glóbus | 7 (2 obří slalom, 1 slalom, 4 kombinace) |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Alpské lyžování na ZOH | ||
zlato | ZOH 1984 | slalom |
stříbro | ZOH 1980 | slalom |
Mistrovství světa v alpském lyžování | ||
zlato | MS 1980 | kombinace |
Světový pohár (velký křišťálový glóbus) | ||
zlato | SP 1981 | celkově |
zlato | SP 1982 | celkově |
zlato | SP 1983 | celkově |
Phillip Ferdinand Mahre (* 10. května 1957 Yakima) je bývalý americký reprezentant v alpském lyžování, specialista na točivé disciplíny.
Pochází z devíti dětí, jeho o čtyři minuty mladší bratr-dvojče Steve Mahre byl také špičkovým sjezdařem.[1] Otec byl manažerem střediska zimních sportů a Phil lyžoval od dětství, po dokončení střední školy Naches Valley High School se věnoval vrcholovému sportu, v roce 1975 debutoval ve Světovém poháru a o rok později obsadil na olympiádě v Innsbrucku páté místo v obřím slalomu a osmnácté ve slalomu speciál. Ve své kariéře vyhrál 27 závodů Světového poháru, v letech 1981 až 1983 získal třikrát v řadě velký Křišťálový glóbus (stal se prvním americkým vítězem celkové klasifikace SP),[2] v roce 1982 získal malý Křišťálový glóbus za slalom, 1982 a 1983 za obří slalom a 1980–1983 za kombinaci. Na Zimních olympijských hrách 1980 byl druhý ve slalomu a vyhrál kombinaci, která se započítávala pouze do mistrovství světa v alpském lyžování, na Zimních olympijských hrách 1984 získal ve slalomu zlatou medaili, když ve druhém kole odsunul na druhé místo svého bratra.
V roce 1984 ukončil kariéru, otevřeli se Stevem lyžařské tréninkové centrum v Deer Valley a společně také vydali knihu No Hill Too Fast. Věnoval se kromě toho i závodům automobilů, v roce 1991 vyhrál Road Atlanta na voze Oldsmobile. V roce 2007 se ještě pokusil ve věku téměř padesáti let kvalifikovat na lyžařské mistrovství v USA, ale neuspěl.[3] Podílí se na osvětovém programu Olympijského výboru Spojených států amerických World Fit.