Prenocephale Stratigrafický výskyt: Svrchní křída, před 75 až 70 miliony let | |
---|---|
Část lebky rodu Prenocephale | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | ptakopánví (Ornithischia) |
Podřád | Marginocephalia |
Infrařád | Pachycephalosauria |
Čeleď | Pachycephalosauridae |
Rod | Prenocephale Maryánska a Osmólska, 1974 |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prenocephale byl rod středně velkého býložravého nebo možná všežravého dinosaura ze skupiny Pachycephalosauridae.[1] Známý je z fosilních pozůstatků zahrnujících i lebku. Žil před přibližně 75 až 70 milióny let na území dnešního Mongolska (fosilie byly objeveny v sedimentech souvrství Nemegt).[2]
Asi 2,2 až 2,4 metru dlouhý[3] a kolem 40 kg vážící[4] Prenocephale představoval bipední (dvojnohé) zvíře žijící ve stádech, vnějším vzhledem trochu podobné ornitopodům. Měl totiž dlouhé zadní končetiny a ocas, avšak krátké přední končetiny. Vývojově však patřil do skupiny Pachycephalosauria, která byla víc příbuzná rohatým dinosaurům (Ceratopsia) a heterodontosaurům (např. Heterodontosaurus) než ornitopodům. Podobně jako jiní pachycefalosauři, disponoval silnou lebkou, v jeho případě kopulovitého tvaru. Okolo kostěné klenby měl výrazné malé kostěné výrůstky, zřejmě sloužící k ozdobě.
Blízce příbuznými rody byli severoameričtí pachycefalosauridi Platytholus a Acrotholus.
Dodnes není jisté, k čemu sloužily mimořádně silné lebeční kosti pachycefalosaurů. Původně se myslelo, že samci do sebe v době říje, v rámci zápolení o samice, naráželi hlavami jako někteří dnešní kopytníci. Lebce však chybělo pórovité tkanivo k absorbování síly nárazů. Mohlo tedy dojít k poškození mozku. Někteří vědci předpokládají, že samci nenaráželi hlavami o hlavy soků, ale o široká bedra.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prenocephale na slovenské Wikipedii.