Přelíc

Přelíc
Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu
Letecký pohled na Přelíc od jihovýchodu
Znak obce PřelícVlajka obce Přelíc
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecSlaný
Obec s rozšířenou působnostíSlaný
(správní obvod)
OkresKladno
KrajStředočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel394 (2024)[1]
Rozloha3,79 km²[2]
Katastrální územíPřelíc
Nadmořská výška289 m n. m.
PSČ273 05
Počet domů161 (2021)[3]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa obecního úřaduPřelíc 119
273 05 Smečno
ouprelic@volny.cz
StarostkaMiroslava Grígerová
Oficiální web: www.ouprelic.cz
Přelíc na mapě
Přelíc
Přelíc
Další údaje
Kód obce532771
Kód části obce134554
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Přelíc se nachází v okrese Kladno ve Středočeském kraji. Rozkládá se nad soutokem potoků Drneckého a Šternberského na západním okraji Pražské plošiny, zhruba 9 kilometrů severozápadně od Kladna a 4 kilometry jihozápadně od Slaného. Žije zde 394[1] obyvatel.

Prehistorické osídlení území dnešní obce Přelíc, zvané dříve také Přelice, potvrzuje pohanské pohřebiště odkryté poblíž obce roku 1894. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1352, ale některé architektonické prvky zdejšího kostela svědčí o tom, že tu kostel i ves byly již ve 13. století, ne-li koncem 12. století. Prvním známým zemanem nebo vladykou je Onřej z Přelíce. Jeho pečetidlo má ve štítě tři rolničky a opis kolem znaku: „S. andree de przielicz“. V roce 1928 bylo ve sbírkách muzea v Klatovech.[4] Bylo zhotoveno při jeho jmenování v roce 1352. Později byl znám také Štěpán z Přelíce, ten je jmenovaný k roku 1361. Zřejmě poslední z tohoto rodu byl Lukáš z Přelíce, který jako poslední převzal žezlo vladyky v Přelíci roku 1380.

Územněsprávní začlenění

[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Slaný[5]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Slaný[5]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Kladno, politický i soudní okres Slaný[6]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Slaný[7]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Slaný[8]
  • 1949 Pražský kraj, okres Slaný[9]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Kladno[10]

V obci Přelíc (přísl.Studeněves, 893 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:[11] autodrožka, 2 cihelny, cukrovar, holič, 3 hostince, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, obchod s ovocem a zeleninou, pekař, 2 rolníci, 3 řezníci, 5 obchodů se smíšeným zbožím, trafika, 2 velkostatky.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Areál kostela svatého Petra a Pavla
Zvonice v roce 1905, fotografie: František Duras
  • Kostel svatých apoštolů Petra a Pavla poprvé zmiňován roku 1361, přestavován v 2. polovině 16. století, oltář a zařízení rokokové z 2. poloviny 18. století[12]
  • Dřevěná hřbitovní zvonice ze 17. století. Na zvonici se nachází zvon z roku 1486 a doložen je zde zvon z roku 1679 od Fridricha Michala Schönfelda a zvon z roku 1734.
    • Zvon z roku 1486, zavěšený na zvonici. Ve starší literatuře se za rok vzniku nesprávně uvádí roku 1386, a proto byl považován za zvon s nejstarším českým nápisem. Srovnáním s jinými zvony je však nade vší pochybnost, že zvon pochází až z konce 15. století.[13]

Lakotný pán ze Smečna chtěl nechat ulít zvon do kostela sv. Petra a Pavla. Aby ušetřil na kovu, nechal roztavit kovovou rakev zakladatele Smečna, ač jej před tím mnozí varovali. Při odlévání se smečenská paní se synem nahnuli nad nádobu s rozžhavenou zvonovinou a oba tam nedopatřením spadli a uhořeli. Smečenský pán pak zakázal zvonit zvonem až do své smrti, protože mu jeho hlas připomínal nářek a sténání.

Obec Přelíc od jihovýchodu
  • Silniční doprava – Do obce vedou silnice III. třídy. Ve vzdálenosti 2 km lze najet na silnici I/7 Praha - Chomutov.
  • Železniční doprava – Železniční trať ani stanice na území obce nejsou. Nejblíže obci je železniční stanice Slaný ve vzdálenosti 4 km ležící na trati 110 z Kralup nad Vltavou do Loun.
  • Autobusová doprava – V obci zastavovaly v září 2011 autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Kladno, Mšec, Nové Strašecí, Slaný, Smečno, Stochov (dopravci ČSAD Slaný, a.s. a ČSAD MHD Kladno, a.s.).[14]
  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. HULINSKÝ, Jindřich. Město Slaný, jeho kraj a památnosti. Slaný: Filiálka "Typografia" za spoluúčasti Místního osvětového sboru v Slaném, 1928. 184 s. S. 164. 
  5. a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  6. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  7. Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  8. Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  9. Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  10. Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  11. Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1430. (česky a německy)
  12. kolektiv vědeckých a odborných pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze za vedení a redakce Emanuela Pocheho. Umělecké památky Čech. Svazek 3. P-Š. Praha: Academia, 1980. 538 s. Kapitola Přelíc, kostel sv. Petra a Pavla, s. 169–170. 
  13. HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. – 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  14. Portál CIS o jízdních řádech
  15. http://svk7.svkkl.cz/aRLreports/redo/redo202.htm Archivováno 17. 7. 2020 na Wayback Machine., http://kvsonline.slansko.cz/opacsql/zaznam.php?detail_num=39376&vers=1&lang=cze[nedostupný zdroj], http://www.amaterskedivadlo.cz/main.php?data=soubor&id=5246
  16. http://www.soudobedejiny.wz.cz/data/Pala.pdf Archivováno 9. 2. 2015 na Wayback Machine. , http://www.radiojournal.cz/rj1/rj1-2.htm
  17. http://karelvasatko.cz/zivotopisy-legionaru/ruske-legie-/cecrdle-vaclav
  18. ŠÍMA, Jiří. Vzpomínka na paní Ernu Červenou, rozenou Luhanovou. Ledečák. 2015-03-20, roč. 2, čís. 1, s. 1. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, str. 1 – 33.
  • KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. 2. vyd. Praha: Libri, 2001.
  • ŠORM, Antonín. Pověsti o českých zvonech. Praha: V. Kotrba, 1926.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]