Přeštice | |
---|---|
Kostel Nanebevzetí Panny Marie | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Přeštice |
Obec s rozšířenou působností | Přeštice (správní obvod) |
Okres | Plzeň-jih |
Kraj | Plzeňský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°34′23″ s. š., 13°20′ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 6 804 (2024)[1] |
Rozloha | 25,40 km²[2] |
Nadmořská výška | 345 m n. m. |
PSČ | 334 01 |
Počet domů | 1 522 (2021)[3] |
Počet částí obce | 4 |
Počet k. ú. | 3 |
Počet ZSJ | 13 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Masarykovo nám. 107 334 01 Přeštice podatelna |
Starosta | Mgr. Tomáš Chmelík |
Oficiální web: www | |
Přeštice | |
Další údaje | |
Kód obce | 558249 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přeštice (německy Prestitz, v letech 1939–1945 Pschestitz) jsou město v okrese Plzeň-jih v Plzeňském kraji, 20 km jižně od Plzně, na řece Úhlavě. Žije zde přibližně 6 800[1] obyvatel a Přeštice jsou tak největším městem v okrese.
Jméno Přeštice se ve starých listinách objevuje v různých obměnách jako Prescich, Pressic, Prestycz, Przeztich atp. Předpokládá se, že název vznikl odvozením od staročeského vlastního jména Přešek, což je zdrobnělina domáckého jména Přech, které je odvozeno ze jména Přemysl. Název se překládá jako „ves lidí Přeškových“[4] a odkazuje na nějakou osobu toho jména, významnou pro začátky vesnice. Někdy uváděný původ názvu ve výrazu „přes tyče“, který má vycházet z toho, že se „přes tyče“ překonávala řeka Úhlava, je považován za nepravdivý a za podstatně mladší lidovou tvořivost.[5]
Poprvé se Přeštice zmiňují v roce 1226 v listině Přemysla Otakara I. V roce 1239 je koupil benediktinský kladrubský klášter a zřídil zde proboštství.[6] Benediktini rovněž na místě původní trhové vsi založili město. V letech 1420–1705 byly v majetku Švihovských z Rýzmberka. Pak se navrátily benediktinům, kteří obnovili proboštství a na místě starého gotického kostela postavili nový barokní poutní Kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Na počátku 19. století při dvou velkých požárech shořela radnice, panský dvůr a pivovar. Nová radnice byla postavena v roce 1832. Od roku 1874 městem vede železnice.
Ve městě bylo od roku 1933 Okresní zemědělské museum, které vzniklo při Okresní hospodářské záložně. Byla zde typická národopisná sbírka, která však v 70. letech zanikla. V letech 1999–2000 byl ve městě rekonstruována u náměstí budova, ve které bylo otevřeno opět museum pod názvem Dům historie Přešticka.[7]
Po válce byla na místě bývalé cihelny zahájena výroba jednoduchých stavebních prvků, jako jsou betonové stropní překlady nebo betonové desky. V roce 1959 vznikl národní podnik Prefa Přeštice, kterému byla podřízena řada provozoven. Podnik měl více než 2 tisíce pracovníků, v samotných Přešticích jich pracovalo okolo 600. Výroba zabezpečila kompletní postavení plzeňských sídlišť. Po roce 1989 se význam továrny zmenšil a v roce 1998 přišel její definitivní konec. [8]
Sochařská díla:
Významným zaměstnavatelem je závod na výrobu autodílů firmy IAC.
Severně od města se nachází přeštická rozvodna vysokého a velmi vysokého napětí krajského významu. V roce 2017 prošla modernizací.[14]
V roce 1901 Společenstvo řezníků nechalo postavit jatka (dnes Husova čp. 1138). V roce 1911 jatka převzala společnost Družstevní společná jatka v Přešticích a v roce 1922 byly městem Přeštice vydraženy a provozovány až do roku 1948. Po znárodnění fungovaly do roku 1951 jako sanitní a v roce 1958 byla začleněna do Západočeského průmyslu masného n. p. V roce 1968 byly modernizovány. Po roce 1992 sloužily jako sklad hutního materiálu[15] a v současné době zde sídlí podnik ALTO SYSTEMS[16].
Objekt jatek byl trojlodní halou se sedlovou střechou s hřebenovým větráním. V západním křídle byly stáje a úpravna masa, v centrální části byla porážková hala, ve východním křídle bylo technické zázemí. K severnímu průčelí byl v roce 1911 přistavěn hranolový komín vysoký devět metrů. U silnice byla postavena v roce 1911 přízemní správní budova (Husova čp. 406). Objekt je přestavěn, zachován je původní komín.[15]
Přeštice leží na železniční trati Plzeň – Klatovy – Železná Ruda. Je zde železniční stanice Přeštice a zastávka pojmenovaná Přeštice-Zastávka.
V letech 2007–2023 byla v Přešticích provozována městská hromadná doprava.
Obcí prochází jedna silnice 1. třídy – I/27 – a dvě silnice 2. třídy – II/183 a II/230.
Silnice I/27, procházející centrem města a podél hlavního náměstí i kostela, představuje výrazné dopravní zatížení obce – jde o frekventovanou část silnice E53. V plánu je obchvat města. Nejprve má v letech 2020–2023 dojít k rozšíření úseku silnice 1/27 Šlovice–Přeštice na čtyři pruhy,[17] poté má navazovat stavba obchvatu, který má vést západně od města (mezi Žerovicemi a Přešticemi), má mít délku 5,3 km a mimoúrovňové křížení se silnicí II/230. Zahájení stavby obchvatu je plánováno na rok 2024, otevřen má být v roce 2026.[18]