RIA Novosti

RIA Novosti
Základní údaje
Právní formaunitary enterprise
Datum založení24. června 1941
PředchůdceAgentstvo pečati Novosti
Adresa sídlaMoskva, Rusko
Souřadnice sídla55°44′15,4″ s. š., 37°35′24,94″ v. d.
Charakteristika firmy
Oblast činnostizpravodajská média
Produktyzpravodajství
Mateřská společnostRusko dnes
MajitelRusko dnes
Dceřiná společnostANO TV-Novosti
Identifikátory
Oficiální webria.ru
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Newsroom RIA Novosti Moskva

RIA Novosti, Ruská informační agentura Novosti (rusky Российское агентство международных новостей «РИА Новости») je ruská státní[1] zpravodajská agentura pro mezinárodní informace se sídlem v Moskvě. Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).[2]

8. dubna 2014 Rosskomnadzor registroval RIA Novosti jako tiskovou agenturu a internetové noviny jako součást agentury Rusko dnes. Rusko dnes působí v Rusku pod starým názvem RIA Novosti.

Činnost a záběr agentury

[editovat | editovat zdroj]
Ředitelka RIA Novosti Světlana Mironjuk s Ayadem Madanim, ministrem kultury Saúdské Arábie

Agentura vydávala zprávy a informace o sociálně-politických, ekonomických, vědeckých a finančních tématech na internetu a posílá e-mailem v hlavních evropských jazycích, stejně jako v perštině, japonštině, čínštině a arabštině.[3] Měla zpravodajskou síť v Rusku, Společenství nezávislých států a více než 40 dalších zemích mimo SNS.[3] Mezi její klienty patřili prezidentská administrativa, ruská vláda, Rada federace, Státní duma, ministerstva a vládní úřady, správy ruských regionů, zástupci ruských a zahraničních obchodních kruhů, diplomatické mise, a veřejné organizace.[3]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Historie agentury sahá do 24. června 1941, kdy dva dny po napadení Sovětského Svazu byla založena Sovětská informační kancelář (Советское Информационное Бюро; Совинформбюро). Byla založena usnesením vlády Sovětského svazu a ÚV KSSS. Jejím hlavním úkolem bylo přinášet informace o zahraničních vojenských událostech a o událostech v domácím životě. V jisté době byl vydáván bulletin v papírové podobě a vysílán v rádiu (od 14. října 1941 do 3. března 1942). Hlavním úkolem bylo sestavovat zprávy o situaci na frontové válečné linii, situaci na domácí frontě a v partyzánském hnutí.[3]

Existoval stereotyp, podle kterého všichni sovětští váleční fotografové pracovali podobným způsobem. Mnoho fotografů mělo svůj vlastní osobitý styl i při zjevné inscenované fotografii pro noviny. Sovětská cenzura ve skutečnosti ve fotografiích vytvořila stejný typ obrazu války. Mnoho autorových materiálů, pořízených v přední linii i v týlu, nebylo povoleno zveřejnit. Spolu s živými záběry byl zničen také individuální pohled fotografa. Vizualizací historie určitým způsobem cenzura připravila budoucí generace nejen o příležitost pochopit a přehodnotit válečnou dobu, taková politika způsobila také nenapravitelné škody z kulturního hlediska, protože představovala sovětskou válečnou fotografii zkresleně.[4]

Ruská informační agentura Novosti vznikla v září roku 1991 na základě spojení IAN a RIA. Vyhláškou ruského prezidenta ze dne 22. srpna 1991 podléhala RIA Novosti kompetencím Ministerstva tisku a informací. RIA Novosti měla přibližně 80 kanceláří v zahraničí, více než 1500 odběratelů v zemích SNS a asi sto v dalších zemích.[3] Poslední[zdroj?] hlavní editorkou a generální ředitelkou agentury byla Světlana Mironjuková.[3]

Sloučení

[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. prosince 2013 podepsal ruský prezident Vladimir Putin dekret o zrušení této agentury a rozhlasové stanice Hlas Ruska a jejich sloučení do nově vzniklé agentury Rusko dnes (Rossija segodňa).

RIA Novosti byla poslední ruskou státní organizací, která se díky nárokům klientů z celého světa snažila o vyvážené zpravodajství. Informovala i o tématech, s nimiž měl Kreml problémy, a o stanoviscích opozice. Novou agenturu Rusko dnes povede Putinův příznivce, ultrakonzervativní Dmitrij Kiseljov. Podle kritiků a opozice se tak dovršuje trend velmi silné státní kontroly nad ruským státním mediálním sektorem.[2]

Sankce

[editovat | editovat zdroj]

V polovině května 2024 se zástupci členských zemi Evropské unie shodli na uvalení sankcí proti čtyřem mediálním subjektům, které šíří ruskou propagandu. Kromě agentury RIA novosti jde o platformu Voice of Europe a listy Izvestija a Rossijskaja gazeta.[5][6]

Abecední seznam fotografů

[editovat | editovat zdroj]

Pro agenturu pracovali následující fotoreportérky a fotoreportéři:

A

[editovat | editovat zdroj]
Max Alpert: Kombat, symbol Velké vlastenecké války, velitel praporu A. Jeremenko vede své vojáky do útoku, 12. června 1942

B

[editovat | editovat zdroj]

C

[editovat | editovat zdroj]

D

[editovat | editovat zdroj]

E

[editovat | editovat zdroj]

F

[editovat | editovat zdroj]

G

[editovat | editovat zdroj]

Ch

[editovat | editovat zdroj]

I

[editovat | editovat zdroj]

J

[editovat | editovat zdroj]

K

[editovat | editovat zdroj]
Oleg Knorring: Sovětští vojáci podminovávají železniční trať poblíž Moskvy Rusko, Moskva, prosinec 1941

L

[editovat | editovat zdroj]

M

[editovat | editovat zdroj]

N

[editovat | editovat zdroj]

O

[editovat | editovat zdroj]

P

[editovat | editovat zdroj]

R

[editovat | editovat zdroj]

S Š

[editovat | editovat zdroj]

T

[editovat | editovat zdroj]

U

[editovat | editovat zdroj]

V

[editovat | editovat zdroj]

Z

[editovat | editovat zdroj]

Dar

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2011 darovala sto historických fotografií ze svých archivů, které byly nahrány na úložiště volných obrázků Wikimedia Commons.

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Country profile: Russia - Media. BBC News
  2. ↑ a b Putin s okamžitou platností ruší RIA Novosti a Hlas Ruska | 9. 12. 2013. Britské listy [online]. 2013-12-09 [cit. 2021-01-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f The Russian News & Information Agency RIA Novosti
  4. ↑ Александр Капустянский: фотограф, пожертвовавший именем, чтобы снимать войну. republic.ru [online]. [cit. 2021-02-24]. Dostupné online. (rusky) 
  5. ↑ ČTK. Členské státy EU se shodly na uvalení sankcí proti Voice of Europe. ČT24 [online]. Česká televize, 2024-05-15 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Voice of Europe, RIA Novosti, Izvestija a Rossiskaja Gazeta. Unie uvalí sankce na čtyři média. irozhlas.cz [online]. Český rozhlas, 2024-05-15 [cit. 2024-05-15]. Dostupné online. 
  7. ↑ Nikon Europe. www.nikon.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-11. 
  8. ↑ Первая национальная школа телевидения | Фоторепортаж. www.1tvs.ru [online]. [cit. 2011-07-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-05-12. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]