Rachel Jana'it Ben Cvi

Rachel Jana'it Ben Cvi
Narození3. května 1886
Malyn
Úmrtí16. listopadu 1979 (ve věku 93 let)
Jeruzalém
Místo pohřbeníHar ha-Menuchot
Povoláníspisovatelka, pedagožka a vychovatelka
OceněníIzraelská cena (1978)
honorary citizen of Jerusalem
ChoťJicchak Ben Cvi
DětiAli Ben-Zvi
PříbuzníBatia Lishansky (sourozenec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rachel Janajit Ben Cvi (hebrejsky רחל ינאית בן-צבי‎, rodným jménem Golda Lišansky; 3. května 188616. listopadu 1979) byla izraelskou první dámou, spisovatelkou, pedagožkou a jednou z předních představitelek dělnického sionismu. Jejím manželem byl druhý izraelský prezident Jicchak Ben Cvi.

Narodila se v roce 1886 ve městě Malin v carském Rusku (dnešní Ukrajina) pod jménem Golda Lišansky. Angažovala se v levicové sionistické straně Poalej Cijon. V roce 1908 podnikla aliju do Palestiny, která byla tehdy ještě pod nadvládou Osmanské říše. V Palestině se stala jednou z vůdkyň druhé aliji.[1] V té době si hebraizovala jméno na Rachel Janajit. Byla aktivní v organizaci dělníků a organizaci židovských hlídek ha-Šomer. V roce 1918 se provdala za Jicchaka Ben Cvi, taktéž aktivistu z Poalej Cijon a ha-Šomeru.[2] Společně vychovali dva syny.

Po první světové válce založila v Jeruzalémě vzdělávací farmu;[3] ta poskytovala vzdělání v oblasti zemědělství pro ženy. Byla jednou ze zakladatelů gymnázia Rechavja v Jeruzalémě a i nadále zůstala dělnickou aktivistkou.[3] Byla aktivní rovněž v polovojenské organizaci Hagana a organizovala tajné aliji imigrantů přes Sýrii a Libanon.

Její syn Eli zemřel v březnu 1948 během války za nezávislost během bitvy o Bejt Kešet.[4] Po založení Izraele se angažovala v absorpci židovských imigrantů z arabských zemí.

V roce 1952 byl její manžel zvolen izraelským prezidentem. Jako první dáma Izraele otevřela prezidentskou rezidenci lidem ze všech vrstev izraelské společnosti. Během manželova funkčního období psala o vzdělání a obraně a napsala rovněž autobiografii s názvem We Make Aliyah (hebrejsky: אנו עולים), která vyšla v roce 1961.

V roce 1978 jí byla udělena Izraelská cena za mimořádný přínos společnosti a Státu Izrael.[5] Zemřela 16. listopadu 1979 a je pochována na jeruzalémském hřbitově Har ha-Menuchot.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rachel Yanait Ben-Zvi na anglické Wikipedii.

  1. SOFER, Sasson. Zionism and the Foundations of Israeli Diplomacy. Cambridge: Cambridge University Press, 1998. 463 s. Dostupné online. ISBN 978-0521630122. S. 117. (anglicky) [nedostupný zdroj]
  2. ISSEROFF, Ami. Biography of Yitzhak Ben Tzvi [online]. Zionism and Israel [cit. 2010-04-12]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b COMAY, Joan; COHN-SHERBOK, Lavinia. Who's Who in Jewish History: After the Period of the Old Testament. London: Routledge, 1995. 448 s. Dostupné online. ISBN 978-0415125833. S. 58–59. (anglicky) 
  4. Ben Zvi, Yitzhak (1884 - 1963) [online]. Židovská agentura [cit. 2010-04-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2007-11-12. (anglicky) 
  5. Israel Prize Official Site - Recipients in 1978 [online]. Ministerstvo školství Státu Izrael. Dostupné online. (hebrejsky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]