Městys Rataje nad Sázavou (dříve Rataje Hrazené,[4]německyRatais an der Sasau) se nachází v okrese Kutná Hora ve Středočeském kraji, asi 27 km jihozápadně od Kutné Hory, 6 km jihovýchodně od města Sázava a 9 km jihozápadně od Uhlířských Janovic. Žije v něm 544[1] obyvatel. Historické jádro městyse je městskou památkovou zónou
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1289. Ve 14. století, kdy Rataje patřily pánům z Lipé, vznikl na SV konci obce Přední hrad, poprvé připomínaný roku 1346. V roce 1403 hrad spravoval Hanuš z Lipé, jelikož dědic Jan Ptáček ještě nebyl dospělý. V témže roce se na hradě ukryl Racek Kobyla se svou družinou, jelikož uprchli ze Skalice. V polovině 16. století byl přestavěn v renesančním a kolem roku 1675 v raně barokním slohu na dnešní zámek. Na JZ konci obce na ostrohu vznikl rovněž ve 14. století hrad Pirkštejn, zčásti přestavěný roku 1724 na faru.[5]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost městyse v roce, kdy ke změně došlo:
1850 země česká, kraj Pardubice, politický okres Kolín, soudní okres Uhlířské Janovice[7]
1855 země česká, kraj Čáslav, soudní okres Uhlířské Janovice
1868 země česká, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice
1939 země česká, Oberlandrat Kolín, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[8]
1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[9]
1945 země česká, správní okres Kutná Hora, soudní okres Uhlířské Janovice[10]
Hrad Pirkštejn se poprvé připomíná roku 1346.[14] Do hradu se vstupuje po zděném mostě, na jihovýchodní straně středověká válcová věž s dřevěným bedněním, západní stranu tvoří palác, přestavěný na faru, a hospodářská stavení.
Ratajský zámek, původně Přední hrad, tvoří dnes tři křídla: severní, původně gotické, jižní renesanční a západní barokové. Při barokní dostavbě byla přestavěna i obě starší křídla, okna dostala výrazné pískovcové suprafenestry a budova mohutný portál z roku 1675. V nádvoří jsou barokní arkády, zčásti s uzavřenou arkádovou chodbou v patře.[15] V zámku je obecní úřad, pošta a Muzeum středního Posázaví.
Kostel svatého Matouše z let 1675–1691, snad podle plánů Ondřeje de Guarde, je obdélná stavba s valenou klenbou, půlkruhovým presbytářem a kaplí na severní straně. Zvenčí náhrobek z roku 1576. Jednotné původní raně barokní zařízení, hlavní a boční oltáře, mramorové sanktuárium, cínová křtitelnice z roku 1685.
Kaple svatého Antonína u silnice do Sázavy, otevřená, čtvercová stavba se štítem z konce 18. století.[15]
Pozemní komunikace – Do městyse vedou silnice III. třídy.
Železnice – Městysem procházejí dvě železniční tratě 014 a 212. Železniční trať 014Kolín - Uhlířské Janovice - Ledečko je jednokolejná regionální trať, doprava byla zahájena v letech 1900 - 1901. Na území městyse jsou na ní železniční zastávky Rataje nad Sázavou, Rataje nad Sázavou předměstí a Mirošovice u Rataj nad Sázavou. Železniční trať 212Čerčany - Světlá nad Sázavou je jednokolejná regionální trať, zahájení dopravy v přilehlém úseku trati bylo roku 1901. Na území městyse jsou železniční zastávky Rataje nad Sázavou zastávka, Rataje nad Sázavou-Ivaň a Malovidy.
Veřejná doprava 2024
Autobusová doprava – Městysem vedou autobusové linky 481 Uhlířské Janovice - Soběšín (6 párů spojů o prac. dnech) a 771 Rataje n. S. - Sázava (3 páry spojů o prac. dnech).
Železniční doprava – Městysem prochází železniční linky S18 Ledečko - Kolín (9 párů spojů denně) a S80 Čerčany - Ledeč nad Sázavou (až 11 párů spojů denně, pouze červen - prosinec).
V katastru obce býval populární vodácký kemp Bořeň s chatkami a občerstvením, který leží hned nad ratajským jezem, a pod železničním mostem je stanové tábořiště Na Břečkárně. Leží zde i trampská osada Indiánská rezervace. Rataje jsou navševovány také kvůli české hře KIngdom Come Deliverence, která se odehrává v těchto místech.
Do okolí Ratají a jeho hradu je zasazena česká hra Kingdom Come: Deliverance, odehrávající se na začátku 15. stol. Na hradě Pirkštejně se natáčela pohádka Princ Bajaja.
↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
↑Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1465-1466. (česky a německy)
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 277.