Rave (nebo také breakbeat hardcore) je ambivalentní výraz z hudební terminologie. Místo vzniku tohoto undergroundového hnutí je Velká Británie, avšak častější význam charakterizuje hudební styl spojený s tímto hnutím.
Dalším významem je také rave party, termín používaný pro taneční zábavy (většinou celonoční) s rychlou elektronickou hudbou a světelnou show. Na těchto party hrají DJs různé styly hudby, např. trance, techno, tekno, New beat, d'n'b aj.
Začátek hnutí se datuje přibližně na konec 80. let 20. století. Tou dobou přiváželi američtí DJs nový hudební a taneční styl house music a také techno, resp. acid house do Evropy, nejprve na Britské ostrovy, kde se v komunitě tanečníků ujal termín rave (šílet, bouřit). Po Velké Británii začaly jezdit tzv. sound systémy, skupiny lidí vlastnící zvukovou aparaturu, mající své DJe i svou vlastní kulturu a komunitu.
Pokusíme-li se zmapovat hudební vývoj stylu rave, zjistíme, že na počátku to byl zejména acid house, New beat. Ten se ovšem ve Spojeném království více smísil s garage house a výsledný zvuk byl de facto konjunkcí: dancefloorové skladby obohacené o syrové elektronické zvuky (např. syntezátor Roland TB-303).
Jistý vliv na rave ovšem měla i ostrovní hip hopová scéna: v roce 1989 vyšel singl £20 To Get In projektu Shut Up And Dance, jenž zřejmě jako první přinesl nový fenomén, který naprosto změnil tvář nejen taneční hudby: místo pravidelného rytmu bicích automatů (Roland TR 808, Roland TR 909) nahrávka přinesla samplováním zrychlený hip hopový breakbeat. Skutečnou horečku tohoto vlivu prodělal rave až v roce 1992, kdy se tyto breakbeatové nahrávky dále zrychlovaly (zhruba 135 až 155 BPM) a výsledný zvuk byl energičtější, v terminologii se někdy vypomáhalo adjektivem hardcore (rave). Basový syntezátor Roland TB-303 se začal používat také k tvorbě hlubokého basového zvuku, producenti přejímali melodické motivy z reggae a dubu (včetně samplování starých reggae nahrávek) a začaly se proto nově používat termíny (ragga) jungle a drum and bass s cílem co nejvýstižněji popsat nový styl.
Neoddělitelnou součástí hudební evoluce tohoto hudebního žánru byla i subkultura, která přinesla tzv. rave parties: masové akce, které se (v ilegalitě) konaly buď v opuštěných průmyslových objektech nebo pod širým nebem (open air). Na rave parties byla velmi rozšířena konzumace drog, především extáze (Ecstasy, Extacy, MDMA, XTC, E apod.), to vedlo v roce 1993 britskou administrativu k přijetí zákona Criminal Justice Act, který vlastně celé hnutí navrátil zpět do klubů, kde se dále vyvíjelo: jednak jako scéna jungle a drum and bass, zatímco druhá skupina producentů se přiklonila ke stylu happy hardcore, resp. happy rave. Hudba se dále zrychlovala a byla tvrdší, konzumace drog neskončila a tak jediný zhodnotitelný efekt byl zřejmě jen přesun z „viditelných“ akcí zpět do undergroundu. Slovo rave se od té doby používalo zejména v Německu (příp. Nizozemí) k popisu tamější scény rychlejšího eurodance či techno/happy hardcore scény. Nicméně tzv. rave parties se v té době rozšířily po celém světě (v různých podobách) a existuje dokumentace o hnutí z různých míst planety (kromě Evropy také USA, Kanada, Austrálie, Jihoafrická republika). Po roce 1993 se tato scéna rozvětvila do několika stylů, proto se již výraz rave nepoužívá, pro hudební díla z tohoto období (do 1993) se retrospektivně používá označení oldskool hardcore.