Reginald McKenna
| Reginald McKenna | |
|---|---|
 Reginald McKenna jako britský ministr financí (1915) | |
| Narození | 6. července 1863 Kensington |
| Úmrtí | 6. září 1943 (ve věku 80 let) Pall Mall |
| Alma mater | Trinity Hall King's College School Londýnská univerzita |
| Povolání | politik a bankéř |
| Politická strana | Liberální strana |
| Choť | Pamela Jekyll (1908–1943)[1][2][3] |
| Děti | Michael McKenna[4][1] David McKenna[4][1] |
| Rodiče | William Columban McKenna[4][1] a Emma Hanby[4][1] |
| Funkce | člen 26. parlamentu Spojeného království (1895–1900) člen 27. parlamentu Spojeného království (1900–1906) Financial Secretary to the Treasury (1905–1907) člen 28. parlamentu Spojeného království (1906–1910) člen britské Soukromé rady (od 1907) … více na Wikidatech |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Reginald McKenna (6. července 1863, Londýn, Anglie – 6. září 1943, Londýn, Anglie) byl britský státník. Od konce 19. století jako poslanec Dolní sněmovny patřil k významným osobnostem Liberální strany. V liberálních a koaličních vládách před první světovou válkou a v jejím počátku byl správcem několika důležitých resortů. Postupně byl ministrem školství (1907–1908), námořnictva (1908–1911), vnitra (1911–1915) a financí (1915–1916). Po roce 1916 byl v opozici a po ztrátě poslaneckého mandátu (1918) žil v soukromí.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z bankéřské rodiny irského původu, byl pátým a nejmladším synem Williama Columbana McKenny. Vystudoval matematiku v Cambridge[5] a během studií vynikl v různých sportech, především ve veslování. Od roku 1887 působil jako právník a v letech 1895–1918 byl poslancem Dolní sněmovny za skotské hrabství Monmouthshire. Na počátku své politické kariéry patřil k příznivcům bývalého premiéra hraběte Roseberyho a stoupencům liberálního imperialismu. Po dlouholeté vládě konzervativců se členem kabinetu stal až za premiéra Campbell-Bannermana. Nejprve byl náměstkem na ministerstvu financí, respektive finančním tajemníkem státního pokladu (Financial Secretary to the Treasury, 1905–1907), poté v letech 1907–1908 ministrem školství (President of the Board of Education) a od roku 1907 též členem Tajné rady. Jako ministr školství prosadil možnost bezplatného studia na středních školách. V letech 1908–1911 byl ministrem námořnictva (první lord admirality). Do funkce byl jmenován již za premiéra Asquitha, k jehož blízkým spolupracovníkům patřil. Do čela admirality se dostal namísto odvolaného lord Tweedmoutha a během více než tříletého úřadování se zasloužil o zintenzívnění námořního zbrojení[6]. Ministerstvo námořnictva musel nakonec proti své vůli opustit v říjnu 1911, kdy byl pro reorganizaci námořnictva v době rostoucího mezinárodního napětí shledán jako ideální osobnost Winston Churchill. Mckenna namísto Churchilla převzal úřad ministra vnitra (1911–1915). Jako člen vlády a člen Výboru imperiální obrany těsně před první světovou válkou kritizoval rostoucí finanční požadavky Churchilla v čele admirality. Za první světové války byl předsedou státní komise pro zásobování na ministerstvu potravinářství (1914–1916) a mimo jiné byl odpůrcem všeobecné branné povinnosti, čímž se dostal do konfliktu s ministrem války Kitchenerem. Nakonec z ministerstva vnitra přešel do úřadu ministra financí (lord kancléř pokladu, 1915–1916) a v této funkci kvůli rostoucím nákladům na válku přistoupil ke zvýšení daňového zatížení. Odstoupil s celou Asquithovou vládou v prosinci 1916 a přešel do opozice. Ve volbách v roce 1918 ztratil poslanecký mandát a od té doby žil víceméně v soukromí, do smrti ale stál ještě ve vedení bankovního domu Midland Bank. V roce 1924 obdržel od premiéra Baldwina nabídku na úřad ministra financí. Svůj vstup do vlády podmínil tím, že získá poslanecký mandát za město Londýn. Rezignaci některého z poslanců za Londýn se však nepodařilo vyjednat a tím definitivně skončily McKennovy politické aktivity (ministrem financí v Baldwinově vládě se nakonec stal Winston Churchill). Ve všech svých vládních funkcích se věnoval především problematice financování a jako vystudovaný matematik proslul exaktním přístupem k řešení politických záležitostí.
V roce 1908 se oženil s Pamelou Jekyll (1889–1943), s níž měl dva syny. Starší Michael McKenna (1910–1931) zemřel na infekční chorobu, mladší David McKenna (1911–2003) sloužil v armádě a dosáhl hodnosti podplukovníka. Rodina vlastnila několik domů v Londýně.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CHURCHILL, Winston: Světová krise 1911–1918, 1. díl Kniha I. 1911–1914; Praha, 1932 410 s.
- PELLING, Henry: Winston Churchill; Praha, 2006 677 s. ISBN 80-7309-346-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Reginald McKenna na Wikimedia Commons - Reginald McKenna na Encyclopedia Britannica
- Reginald McKenna na webu First World War
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e Kindred Britain.
- ↑ Oxford Dictionary of National Biography. Oxford: Oxford University Press. 2004. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c d Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Reginald McKenna na webu Cambridgeské univerzity dostupné online
- ↑ VALKOUN, Jaroslav: Na cestě k Westminsterskému statutu. Velká Británie, dominia a proměna Britského impéria v letech 1907–1931; Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2015, s. 73, 77 ISBN 978-80-7308-557-5
