Elektrická jednotka RegioPanter | |
---|---|
RegioPanter na lince S2 míří do Rájce-Jestřebí | |
Tovární označení | 7Ev, 14Ev, 15Ev, 16Ev, 18Ev, 19Ev, 20Ev, 21Ev |
Řada dle UIC (ČR) | 440 (640.1), 530, 550, 640, 650, 640.2, 650.2, 690.2 |
Řada dle UIC (SR) | 660, 661 |
Obchodní název | RegioPanter, Moravia, AkuPanter |
Základní údaje | |
Výrobce | Škoda Transportation |
Výroba v letech | 2011–dosud |
Počet vyrobených kusů | 231 |
Provozovatel | Arriva vlaky, České dráhy, Jihomoravský kraj, Železničná spoločnosť Slovensko, Pasažieru vilciens, Elron |
Období provozu | 2012–dosud |
Míst k sezení | 440 ČD: 241 530 JMK: 333 550 JMK: 146 640 ČD: 234 650 ČD: 140/160/180/ 650.2 ČD: 140 661 ZSSK: 247 660 ZSSK: 343[1] |
Míst k stání | 440 ČD: 256 530 JMK: 367 550 JMK: 180 640 ČD: 273 650 ČD: 50 650.2 ČD: 50 128/138/176/198/201 661 ZSSK: 207 660 ZSSK: 280[1] |
Celkový počet vozů jednotky | 550 JMK, 650 ČD: 2 650.2 ČD: 2 440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK: 3 530 JMK, 660 ZSSK: 4[1] |
Typ spřáhla | Scharfenberg |
Hmotnost a rozměry | |
Prázdná hmotnost | 650 ČD:
650.2 ČD: 102 800 kg 440 ČD 144 000 kg 640 ČD: 152 500 kg |
Hmotnost ve službě | 650 ČD: 650.2 ČD: 106 500 kg 440 ČD: 150 000 kg 640 ČD: 159 500 kg |
Délka přes spřáhla | 650 ČD: 650.2 ČD: 52 900 mm 440 ČD, 640 ČD: 79 400 mm 661 ZSSK: 79 700 mm 660 ZSSK: 106 200 mm |
Výška skříně od TK | 4 260 mm |
Šířka | 2 820 mm |
Minimální poloměr projížděných oblouků | 150 m |
Rozchod | 1 435 mm, 1 520 mm |
Parametry pohonu | |
Uspořádání pojezdu | 550 JMK, 650 ČD: 650.2 ČD: Bo'2' + 2'Bo' 440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK: Bo'2' + Bo'2' + 2'Bo' 660 ZSSK: Bo'2' + Bo'2' + 2'2' + 2'Bo' 530 JMK: Bo'2' + Bo'2' + 2'Bo' + 2'Bo' |
Trvalý výkon | 550 JMK, 650 ČD: 650.2 ČD: 1 360 kW 440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK, 660 ZSSK: 2 040 kW 530 JMK: 2 720 kW |
Konstrukční rychlost | 160 km/h |
Maximální povolená rychlost | 160 km/h |
Rychlostní rekord | 180[zdroj?] km/h |
Napájecí soustava | 440 ČD: 3 kV ss 530 JMK, 550 JMK: 25 kV, 50 Hz 640 ČD, 650 ČD, 650.2 ČD: 660 ZSSK, 661 ZSSK: 3 kV ss; 25 kV, 50 Hz |
Typ trakčního motoru | Škoda ML 3942 K/4 asynchronní |
Počet a výkon trakčních motorů | 550 JMK, 650 ČD: 650.2 ČD: 4 x 340 kW 440 ČD, 640 ČD, 661 ZSSK, 660 ZSSK: 6 x 340 kW 530 JMK: 8 x 340 kW |
Odkazy | |
![]() | |
![]() Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
RegioPanter (typová označení Škoda 7Ev, 14Ev, 15Ev, 16Ev, 18Ev, 19Ev, 20Ev a 21Ev[1][2]) je částečně nízkopodlažní elektrická jednotka vyráběná společností Škoda Vagonka, kterou si jako první objednaly České dráhy v roce 2011. V době objednávky ještě nebyl tento typ vyvinut.[3] Jednotky tří různých modifikací pro České dráhy nesou označení řad 440, 640 a 650/651[4][5] jednotky pro Železničnou spoločnosť Slovensko (ZSSK) jsou označeny řadami 660 a 661[6][7] a jednotky pro Jihomoravský kraj pak mají řady 530 a 550.[8] Na konci roku 2023 bylo v provozu, ve výrobě a objednáno dohromady 301 RegioPanterů.[zdroj?]
Jednotky jsou vyráběny jako dvouvozové, třívozové nebo čtyřvozové,[9] a to z pěti typů vozů.[3] Je možné spojit až čtyři jednotky do jedné soupravy.[9] Mezivozové přechody jsou opatřeny měchy a nejsou odděleny dveřmi, interiéry vozů jsou bez příček a bez dveří.[3] Ke spojování jednotek slouží samočinná spřáhla typu Scharfenberg.[zdroj?]
Skříně vozů jsou zhotoveny z hliníkových velkoplošných protlačovaných profilů, kabinové moduly na čelech vlaků jsou ocelové. Vozidla splňují požadavky normy EN 15227 – odolnost proti nárazu.[10]
Maximální rychlost je 160 km/h, výška podlahy v úrovni nástupu 550 mm nad temenem kolejnice, šířka dveří 1500 mm.[9] Hmotnost dvousystémové třívozové jednotky je 160 tun, dvouvozové jednotky 106 tun.[11] Většina elektrické a pneumatické výzbroje je umístěna na střeše vozidel, společně se vzduchotechnikou a kabeláží ve výšce do 0,7 m nad stropem interiéru, nikoliv v klasické strojovně. Jednotlivé agregáty na střeše mají vlastní skříně, které nejsou nijak aerodynamicky tvarovány. Výrobce udává, že je vlak z 65 % nízkopodlažní.[12]
Vozy jsou vybaveny wi-fi připojením, klimatizací,[3] uzavřeným systémem WC a umožňují umístění prodejních automatů na občerstvení, noviny atd. Jednotky mají jeden bezbariérový záchod a třívozové provedení ještě další běžný záchod.[13] Na nástupní plošině u konce vozu s bezbariérovým záchodem se nachází u obou dveří pomocná sklopná nakládací rampa pro cestující na vozíku. Od této plošiny směrem ke stanovišti strojvedoucího je v jednotkách Českých drah umístěn oddíl první třídy s devíti polohovatelnými sedadly a elektrickými zásuvkami.[12] Pro informační systém uvnitř vozidel jsou použity LCD monitory.[13]
Ve dvou- a třívozovém provedení má každý vůz bez ohledu na typ jeden hnací a jeden běžný podvozek. Protože na hnací podvozek připadá vždy vyšší tíha než na podvozek běžný (přinejmenším o tíhu trakčních elektromotorů a kromě toho je nad něj soustředěna i trakční výzbroj), je touto koncepcí zaručeno, že podíl adhezní hmotnosti bude vyšší než 50 %. V každém hnacím podvozku jsou osazeny dva asynchronní trakční motory Škoda ML 3942 K/4 o trvalém výkonu 340 kW. Jednotky jsou schopny rekuperace energie při brzdění.[3]
Jednotky jsou vyráběny ve variantách buď pro napěťové systémy 25 kV 50 Hz i 3 kV ss, pro 3 kV ss[9] i pro 25 kV 50 Hz . Sběračem a hlavním vypínačem je vybaven jen jeden čelní vůz (ř. 440, 640, 650). Druhý vůz je napájen napětím 3 kV ss z čelního vozu, u třívozové jednotky je na druhý čelní vůz přivedeno napětí z trakčního vedení (3 nebo 25 kV) kabelem z prvního čelního vozu.[zdroj?]
Vnější i vnitřní vzhled navrhlo studio Design Descent akademického sochaře Jiřího Španihela.[3]
Hliníkové skříně pro jednotky vznikají v závodě Škoda Vagonka v Ostravě.[zdroj?!] Kompletaci jednotek zpočátku prováděla pouze Škoda Vagonka v Ostravě, od léta 2020 probíhá kvůli narůstajícím počtům objednaných kusů kompletace převážně v Plzni ve Škodě Transportation.[14] Jednotky pro ZSSK a Jihomoravský kraj jsou částečně v kooperaci kompletovány i na Slovensku ve firmě ŽOS Trnava.[15][16] Začátkem roku 2011 výrobce oznámil, že na projektu pracuje již zhruba tři roky.[13]
České dráhy objednaly tyto jednotky nejprve pro regionální dopravu v Jihočeském, Olomouckém, Ústeckém, Pardubickém a Královéhradeckém kraji.[17] (Technet.cz místo Olomouckého kraje uvedl Moravskoslezský.[3]) Dopravce původně předpokládal, že jím objednané typové řady dostanou od Drážního úřadu řadová označení 445, 644 a 645,[13] označeny však byly jako řady 440, 640 a 650. Dne 14. února 2011 podepsaly České dráhy kontrakt na nákup 15 třívozových a 4 dvouvozových jednotek[18] za 2,511 miliardy korun.[13] Regionální operační programy EU se na financování dodávky podílejí ve výši až 40 procent.[12]
První z těchto jednotek byla Českým drahám předána v druhé polovině roku 2012, poslední začátkem roku 2014.[13] Podle informace z listopadu 2011 má v roce 2012 být dodáno prvních 5 souprav.[12]
První dvě soutěže byly Českými drahami vyhlášeny 9. a 10. září 2010, v obou případech se do soutěže přihlásil jen jediný zájemce a ten uspěl. Dne 16. února 2011 pak České dráhy oznámily, že kromě smlouvy na dodávku 15 třívozových jednotek z prvních dvou zakázek uzavřely na základě otevřeného zadávacího řízení ještě smlouvu na dodávku dalších 4 jednotek, dvouvozových. Jiní potenciální zájemci jako Bombardier, Siemens či Stadler údajně nebyli schopni dostát některým technickým požadavkům, jako možnost manipulace s jednotlivými vozidly po rozpojení jednotky bez pomocných zařízení či minimální světlost vstupních dveří 1,5 m.[11] Zadávací dokumentaci pro druhou zakázku si vyzvedlo 6 výrobců. Protože si však České dráhy méně obvykle nakombinovaly různé požadavky (rozpojitelné soupravy na standardních podvozcích místo Jakobsových a nadstandardně široké dveře), do soutěže se přihlásil jen jediný zájemce, Škoda Transportation. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zahájil s ČD správní řízení ve věci jedné zakázky z roku 2011 na čtyři dvouvozové jednotky, tedy menší ze dvou zakázek na tato vozidla. České dráhy požadavek na široké dveře vysvětlovaly potřebou rychlejšího výstupu a nástupu cestujících.[19] ÚOHS řízení uzavřel s tím, že České dráhy neporušily zákon o veřejných zakázkách,[20] protože při šetření mj. zjistil 15 drážních vozidel s obdobným využitím a se šířkou dveří kolem 1500 mm a drážní vozidla s takovou šířkou se provozují od výrobců Stadler, Alstom, Bombardier, CAF, Siemens a dalších.[21]
Začátkem roku 2013 MF Dnes napsala, že se koná třetí soutěž.[20] V září 2012 uvedla, že v podobné soutěži pro Jihomoravský kraj České dráhy ustoupily kritice požadavku na širší dveře a akceptují i nabídky od výrobců s užšími dveřmi.[19]
30. dubna 2011 spustily České dráhy a Škoda Transportation nový web věnovaný této jednotce.[17] Zároveň vyhlásily soutěž „Pojmenujte nový vlak“, v níž sbíraly návrhy na pojmenování jednotky. Deset nejúspěšnějších návrhů získalo věcné ceny, přičemž účastí v soutěži se každý předem zřekl autorských a finančních nároků. Výsledky měly být vyhlášeny do 30. června 2011.[22] 22. července 2011 byla na webu zveřejněna zpráva, že z 10 518 návrhů zvítězil název RegioPanter, který do soutěže poslalo celkem 7 soutěžících. Slovo Panter má odkazovat nejen na zvíře, ale i na zažitý název Panťák. Dále byly oceněny návrhy RegioStar, Modrý šíp, Albatros, RegioLine, RegioFly, Delfín, RegioMouse, For Regio a RegioCat.[23] 3. listopadu 2011 byla v areálu plzeňské Škody novinářům a pozvaným hostům nová dvouvozová dvousystémová jednotka řady 650/651 (vozy označené 650.001 a 651.001 a nápisem RegioPanter), dosud ještě neschválená pro provoz, předvedena na slavnostním křtu.[11]
Koncem září 2012 začaly ČD v rámci zkušebního provozu s cestujícími nasazovat prvních pět jednotek.[10][24]
V únoru 2013 byly tyto vlaky definitivně schváleny Drážním úřadem pro provoz v ČR jako podmínka koupě Českými drahami.[10]
V květnu 2013 objednaly ČD další jednotky za 943 mil. Kč, a to jako náhradu starších vozidel pro linku S2 Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje z Křenovic do Březové nad Svitavou. Konkrétně se jednalo o pět třívozových jednotek řady 640 a dvě dvouvozové jednotky řady 650.[25] První kus z dodávky pro Jihomoravský kraj byl slavnostně uveden do provozu v červnu 2014.[26]
Další jednotky objednaly České dráhy u Škody Transportation v únoru 2015. Šlo o rámcovou dohodu na dodávku až 11 jednotek řady 650 za 1,2 miliardy Kč.[27] První dvě jednotky začaly jezdit od prosince 2015 na trase Bohumín – Mošnov, Ostrava Airport. Zbylých devět jednotek jezdí od prosince 2018 na lince P1 Integrované dopravy Plzeňska z Plzně do stanice Horažďovice předměstí.[28] V prosinci 2023 převzala těchto 9 jednotek společnost Arriva vlaky, která vyhrála soutěž Plzeňského kraje na provozovatele linky P1.[29]
Škoda Transportation vyhrála v roce 2019 další rámcový kontrakt Českých drah, tentokrát na dodávku až 50 dvouvozových RegioPanterů. Jednotky budou označeny řadou 650.2 a oproti svým předchůdcům budou vybaveny ETCS L2, optimalizovanými podvozky, upravenou elektrickou výzbrojí a přepracovaným interiérem.[30] Při podpisu smlouvy bylo objednáno 31 kusů, které mají být od konce roku 2021 nasazeny v Jihočeském, Karlovarském a Plzeňském kraji a taky na Vysočině.[31][32] Smlouva na zbylých 19 jednotek pro Jihočeský, Královéhradecký, Moravskoslezský a Olomoucký kraj byla podepsána na konci roku 2020.[33]
V listopadu 2020 zvítězila Škoda Transportation v soutěži Českých drah na dodávku až 60 třívozových jednotek pro 240 cestujících.[34] První dvě jednotky mají být dodány v roce 2022 do Moravskoslezského kraje, kde budou zajišťovat dopravu na lince S1 mezi Českým Těšínem a Opavou. Dalších 27 jednotek má zamířit v letech 2023–2024 do Olomouckého kraje.[35] Středočeský kraj a Praha se v polovině roku 2021 dohodly na objednání 22 RegioPanterů, které budou nasazeny od roku 2024 na tratích z Prahy do Čáslavi a Ústí nad Labem.[36] Čtyři třívozové jednotky budou provozovány také v Královéhradeckém kraji, a to na trati Chlumec nad Cidlinou – Hradec Králové – Týniště nad Orlicí – Choceň.[37] Zbylých pět jednotek z této objednávky zamíří do Zlínského kraje, kde budou nasazeny na osobní vlaky mezi Břeclaví a Přerovem.[zdroj?]
Vzhledem k plánovanému přechodu na střídavou trakční soustavu bylo v letech 2021–2022 všech dvanáct jednotek řady 440 upraveno při tzv. dualizaci na dvousystémovou řadu 640.1. Zakázku získalo v polovině roku 2020 sdružení Škoda Transportation a Pars nova.[38] První takto upravená jednotka začala vozit cestující v Ústeckém kraji v červenci 2021,[39] poslední dvanáctá byla dokončena na konci roku 2022.[40] U upravovaných jednotek byla zároveň provedena generální oprava.[41]
První příležitostí pro využití druhého systému se přestavěným jednotkám naskytla na trati Kadaň-Prunéřov – Kadaň předměstí, která byla v letech 2019–2021 elektrizována střídavým napětím 25 kV 50 Hz.[42][43] Pravidelný provoz dualizovaných RegioPanterů byl na lince U1 z Děčína do zastávky Kadaň předměstí zahájen 11. prosince 2022.[40]
Úpravou konstrukce jednotek typu RegioPanter vznikly v roce 2015 jednotky řady 660.0 a 660.1 pro dálkovou dopravu s označením InterPanter.[44] Liší se především počtem vozů, menším počtem nástupních dveří (jedny v každé bočnici každého vozu) a uspořádáním interiéru. Tyto jednotky byly dodány jako tří- a pětivozové, prostřední vůz pětivozových jednotek nemá pohon.[zdroj?]
V dubnu 2024 vyrobila Škoda Transportation první ze čtyř jednotek RegioPanter BEMU, označené řadou 690.2,[45] pro České dráhy. Tyto dvouvozové bateriové elektrické jednotky (typ 15Ev3) umožňují dojezd až 80 km při rychlosti 120 km/h. Mají sloužit v Moravskoslezském kraji; první čtyři na trase Ostrava – Studénka – Veřovice od prosince 2024,[46] později mají obsluhovat i linky Krnov – Opava – Ostrava, Ostrava – Suchdol nad Odrou – Nový Jičín, okružní linku Ostrava-Svinov – Karviná – Český Těšín – Frýdek-Místek – Ostrava-Svinov a vybrané spoje do Budišova nad Budišovkou.[47]
Společnost Škoda Transportation se svým typem RegioPanter zvítězila v tendru na dodávku elektrických jednotek pro britského operátora National Express. Ten se ucházel o zakázku vyhlášenou bavorskou železniční společností Bayerische Eisenbahngesellschaft (BEG) na zajištění příměstské dopravy (S-Bahn) v okolí města Norimberk pro léta 2018–2030. Tu původně zajišťovalo DB Regio se soupravami Bombardier Talent 2.[48] Dne 2. února 2015 byla vítězem výběrového řízení vyhlášena společnost National Express Rail GmbH. Škoda Transportation pro ni měla dodat 38 pětivozových[49] jednotek RegioPanter v hodnotě přes 10 miliard Kč. Podle tiskové zprávy Škoda Transportation mělo jít o největší českou strojírenskou zakázku v Německu.[48] National Express Rail však od zakázky na provoz vlaků odstoupil a tím padl i kontrakt Škody na výrobu souprav pro tuto společnost.[50]
V roce 2018 vyhrála Škoda Transportation (v konsorciu s ŽOS Trnava) tendr ZSSK na dodávku elektrických jednotek pro Trenčínský a Žilinský kraj. Do tří let má dodat 8 třívozových a 2 čtyřvozové jednotky, obě varianty mají být dvousystémové (3 kV ss a 25 kV 50 Hz). Kontrakt zahrnuje též opci na dalších 5 třívozových a 10 čtyřvozových jednotek.[51][16] V roce 2019 byla opce využita, došlo k objednání 25 jednotek – třinácti třívozových (řada 661) pro 247 sedících cestujících a dvanácti čtyřvozových (řada 660) pro 343 sedících cestujících.[6] První jednotka zasáhla do provozu 1. prosince 2020, a to na trati ze Žiliny do polské pohraniční stanice Zwardoń.[52] Poslední z 25 jednotek byla od výrobce převzata 22. října 2021.[53]
Také na východním Slovensku budou cestující vozit elektrické jednotky RegioPanter. V srpnu 2021 vyhlásila ZSSK Škodu Transportation vítězem tendru na dodávku devíti čtyřvozových jednotek pro 346 sedících cestujících. Součástí smlouvy je i opce na dalších 11 Panterů. Nasazeny budou na tratě Košice – Lipany – Plaveč, Košice – Michaľany – Trebišov a Košice – Michaľany – Čierna nad Tisou.[54] Na začátku roku 2023 využila ZSSK část opce a objednala dalších 5 Panterů[55] a zbytek opce (6 jednotek) byl využit koncem roku 2024.[56] První jednotka z této objednávky byla veřejnosti představena 15. října 2023. Novinkou je upravený nátěr vycházející z nového barevného schématu dopravce.[57] Termín dodání všech jednotek byl stanoven nejpozději na rok 2026.[56]
Lotyšský státní dopravce Pasažieru vilciens objednal v roce 2019 u Škody Transportation celkem 32 elektrických jednotek typu 16Ev s obsaditelností 400 až 450 sedících cestujících. Dodávky budou probíhat v letech 2022 a 2023 a půjde o první jednotky rodiny RegioPanter uzpůsobené pro provoz na rozchodu 1520 mm. Jednotky budou nasazeny především na tratích v okolí Rigy.[58] První dvě jednotky byly do Lotyška dodány do začátku září 2022, třetí jednotka má být dodána do konce téhož měsíce.[59]
Na konci roku 2019 podepsala Škoda Transportation s Jihomoravským krajem smlouvu na dodávku 37 elektrických jednotek pro nasazení od roku 2022 především na linkách IDS JMK S2 Křenovice – Brno – Blansko – Letovice, S3 Tišnov – Kuřim – Brno – Židlochovice/Hustopeče a S51 Šakvice – Břeclav.[60] Půjde o 31 čtyřvozových (333 míst k sezení) a 6 dvouvozových jednotek (146 míst k sezení) v jednosystémovém provedení (25 kV, 50 Hz) s ETCS. Jednotky budou vybaveny sedadly 2. třídy, klimatizací, kamerovým systémem, zásuvkami, USB porty, Wi-Fi, audiovizuálním informačním systémem, automaty na jízdenky, validátory elektronických i označovači papírových jízdenek a systémem počítání cestujících. Design exteriéru i interiéru byl představen v září 2020.[61][62] První jednotka byla zástupcům kraje a médiím představena v červnu roku 2021.[15]
První dva z celkem 37 Jihomoravským krajem koupených vlaků (pojmenovaných podle odrůd vinné révy Fratava a Pálava) byly veřejnosti oficiálně představeny v neděli 28. srpna 2022 na hlavním vlakovém nádraží v Brně. Dotace čerpaná Jihomoravským krajem z Operačního programu Doprava Evropské unie ve výši 5,5 miliardy korun pokryje asi 85 % ceny projektu v celkové výši 6,651 miliardy korun (bez DPH).[63][64][65] Jednotky budou zajišťovat přibližně 45 % výkonů na spojích objednávaných Jihomoravským krajem.[66]
Do zkušebního provozu s cestujícími byla první dvouvozová jednotka Moravia nasazena 8. září 2022 na lince S3 v úseku Tišnov – Židlochovice. Prvním vlakem byl Os 11411 s odjezdem z Tišnova v 6:46.[67] První čtyřvozová jednotka svezla cestující 19. ledna 2023 na osobním vlaku 4714 z Brna do Letovic.[68] Během června 2023 převzaly nové jednotky všechny plánované výkony a 22. června 2023 došlo na nádraží k Adamově ke slavnostnímu zakončení celého projektu.[69]
Jako kompenzaci za půlroční zpoždění dodávek nových vlaků poskytla Škoda Transportation Jihomoravskému kraji slevu ve výši 355 milionů korun.[70]
Škoda Transportation vyhrála v roce 2020 výběrové řízení estonského státního dopravce Eesti Liinirongid na dodávku až šestnácti elektrických jednotek s délkou do 85 metrů. Jednotky budou třívozové a dvousystémové. V každé jednotce bude 270 míst k sezení, z toho 222 v druhé třídě s uspořádáním 3+2 a 48 v první třídě s uspořádáním 2+2. Část sedaček bude vyjímatelných, což v letní sezóně umožní přepravovat větší množství jízdních kol. Prvních šest jednotek bude od roku 2025 nasazeno na trať z Tallinnu do Tartu.[71]
V polovině října 2023 vyhlásily Uzbecké státní dráhy (Uzbekistan Temir Yullari) Škodu Transportation vítězem tendru na dodávku třiceti čtyřvozových elektrických jednotek s rozchodem 1 520 mm. Výroba těchto vlaků, které typově vycházejí z jednotek pro Estonsko a Lotyšsko, bude od roku 2024 probíhat v Ostravě a částečně také v Uzbekistánu.[72]
Soukromý dopravce RegioJet oznámil v polovině května 2024 uzavření smlouvy se Škoda Group na dodávku 23 elektrických jednotek pro provoz v Ústeckém kraji. Objednáno bylo 15 dvouvozových jednotek se 142 sedadly a 8 třívozových pro 228 sedících cestujících.[73] Jednotky budou provozovány na elektrizovaných tratích z Ústí nad Labem do Kadaně, Karlových Varů, Litvínova, Lysé nad Labem a Roudnice nad Labem na základě patnáctileté smlouvy s Ústeckým krajem, kterou dopravce uzavřel v březnu 2024.[74]
Stát | Vlastník | Typ | Řada | Počet vozů |
Rozchod | Místa k sezení |
Trakce | Počet jednotek | Roky dodávek | Nasazení | Zdroje |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
![]() |
Arriva vlaky (ex ČD, do 2023) |
7Ev | 650 | 2 | 1 435 mm | 147 | 3 kV DC, 25 kV AC | 9 | 2018 | (Pňovany)Plzeň – Horažďovice předměstí | |
České dráhy | 7Ev | 640 | 3 | 1 435 mm | 234 | 3 kV DC, 25 kV AC | 8 | 2012–2014 | Jihomoravský (3), Moravskoslezský (2) a Olomoucký kraj (3) | [1][4] | |
640.1 (ex 440) |
3 | 1 435 mm | 241 | 3 kV DC, 25 kV AC | 12 | 2012–2014 (dualizace 2021–2022) |
Královéhradecký (2), Pardubický (3) a Ústecký kraj (7) | [1][4][39] | |||
20Ev | 640.2 | 3 | 1 435 mm | 240 | 3 kV DC, 25 kV AC | 60 | 2022–2024 | Moravskoslezský kraj (2), Olomoucký kraj (27), Královéhradecký kraj (4), Středočeský kraj (22), Zlínský kraj (5) |
[1][75][76][77] | ||
7Ev | 650 | 2 | 1 435 mm | 147 | 3 kV DC, 25 kV AC | 8 | 2012–2018 | Jihočeský (4) a Moravskoslezský kraj (2), Žďár nad Sázavou – Křižanov (2) |
[1][4] | ||
15Ev | 650.2 | 2 | 1 435 mm | 140 | 3 kV DC, 25 kV AC | 46 | 2021–2024 | Jihočeský (15), Karlovarský (2), Královéhradecký (3), Moravskoslezský (7), Plzeňský kraj (13) a Vysočina (6) | [1][31][32][33][78][79] | ||
15Ev3 | 690.2 | 2 | 1 435 mm | 140 | 3 kV DC, 25 kV AC, baterie | 4 | 2024 | Moravskoslezský (4) | [80] | ||
2 | 1 435 mm | 150 | 3 kV DC, 25 kV AC, baterie | (15 objednaných) | 2026-2027 | Moravskoslezský (15) | [81] | ||||
Jihomoravský kraj | 18Ev | 530 | 4 | 1 435 mm | 333 | 25 kV AC | 31 | 2022–2023 | Křižanov – Brno hl. n. – Židlochovice / Hustopeče u Brna, Šakvice – Břeclav – Hodonín Letovice – Brno hl. n. – Křenovice horní nádraží |
[1][60][62][8][82][83][84] | |
19Ev | 550 | 2 | 1 435 mm | 146 | 25 kV AC | 6 | 2022 | ||||
RegioJet | 20Ev | 640.2 | 3 | 1 435 mm | 228 | 3 kV DC, 25 kV AC | (8 objednaných) | 2026 | Ústecký kraj | [73][74] | |
15Ev | 650.2 | 2 | 1 435 mm | 142 | 3 kV DC, 25 kV AC | (15 objednaných) | 2026 | ||||
![]() |
Železničná spoločnosť Slovensko |
14Ev | 660 | 4 | 1 435 mm | 343 | 3 kV DC, 25 kV AC | 21 (+ 11 objednaných) | 2020–2021, 2024–2026 | Žilina – Trenčín, Žilina – Čadca – Zwardoń (PL), Žilina – Poprad-Tatry, Púchov – Horní Lideč (CZ), Košice – Prešov – Plaveč, Košice – Čierna nad Tisou, Trnava - Galanta, Trnava - Senica |
[1][51][16][6][7][53] |
661 | 3 | 1 435 mm | 247 | 3 kV DC, 25 kV AC | 13 | 2020–2021 | Žilina – Trenčín, Žilina – Čadca – Zwardoń (PL), Žilina – Poprad-Tatry, Púchov – Horní Lideč (CZ) | ||||
![]() |
Pasažieru vilciens | 16Ev | 4 | 1 520 mm | >400 | 3 kV DC, 25 kV AC | 32 | 2022–2023 | okolí Rigy | [2][58][86] | |
![]() |
Elron | 21Ev | 3 | 1 520 mm | 266 | 3 kV DC, 25 kV AC | (16 objednaných) | 2025 | Tallin–Tartu | [1][71] | |
![]() |
Uzbekistan Temir Yullari | 4 | 1 520 mm | >300 | 25 kV AC | (30 objednaných) | 2026-2027 | okolí Taškentu, Samarkandu a Buchary | [87] | ||
![]() |
Balgarski darzhavni zheleznitsi | 4 | 1 435 mm | >300 | 25 kV AC | (25 objednaných) | 2026-2027 | Sofie – Burgas, Sofie – Varna a Sofie – Ruse | [88] | ||
Celkový počet: | 250 (+ 120 objednaných) |