Fernando Alonso řídící vůz R24 při Grand Prix Kanady 2004. | |
Kategorie | Formule 1 |
---|---|
Konstruktér | Renault |
Designér | Pat Symonds (Výkonný inženýr) Mike Gascoyne (Technický ředitel) Bob Bell (Zástupce technického ředitele) Tim Densham (Hlavní konstruktér) Mark Smith (Vedoucí projektu) Tad Czapski (Vedoucí výzkumu a vývoje) Dino Toso (Vedoucí aerodynamiky) Bernard Dudot (Technický ředitel motoru) |
Předchůdce | R23 |
Nástupce | R25 |
Technická specifikace | |
Šasi | Lisovaný monokok z kompozitních uhlíkových vláken a hliníkové plástve |
Zavěšení | Horní a spodní příčná ramena z uhlíkových vláken |
Motor | Renault RS24 3,0L V10 (72°) |
Palivo | Elf |
Pneumatiky | Michelin |
Závodní historie | |
Tým | Mild Seven Renault F1 Team |
Jezdci | 7 Jarno Trulli 7 Jacques Villeneuve 8 Fernando Alonso |
První start | Grand Prix Austrálie 2004 |
První vítězství | Grand Prix Monaka 2004 |
Poslední vítězství | Grand Prix Monaka 2004 |
Poslední start | Grand Prix Brazílie 2004 |
Závody | 18 |
Vítězství | 1 |
Pódia | 6 |
Pole position | 3 |
Nej. kolo | 0 |
Tituly | 0 |
Renault R24 byl vůz Formule 1, který soutěžil v sezóně 2004.
Šasi navrhli Mike Gascoyne, Bob Bell,[1] Tim Densham a Dino Toso, přičemž Pat Symonds dohlížel na design a výrobu vozu jako výkonný ředitel inženýrství a Bernard Dudot vedl design motoru.
Renault přivezl pro Grand Prix San Marina nový, aktualizovaný model R24B s novými hlavami válců, sacím systémem a souvisejícími změnami ve spodní části motoru.[2][3]
Vůz během sezóny prokázal rychlost a spolehlivost, dokázal předběhnout Williams i McLaren a také se ukázal jako stálý soupeř stejně rychlého týmu BAR Honda Jensona Buttona a Takumy Sata. Překonalo jej Ferrari F2004 Michaela Schumachera a Rubense Barrichella, se kterým dvojice jezdců Ferrari v sezóně 2004 vyhrála 15 z 18 závodů. Na začátku sezóny Renault oznámil, že jejich jezdeckou sestavou bude tvořit Jarno Trulli a Fernando Alonso.
Tým se stal skutečným uchazečem o druhé místo v poháru konstruktérů, když Trulli a Alonso obsadili 3. a 4. místo při Grand Prix Španělska.[4] Trulli vyhrál Grand Prix Monaka. Jeho vztah s Renaultem (zejména s šéfem týmu a Trulliho bývalým manažerem Flaviem Briatorem) se však zhoršil poté, co v druhé polovině sezóny neustále ztrácel tempo a obviňoval tým[5] ze zvýhodňování Alonsa (ačkoli sami jezdci zůstali přáteli).
Grand Prix Francie byla považována za poslední kapku pro Renault, kde Trulliho v závěrečných fázích posledního kola předjel Rubens Barrichello, což Renault stálo dvojnásobné umístění na stupních vítězů v jejich domácím závodě.[6] Trulli byl později vyhozen poté, co nezískal body v pěti po sobě jdoucích závodech. Trulli poté oznámil, že se připojí k Toyotě pro následující sezónu a předčasně opustil Renault, přičemž za Toyotu odjel poslední dva závody sezóny 2004.
Renault v naději, že si zajistí druhé místo v poháru konstruktérů, nahradil Trulliho mistrem světa ze sezóny 1997 Jacquesem Villeneuvem. Villeneuve však téměř celou sezónu působil mimo Formuli 1, ale snažil se rychle přizpůsobit závodění na nejvyšší úrovni, avšak neudělal dojem, což vedlo k tomu, že tým skončil třetí za Villeneuvovým bývalým týmem BAR se 105 body.
Renault používal loga 'Mild Seven', s výjimkou závodů v Kanadě, ve Francii a v Británii.
Vůz R24 byl „zapůjčen“ Stigovi pro natáčení epizody pořadu Top Gear. Renault prohlašoval, že vůz objede testovací dráhu Top Gearu za méně než jednu minutu; Vůz R24 objel okruh za 59 sekund.[7] Později Renault odhalil, že vůz R24 neřídil běžný Stig, ale jejich testovací jezdec Heikki Kovalainen, převlečený za Stiga.
Legenda k tabulce | |
---|---|
Barva | Výsledek |
Zlatá | Vítěz |
Stříbrná | 2. místo |
Bronzová | 3. místo |
Zelená | Bodované umístění |
Modrá | Nebodované umístění |
Dokončil neklasifikován (NC) | |
Fialová | Odstoupil (Ret) |
Červená | Nekvalifikoval se (DNQ) |
Nepředkvalifikoval se (DNPQ) | |
Černá | Diskvalifikován (DSQ) |
Bílá | Nestartoval (DNS) |
Závod zrušen (C) | |
Světle modrá |
Pouze trénoval (PO) |
Páteční testovací jezdec (TD) | |
Bez barvy |
Netrénoval (DNP) |
Vyřazen (EX) | |
Nepřijel (DNA) | |
Odvolal účast (WD) | |
Nezúčastnil se (prázdné) | |
Označení | Význam |
Tučnost | Pole position |
Kurzíva | Nejrychlejší kolo |
† | Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu. |
‡ | Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu. |
Horní index | Umístění bodujících jezdců ve sprintu |
Rok | Tým | Motor | Pneumatiky | Jezdci | 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | Body | Umístění |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
2004 | Renault F1 | Renault V10 | M | AUS | MAL | BHR | SMR | ESP | MON | EUR | CAN | USA | FRA | GBR | GER | HUN | BEL | ITA | CHN | JPN | BRA | 105 | 3. místo | |
Jarno Trulli | 7 | 5 | 4 | 5 | 3 | 1 | 4 | Ret | 4 | 4 | Ret | 11 | Ret | 9 | 10 | |||||||||
Fernando Alonso | 3 | 7 | 6 | 4 | 4 | Ret | 5 | Ret | Ret | 2 | 10 | 3 | 3 | Ret | Ret | 4 | 5 | 4 | ||||||
Jacques Villeneuve | 11 | 10 | 10 |
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Renault R24 na anglické Wikipedii.