Robert William Seton-Watson

Robert William Seton-Watson
Narození20. srpna 1879
Londýn
Úmrtí25. července 1951 (ve věku 71 let)
Skye
Příčina úmrtíParkinsonova nemoc
Alma materOxfordská univerzita
Povoláníhistorik, publicista, vysokoškolský učitel, redaktor, učitel a novinář
ZaměstnavatelLondýnská univerzita
OceněníČestný doktorát Univerzity Karlovy (1919)
Honorary doctor of the University of Zagreb (1920)
doctor honoris causa Univerzity Komenského v Bratislave (1928)
čestný doktor Babeșovy a Bolyaiovy univerzity (1930)
Společník Britské akademie
… více na Wikidatech
DětiHugh Seton-Watson
Christopher Seton-Watson
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert William Seton-Watson, uváděn také jako R.W. Seton-Watson a známý jako Scotus Viator (20. srpna 1879 – 25. června 1951) byl britský publicista a historik. Ve své práci se, mimo jiné, zaobíral také dějinami slovanských národů.

V době první světové války zastával myšlenku zřízení samostatného československého státu.

Navštívil Uhersko původně jako obdivovatel jeho historie. Nicméně skutečnost, že Maďaři projevovali přehnaně negativní postoje vůči Rakušanům, jakož i to, že jej v Budapešti oklamali tvrzením, že Slováci vůbec neexistují, jej motivovala k tomu, aby se začal důkladně věnovat národnostní otázce v Rakousko-Uhersku. Sblížil se přitom s T. G. Masarykem, pozdějším československým prezidentem.[1] Na počátku 20. století se jednalo o nejuznávanějšího anglicky hovořícího odborníka na národnostní poměry v Uhersku (přímo citován je i v Encyclopædia Britannica z roku 1911 a podobně). Svými pracemi, zejména „Racial Problems in Hungary“, nakonec výrazně napomohl vzniku samostatného Československa.[2]

Po válce se stal profesorem Katedry středoevropských studií na University College London.[1] Za Druhé světové války spolupracoval se zpravodajskou službou, po válce se vrátil na univerzitu.[1] Zemřel v roce 1951.

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Slovensky

[editovat | editovat zdroj]
  • Racial Problems in Hungary (Londýn 1908) In: Documents/Dokumenty 1905-1951 I., II. (Ústav T.G. Masaryka - Matica slovenská Praha 1996)

Anglicky

[editovat | editovat zdroj]
  • Racial Problems in Hungary (1908)
  • The Southern Slav Question (1911)
  • The Rise of Nationality in the Balkans (1917)
  • Europe in the Melting-Pot (1919)
  • The New Slovakia (1924)
  • Sarajevo : A Study In The Origin Of The Great War (1926)
  • The Roll of Bosnia in international Politics 1875-1919 (1932)
  • A History Of The Roumanians (1934)
  • Disraeli, Gladstone And The Eastern Question (1935)
  • Britain In Europe (1789-1914): A Survey Of Foreign Policy (1937)
  • Britain And The Dictators: A Survey Of Post-War British Policy (1938)
  • From Munich to Danzig (1939)
  • Masaryk In England (1943)
  • A History Of The Czechs And Slovaks (1943)

Věcné nedostatky knihy The New Slovakia kritizovali Albert Pražák a Jan Kabelík. Tato kniha obsahovala některé nesprávné statistické údaje, které zhoršovaly pohled na podíl Čechů na tehdejším rozvoji Slovenska.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5. S. 126. 
  2. ↑ PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, ISBN 978-80-87173-47-3, str.12 - 25, 77 - 83, 140 - 148, 159 - 164, 165 - 190
  3. ↑ Škot mezi Slováky. S. 2. Lidové noviny [online]. 1925-12-31 [cit. 2020-07-29]. S. 2. Dostupné online. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Robert William Seton-Watson na slovenské Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.