Royal Aircraft Factory B.E.2

Royal Aircraft Factory B.E.2
Určeníprůzkumný letoun, lehký bombardovací letoun, noční stíhací letoun, cvičný letoun a námořní hlídkový letoun
VýrobceRoyal Aircraft Factory
ŠéfkonstruktérMervyn O'Gorman
První let1. únor 1912
Zařazeno1912
Vyřazeno1919
Charaktervyřazen
UživatelRoyal Flying Corps Velké Británie
Vyrobeno kusů~3 500 kusů
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Royal Aircraft Factory B.E.2 byl jednomotorový dvoumístný dvojplošník používaný britským Royal Flying Corps před a v průběhu první světové války v roli průzkumného, lehkého bombardovacího, nočního stíhacího, cvičného a hlídkového letounu.

Vznik

[editovat | editovat zdroj]

Letoun B.E.2 vznikl jako první stroj navržený ve firmě Royal Balloon Factory (přejmenované na Royal Aircraft Factory v roce 1912). Jeho označení pocházelo ze systému navrženým O'Gormanem, který klasifikoval letadla podle jejich konstrukce. BE tedy znamenal Blériot experimentální, a byl používán pro letadla s vrtulí v tažném uspořádání (i když v případě typů od BE šlo o dvojplošníky oproti, pro Blériot, tak typickým jednoplošníkům). Náplní práce Balloon Factory byl výzkum v oblasti konstrukce letadel, ale stavba skutečného letadla nebyla oficiálními místy schválena. O'Gorman tento rozpor překonal využitím sekundární role továrny, kterou byla oprava a údržbu letadel Royal Flying Corps. Stávající letadla, která vyžadovala větší opravu, byla formálně rekonstruována, ale fakticky docházelo k transformaci do úplně nových konstrukcí, obecně zachovávajících mimo motor jen velmi málo z původních strojů.

Vývoj

[editovat | editovat zdroj]
Jeden z prvních B.E.2a.

První dva stroje, B.E.1 a B.E.2, byly zalétány v prosinci 1911 a únoru 1912. Měly na svou dobu pokročilou konstrukci i aerodynamiku. Dolní křídlo bylo kratší než horní a kontrola naklánění probíhala pomocí kroucení křídel. Trup byl obdélníkového profilu vyztužený dráty a potažený plátnem. V dvoumístné kabině měl pilot místo vzadu a pozorovatel vpředu, v místě těžiště. To umožňovalo let bez pasažéra bez dopadu na vyvážení stroje.

Řadový motor s vrtulí v tažném uspořádání byl proti hvězdicovým motorům velmi tichý. Stroj B.E.1 byl původně zalétán s vodou chlazeným motorem Wolseley o výkonu 60 k, ale brzy byl nahrazen vzduchem chlazeným osmiválcem Renault stejného výkonu. Změna měla pozitivní vliv na váhu, odpor a výhled posádky, protože bylo možné odebrat rozměrných chladič motoru.

B.E.2 byl původně jen druhým strojem série s drobnými změnami oproti B.E.1 a motorem Renault již od počátku. V květnu 1912 byl pak motor nahrazen motorem od stejného výrobce, ale s výkonem 70 k. Další prototypy - B.E.5 a B.E.6 - následovaly, ale po zavedení produkce s převzetím typového označení B.E.2 byly B.E.5 a B.E.6 přepracovány na standard B.E.2.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
  • B.E.1: Prototyp dvojplošníku s vrtulí v tažném uspořádání. První B.E.2 byl identický s výjimkou motoru.
    • B.E.5: Prototyp, oficiálně přestavba dvojplošníku Howarda Wrighta. Poháněn motorem o výkonu 45 kW (60 k), jinak podobný původnímu B.E.2. První let 27. června 1912. Přestavěn pro motor Renault a fakticky se stal verzí B.E.2.
    • B.E.6: Prototyp, oficiálně přestavba Royal Aircraft Factory S.E.1. Poprvé letěl 5. září 1912, poháněn motorem ENV o výkonu 45 kW (60 k) stejně jako B.E.5, ale vybaven motorem Renault než byl koncem téhož měsíce předán RFC jako B.E.2.
  • B.E.2a: Prvotní produkce B.E.2. Postaven v malém počtu od konce roku 1912. Standardním typem na počátku války na podzim 1914.
  • B.E.2b: v podstatě stejný jako "a" s vyššími stěnami kokpitu. Později některé kusy používaly křidélka místo ohýbání křídla a představovaly další vlastnosti modelu "c", jako podvozek do "V" a olejová vana v krytu motoru.
  • B.E.2c: výrazně přepracovaný a praktický nový typ
  • B.E.2d: varinta "c" s dvojitým řízením a velkou spádovou nádrží.
  • B.E.2e: konečná podoba s novými křídly. Bylo očekáváno velké zlepšení oproti variantě "c", ale šlo o velké zklamání. Přezdíván "Quirk" (vtípek).
  • B.E.2f: B.E.2c s křídly B.E.2e.
  • B.E.2g: B.E.2d s křídly B.E.2e.
  • B.E.9: B.E.2c s dřevěnou gondolou (zvanou "kazatelna" podobně jakou SPAD A.2) před vrtulí s místem pro pozorovatele/střelce. Vznikl pouze prototyp.
  • B.E.12: jednomístný B.E.2c se synchronizovaným kulometem a silnějším motorem. B.E.12a měl křídla z B.E.2e.

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
B.E.2c, Imperial War Museum v Londýně.
Norský Royal Aircraft Factory B.E.2e
AustrálieAustrálie Austrálie
BelgieBelgie Belgie
EstonskoEstonsko Estonsko
ŘeckoŘecko Řecko
NizozemskoNizozemsko Nizozemsko
  • Pouze jeden stroj.
NorskoNorsko Norsko
Jižní AfrikaJižní Afrika Jižní Afrika
Dva stroje sériových čísel A3109 a A3110, postavených Wolseley Motors Ltd. a pojmenovaných Rio de Janeiro Britons č. 1 a 2 byly prvními letouny ve službách South African Air Force
Spojené království Velká Británie
Spojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké

Dochované exempláře

[editovat | editovat zdroj]
Replika RAF B.E.2b

Repliky:

Specifikace

[editovat | editovat zdroj]
R.A.F. B.E.2C

Technické údaje (B.E.2c - RAF s motorem 1a)

[editovat | editovat zdroj]
  • Osádka: 2
  • Délka: 8,31 m
  • Rozpětí křídla: 11,29 m
  • Výška na zemi: 3,99 m
  • Nosná plocha: 34,8 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 623 kg
  • Vzletová hmotnost : 1 068 kg
  • Plošné zatížení křídla: 125 kg/m²
  • Pohonná jednotka : 1 × RAF 1a vzduchem chlazený vidlicový osmiválec o výkonu 67 kW (90 k)
  • Poměr tahu a hmotnosti: 0.16 kW/kg

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 116 km/h ve výšce 1 980 m
  • Vytrvalost: 3 h 5 min.
  • Dostup: 3 050 m

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
  • Střelné: 1 × 7.7mm kulomet Lewis pro pozorovatele
  • Pumy: 100 kg (s plnou náloží obvykle létal jako jednomístný bez kulometu)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Royal Aircraft Factory B.E.2 na anglické Wikipedii.

  1. ↑ http://www.warbirdsnews.com/warbirds-news/london-imperial-war-museum-renovation-brings-notable-aircraft-duxford.html
  2. ↑ http://www.airplane-pictures.net/photo/407870/687-uk-air-force-royal-aircraft-factory-be-2/
  3. ↑ http://www.abpic.co.uk/search.php?q=Royal%20Aircraft%20Factory%20BE.2&u=type
  4. ↑ http://www.targeta.co.uk/pages/112_7539w7.htm
  5. ↑ Archivovaná kopie. www.luftfahrtmuseum.com [online]. [cit. 2014-11-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-22. 
  6. ↑ http://www.airport-data.com/aircraft/1780.html
  7. ↑ http://www.targeta.co.uk/norway_gardermoen_museum2010.htm

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Britské vojenské letouny první světové války
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Námořní bombardovací letouny
Bitevní letouny
Průzkumné letouny
Námořní průzkumné letouny
Prototypy a experimentální letouny