Ruské vojvodství Województwo ruskie Palatinatus Russiae Руське воєводство
| |||||||
Geografie
| |||||||
Rozloha
|
55 200 km²
| ||||||
Obyvatelstvo | |||||||
Počet obyvatel
|
149 5000 (1707)
| ||||||
Státní útvar | |||||||
administrativní celek polské konstituční monarchie
| |||||||
Státní útvary a území | |||||||
|
Ruské vojvodství (polsky Województwo ruskie, ukrajinsky Руське воєводство) byla jednotka správního členění a administrace Koruny polského království od roku 1434 do roku 1772 jako část malopolské provincie polské koruny.
Území pozdějšího vojvodství bylo ve 40. letech 14. století připojeno k Polsku za vlády krále Kazimíra III. Velikého. Do té doby zde existovalo Haličsko-volyňské knížectví (resp. Haličsko-volyňské království, též jako Ruské království).
Roku 1434 polský král Vladislav III. Varnenčik udělil haličsko-ruským bojarům práva polské šlechty[1] a do čela administrativy vojvodství postavil vojevodu sídlícího ve Lvově.
Roku 1629 mělo 943 tisíc obyvatel, roku 1677 mělo přes tři tisíce vesnic a 160 měst a městeček. Do roku 1770 počet obyvatel vzrostl na 1495 tisíc.
Vojevodství zaniklo roku 1772, když v prvním dělení Polska Halič připadla habsburské monarchii.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Русское воеводство na ruské Wikipedii.