Ručně pletená krajka je prolamovaná textilie s dírkami vzniklým nahazováním a ubíráním oček v jednom řádku.[1]
Ubrus z pletené krajky z roku 2010 (podle vzoru „Lyra“ návrháře H. Niebliga)
Ručně pletená krajka se vyrábí řemeslně i amatérsky hlavně v Evropě. K nejstarším (asi od konce 18. století) a nejznámějším druhům patří orenburská, estonská a shetlandská krajka.[2]
Jemné prolamované pleteniny se začaly vyrábět v okolí Orenburgu ve 2. polovině 18. století. Příze na krajku se předou ručně ze směsi obsahující velmi jemná vlákna (Ø 15 µm) ze srsti orenburské kozy. Z několika variant je známá např.
Charakteristickým rysem estonské krajky jsou nopky (dvojitá očka).[5] Každé očko je umístěno tak, aby bylo v souladu se středem výrobku, zvlněné kraje si udržují tvar i po vyprání krajky. V estonském městě Haapsalu je známé pletení krajkových šátků od začátku 19. století.
[6]
Z neprané shetlandské vlny se na vertikálním kolovratu vyrábí velmi jemná česaná příze, k pletení dvojmo skaná. Krajky jsou vzorované v mnoha variantách, pletou se s rovnou jehlicí. Nejjemnější krajkový šátek se má dát protáhnout snubním prstenem.[7] Řemeslná výroba pletené krajky začala na shetlandských ostrovech ve 30. letech 19. století.[8]
Ve 20. století inspirovaly historické krajky německého návrháře Nieblinga. Vyvinul vlastní styl pletení a vyvzoroval zejména ve 30. letech několik set výtvorů. K jedinečným exemplářům patří např. ubrus o velikosti 1 m² a váze 30 g.[9]
Zájmový klub Ravelry nabízí v roce 2024 ve svém katalogu návody na pletení z více než 500 Niblingových vzorů, které dosud využilo několik tisíc zájemců.[10]