Rychnov u Jablonce nad Nisou

Rychnov u Jablonce nad Nisou
železniční viadukt a kostel
železniční viadukt a kostel
Znak města Rychnov u Jablonce nad NisouVlajka města Rychnov u Jablonce nad Nisou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecJablonec nad Nisou
Obec s rozšířenou působnostíJablonec nad Nisou
(správní obvod)
OkresJablonec nad Nisou
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°41′2″ s. š., 15°9′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel2 865 (2024)[1]
Rozloha12,26 km²[2]
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ468 02
Počet domů646 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ5
Kontakt
Adresa městského úřaduHusova 490
468 02 Rychnov u Jablonce nad Nisou
podatelna@rychnovjbc.cz
StarostaTomáš Levinský
Oficiální web: www.rychnovjbc.cz
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Rychnov u Jablonce nad Nisou
Další údaje
Kód obce563790
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rychnov u Jablonce nad Nisou (německy Reichenau bei Gablonz) je město v okrese Jablonec nad Nisou v Libereckém kraji. Nachází se na horním toku říčky Mohelky, asi čtyři kilometry jihozápadně od Jablonce nad Nisou. Včetně části Pelíkovice ve městě žije přibližně 2 900[1] obyvatel.

Historie

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vsi z 25. ledna 1361 se nachází v první knize konfirmační pražského arcibiskupství. Osadu založili nejspíše ve 13. století cisterciáci z Mnichova Hradiště ve svém lesním revíru. Rychnov byl do konce 17. století výlučně zemědělskou obcí. Chudé výnosy podhorského kraje však obyvatelstvo nutily hledat způsoby dalšího výdělku. Počátkem 18. století se zde rozšířilo domácí předení a tkaní lnu. V době, kdy domácí výrobu vytlačila produkce textilních továren, zřídil zde rychnovský občan Johann Schöffel manufakturu na výrobu dóz z tvrzeného papíru, tzv. papirmaše. Tyto rychnovské lakované dózy se staly známým obchodním artiklem a poskytly Rychnovu mnoho pracovních příležitostí. Zdobení jejich povrchu romantickými miniaturami pak dalo vzniknout rychnovské malířské škole, která se po úpadku výroby dóz na sklonku 19. století věnovala průmyslové výrobě kopií slavných obrazů pro církevní i světské účely. Rychnovská škola, která ze svých řad vydala i známé umělce, se stala základem jablonecké uměleckoprůmyslové školy.

V roce 1856 proťala rychnovskou kotlinu železniční trať, jejíž viadukt dal obci novou tvář. Rychnovská stanice na trati Pardubice–Liberec zajišťovala spojení celého Jablonecka se světem. I díky ní nastal koncem 19. století bouřlivý rozvoj jablonecké skleněné bižuterie, který přinesl bohatství i Rychnovu.

Na přelomu století se v Rychnově začaly stavět výstavné exportní domy a nová zástavba nabyla poněkud městského charakteru. V roce 1895 obdržela obec statut městysu s právem konání čtyř výročních trhů ročně. V roce 1911 pak byla povýšena na město. Znak, který obec dostala při povýšení na městys, je heraldickou kuriozitou. Namísto řeči heraldických symbolů nakreslil malíř na císařský dekret romantický obrázek údolní nivy bohatě porostlé křovinami, které dominuje kostel, v pozadí s horou Ještěd a v popředí s laní pijící z potoka.

Na počátku první světové války byla v Rychnově postavena továrna na výrobu galalitového zboží, patřící svým založením mezi technické kuriozity. Budova má základy ve velmi obtížném terénu rašelinové bažiny v hloubce asi sedmi metrů protkané sítí odvodňovacích kanálů. Část stavby spočívá na dřevěných pilotech (tovární komín na 75). Firma Haasis, která stavbu financovala, záhy zkrachovala. Poté byla stavba velmi málo využívána a teprve v roce 1938 skupina německých podnikatelů umístila do tohoto areálu výrobu zaměřovacích přístrojů pro válečné účely. V době druhé světové války dodával továrně pracovní síly také zdejší tábor pro politické vězně, z něhož se v roce 1944 stala pobočka koncentračního tábora Gross-Rosen. V roce 1945 zažil Rychnov razantní zlom, neboť leží na bývalé jazykové hranici. Obyvatelstvo města, do roku 1918 prakticky výlučně německé, bylo ve většině deportováno do Německa. Vzhledem k poloze na hlavní železniční trati se shromaždištěm pro deportace nejen rychnovských, ale všech jabloneckých Němců, stal právě bývalý koncentrační tábor.

Vylidnění Rychnova po válce a zejména pak zestátnění soukromého vlastnictví v letech socialismu mělo za následek velký úpadek obce. Přes sto domů bylo zbouráno a většina státních objektů byla velmi špatně udržována. Necitlivé zásahy secesní a klasicistní vzhled architektury narušily, přesto tu lze dodnes nalézt několik skvostů stavitelského umění z počátku 20. století.[4]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 2 588 2 621 3 042 3 384 3 234 2 771 3 320 1 763 1 919 1 881 1 933 1 801 1 983 1 983 2 671
Počet domů 394 411 450 491 486 508 587 546 422 374 366 415 461 548 548

Části města

[editovat | editovat zdroj]

Osady a samoty:

Osady zaniklé po roce 1945:

Doprava

[editovat | editovat zdroj]

Rychnov leží na železniční trati Pardubice–Liberec, zastavují tu jak osobní vlaky, tak i rychlíky z Liberce do Pardubic. V roce 2013 to bylo zhruba čtyřicet vlaků za den, z toho devět párů rychlíků a jeden sezonní spěšný vlak Jičín-Liberec. Spojení s okresním městem Jabloncem zajišťuje linka městské hromadné dopravy 101, která jezdí každých třicet minut. Tuto linku zajišťuje dopravce ČSAD Slaný, staví u zdejšího nádraží. Do obce zajíždějí i příměstské linky provozované společností Busline. Nad městem při silnici I/65 je zastávka meziměstské linky mezi Jabloncem nad Nisou a Prahou. Zajíždí sem i jiné příměstské linky či Jablonecké městské linky, ale ne tak často. Na okraji Rychnova u Jablonce nad Nisou se nachází zastávka autobusu Rychnov, hlavní silnice, ze které se ve všedních dnech lze dostat linkou 900 na Černý Most.

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Rychnově u Jablonce nad Nisou.
  • Kostel svatého Václava, postaven v letech 1704–1712
  • Vězeňský tábor – pietní prostor s pomníkem
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u školy
  • Pomník obětem koncentračního tábora – v parku nad nádražím
  • Kamenný klenutý železniční most, postaven 1856 až 1859
  • Pomník obětem obou světových válek a násilí ve 20. století před kostelem
  • Morový sloup svatého Prokopa 1702, nejstarší rychnovská památka na křižovatce ulic Smetanovy a Na Zálesí
  • Přes Rychnov vede trasa Naučné stezky manželů Scheybalových.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ Historie: Rychnov u Jablonce nad Nisou. www.rychnovjbc.cz [online]. [cit. 2021-01-13]. Dostupné online. 
  5. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Město Rychnov u Jablonce nad Nisou

Rychnov u Jablonce nad Nisou • Dolní Dobrá Voda (ZSJ) • Košovy (ZSJ) • Pelíkovice • Rydvaltice (ZSJ)

Města, městyse a obce okresu Jablonec nad Nisou
legenda: město, městys.