Sachmet

Sachmet
varianty hieroglyfického zápisu
abAx
t
H8I12

S42Aa1
X1
B1
Sachmet
Sachmet se lví hlavou a slunečním diskem s ureem
Sachmet se lví hlavou a slunečním diskem s ureem
Původegyptský
PartnerPtah
RodičeRe
DětiNefertem, Maahes, Imhotep
Centrum kultuMennofer, Leontopolis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sachmet (původně snad Sechmet, v překladu „Mocná“, řecky Σαχμις – Sachmis[1]) je staroegyptská bohyně zobrazovaná v podobě divoké lvice nebo ženy se lví hlavou spojená původně s panovníkem jako zosobnění jeho ochrany a božské moci. Mohla být také pokládána za jeho božskou matku: např. na reliéfech ze Sahureova a Niuserreova zádušního chrámuAbúsíru5. dynastie je jednou z bohyň, které krále kojí. Od doby Střední říše je chápána jako destruktivní válečná bohyně, která ovšem také napomáhá k vítězství. Spolu s jinými bohyněmi je ztotožňována s Ureem. Od Střední říše byla úzce spojována s Hathorou[2] jako krutý projev této vlídné bohyně, takže obě mohou být nahlíženy jako dvě podoby jednoho božství.[1] Literárně je tato představa snad zachycena už v příběhu o pastýři a bohyni z doby Střední říše, explicitně je vyjádřena v novoříšské Knize o nebeské krávě. Vedle toho byla spojována také s Tefnutou a dočasně i s Bastetou, s nimiž sdílí podobu lvice.

Sachmet byla manželkou boha stvořitele Ptaha a matkou Nefertema, proto byla považována za významnou mennoferskou bohyni. Jejími zbraněmi byly žhavé pouštní větry a šípy, které střílela do srdcí nepřátel. Tímto způsobem se stala také Ureem chrlícím oheň (Raovým okem). Ve svém bezmezném hněvu rozšiřovala Sachmet také nemocemi a nákazami strach a hrůzu. Podařilo-li se její hněv ukonejšit, většinou obětí, která obsahovala pivo, proměnila se na Zázračnou s přízviskem Werethekau. V této své podobě používala svou moc k léčení a urychlovala také znovunastolení pořádku v říši. Staroegyptští lékaři pokládali Sachmet za svoji patronku.

  1. a b JANÁK, J. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha: Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 150n. 
  2. VERNER, Miroslav; BAREŠ, Ladislav; VACHALA, Břetislav. Encyklopedie starověkého Egypta. Praha: Libri, 2007. 528 s. ISBN 978-80-7277-306-0. S. 415. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]