Shenyang J-15

J-15
Dva palubní letouny J-15 z lodi Liao-ning
Dva palubní letouny J-15 z lodi Liao-ning
Určenípalubní stíhací letoun
PůvodČína
VýrobceShenyang
První let31. srpna 2009
Zařazeno2013
CharakterVe výrobě
UživatelNámořnictvo Čínské lidové osvobozenecké armády
Vyrobeno kusů~60[1]
Vyvinuto z typuPrototyp Su-33
Shenyang J-11B
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shenyang J-15 (čínsky 歼-15, Ťien-15; anglicky Shenyang J-15; známý také jako Létající žralok (čínsky 飞鲨, Fej-ša), v kódu NATO Flanker-X2[2]) je čínský palubní stíhací letoun, vyvinutý společností Shenyang (Shenyang Aircraft Industry Group - Skupina leteckého průmyslu Šen-jang). Stroj je konstrukčně velmi podobný ruskému Suchoji Su-33.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Podle vyjádření ruské delegace, která navštívila leteckou přehlídku v Ču-chaj v roce 2006, projevila Čína zájem o ruské palubní stíhačky Suchoj Su-33. Čína původně žádala pouze dvě letadla tohoto typu, což ovšem vzbudilo podezření, že nejde o nic jiného než o snahu, zkopírovat ruskou technologii. Nedůvěru Ruska umocňovala nedávná negativní zkušenost týkající se letadel Su-27SK, které Čína nejdříve vyráběla na základě licenční smlouvy s Ruskem. V roce 2000 produkci pod touto licencí předčasně ukončila a začala vyrábět vlastní letadla J-11, která konstrukčně vycházela z Su-27SK. Čína se tak vyhnula placení licenčních poplatků, což Rusko vnímalo jako porušení obchodní dohody. Proto byla ruská strana opatrná, i když Čína navýšila požadovaný počet stíhaček Su-33 na 14 kusů, které měly být dodány ve dvou várkách po 7 letadel. Rusko mělo navíc obavy, že pokud Čína převezme pouze prvních sedm stíhaček, výroba bude nerentabilní. Su-33 se v té době již nevyráběly a obnovení produkce by bylo značně nákladné. Nepomohly ani prohlášení Číny, že pro své letadlové lodě bude potřebovat až 50 letadel a jednání skončila neúspěchem.[3]

Je sporné, co Čína těmito jednáními s Ruskem sledovala. Protože několik zdrojů[které?] uvádí neověřenou informaci, že Číně se již v roce 2001 podařilo od Ukrajiny tajně koupit prototyp jednoho Su-33. Z letadla s označením T-10K-3 se pravděpodobně již několik let snažila reverzním inženýrstvím vyvinout svou vlastní palubní stíhačku. Tyto domněnky potvrzuje velká podobnost J-15 s Su-33. Hypotézu podporuje i fakt, že čínské pokroky při vývoji vlastního stroje byly velmi rychlé. Ačkoli jednání s Ruskem o nákupu Su-33 probíhala ještě v roce 2009, tak první let prototypu první čínské palubní stíhačky proběhl 31. srpna téhož roku. Z toho lze s určitostí usuzovat, že vývoj J-15 probíhal již několik let.[4] Rovněž je zjevné, že čínští vývojáři okopírovali celý technický a konstrukční koncept prototypu T-10K-3.

První vzlet z cvičného odrazového můstku uskutečnila J-15 dne 6. května 2010 a 25. listopadu 2012 Čína úspěšně otestovala přistání J-15 na palubě své první letadlové lodi Liaoning.[5] V prosinci 2013 byla zveřejněna informace, že sériová výroba stíhaček J-15 byla spuštěna. Piloti údajně ukončili výcvik a letadla jsou plně bojeschopná.

Specifikace (J-15)

[editovat | editovat zdroj]
J-15 při pohledu ze spodu

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]
  • Posádka: 1
  • Délka: 21,9 m
  • Rozpětí: 14,7 m
  • Výška: 5,9 m
  • Nosná plocha : 62,04 m²
  • Hmotnost (prázdný): 17 500 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 33 000 kg
  • Pohonná jednotka: 2 × dvouproudový motor WS-10A Tchaj-chang s přídavným spalováním

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: Mach 1,8, 2100 km/h [7]
  • Bojový dolet: 1 500 km
  • Přeletový dolet: 3 500 km
  • Dostup: 20 000 m

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
  • 1 × kanón ráže 30 mm
  • 10 externích závěsů - s nosností do 8 050 kg
    • Střely vzduch-vzduch:
      • PL-7
      • PL-8
      • PL-9
      • PL-12
    • Střely vzduch-zem:
    • Různé typy pum

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Šen-jang J-15 na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ The Military Balance 2023. [s.l.]: International Institute for Strategic Studies ISBN 978-1-032-50895-5. S. 241. 
  2. ↑ Chinese Equipment Guide [online]. Dostupné online. 
  3. ↑ CHANG, ANDREI. China can't buy Sukhoi fighter jets [online]. upi, 2009-03-25 [cit. 2022-08-20]. China can not buy Sukhoi fighter jets Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Test Flights of J-15S Flying Shark Tandem Seat Carrier-Borne Fighter
  5. ↑ J15 Naval Fighter Jet - PLA NAVY. www.airforceworld.com [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-02. 
  6. ↑ Military and Commercial Technology: Shenyang J-15 Flying Shark [online]. 2017-05-18 [cit. 2022-08-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Shenyang J-15. www.military-today.com [online]. [cit. 2019-09-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-11-26. 
  8. ↑ Čína zverejnila video so stíhačkami J-15 na palube lode Liaoning [online]. 2020-07-22 [cit. 2022-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-07-22. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]