Sillamäe | |
---|---|
Poloha | |
Souřadnice | 59°23′35″ s. š., 27°46′27″ v. d. |
Stát | Estonsko |
Kraj | Ida-Virumaa |
Sillamäe | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 12,1 km² |
Počet obyvatel | 12 352 (2024)[1] |
Hustota zalidnění | 1 020 obyv./km² |
Správa | |
Status | statutární město |
Oficiální web | sillamae |
PSČ | 40231 |
Označení vozidel | I |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sillamäe (rusky Силламяэ, německy Sillamäggi) je samosprávné město v estonském kraji Ida-Virumaa. Město leží na pobřeží Narvského zálivu při ústí řeky Sõtke, přibližně v půli cesty mezi Jõhvi a Narvou. Žije v něm přibližně 12 tisíc[1] obyvatel, z nichž většinu tvoří Rusové.[2]
První písemná zmínka pochází z roku 1502, kdy bylo Sillamäe majetkem Livonského řádu, městem je od roku 1957. Název je odvozován z výrazu „kopec u mostu“. V devatenáctém století bylo Sillamäe luxusním přímořským letoviskem, v roce 1926 byla zahájena těžba ropných břidlic. V roce 1946 zde vznikla továrna na zpracování uranu a Sillamäe se až do konce sovětské nadvlády nad Estonskem stalo uzavřeným městem. Město je v Estonsku ojedinělým příkladem socialistické architektury.
Továrna patří od roku 1997 firmě Silmet a je významným zpracovatelem vzácných zemin. Skladiště radioaktivního odpadu představuje hrozbu pro zdraví místních obyvatel.[3]
V roce 2005 byl otevřen přístav, který má lodní spojení s finským městem Kotka.