Skalice u České Lípy | |
---|---|
Skalice z jihu, obecní úřad, vpravo kostel | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Nový Bor |
Obec s rozšířenou působností | Nový Bor (správní obvod) |
Okres | Česká Lípa |
Kraj | Liberecký |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 50°44′43″ s. š., 14°31′50″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 1 582 (2024)[1] |
Rozloha | 11,55 km²[2] |
Katastrální území | Skalice u České Lípy |
Nadmořská výška | 324 m n. m. |
PSČ | 471 17 |
Počet domů | 455 (2021)[3] |
Počet částí obce | 1 |
Počet k. ú. | 1 |
Počet ZSJ | 2 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Skalice u České Lípy č. p. 377 471 17 Skalice u České Lípy obecskalice@iol.cz |
Starosta | Jiří Löffelmann |
Oficiální web: www | |
Skalice u České Lípy | |
Další údaje | |
Kód obce | 562025 |
Kód části obce | 147907 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Skalice u České Lípy (do 31. července 1991 jen Skalice[4], německy Langenau) je obec v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Leží v Ralské pahorkatině, na samé východní hranici CHKO České středohoří, v údolí potoka Šporka. Je obcí roztaženou podél silnic, délka obce je 4,5 kilometru. Žije zde přibližně 1 600[1] obyvatel. Nad obcí jsou dva dominantní kopce, Chotovický vrch a Skalický vrch.
Skalice byla původně založena jako česká ves, ale při kolonizaci ve 13. století byla ves pro německé přistěhovalce rozšířena o nové parcely „Langenau“ (česky Dlouhá niva). První písemná zmínka v rejstříku papežského desátku z roku 1352 uvádí jméno „Skalicz sive Langenaw“. Na přelomu 14. a 15. století byla rozdělena mezi panství Horní Libchavu a Sloup. V letech 1623 až 1918 hornolibchavská část patřila velkopřevoru řádu maltézských rytířů, druhá část náležela Pihelu. Posledním vlastníkem pihelské části byl od roku 1710 rod hrabat a knížat Kinských.[5]
V roce 1713 se v obci nacházelo 6 sklářských obchodů, jejichž počet stále narůstal. Jednou z nejvýznamnějších sklářských firem se stala exportní firma Andrease Janckeho, jehož syn Georg Anton Jancke (1697 - 1769) založil s dalšími společníky síť obchodních poboček ve Španělsku a Portugalsku a roku 1763 přestěhoval rodinný podnik do Nového Boru. V roce 1775 pak v Boru vznikla firma Hiecke, Rautenstrauch, Zinke a spol., která navázala na sklářskou kompanii Christiana Rautenstraucha z Polevska. Některé sklářské dílny se ve Skalici specializovaly na výrobu na skle malovaných obrázků. V dolní části obce, na místě bývalého hospodářského dvora, založil hrabě Josef Jan Maxmilián Kinský v roce 1735 osadu Josefsdorf (česky Josefov, od r. 1923 nazývanou Svobodná Ves). Do roku 1848 měla každá obec svého rychtáře. V roce 1850 byla vytvořena obec Skalice, k níž patřil i Josefsdorf.[6]
Sklářský rod Rücklů pocházel ze švýcarského kantonu St. Gallen a se sklářstvím byl spojen po několik století. Skelmistr Hans Rückl založil v roce 1846 sklářskou firmu nejprve v Cyranově Ostrově. Syn Anton (česky Antonín) Rückl postavil v roce 1840 sklárnu ve Včelničce u Kamenice nad Lipou (k níž přistavěl brusírnu), v roce 1893 ve Skalici (registrovaná roku 1895, čp. 416) a v roce 1903 v Nové Huti (Nižbor). V roce 1904 přijal své syny (Franze a Antona) jako společníky a firmu přejmenoval na „Anton Rückl & Söhne“ (Antonín Rückl a synové, a. s.)[7][8] Ve 30. letech otevřel pobočku v Praze (Praha XV.) a do správní rady byli přijati Jan Rückl a Hynek Rückl.[9] V důsledku krize sklářského průmyslu a nedostatku zakázek musela být odstavena jedna pec.[10] V jejich hutích se vyrábělo duté sklo všeho druhu, české křišťálové sklo, sklo olovnaté, ryté i broušené, barevné i luxusní.[11] V roce 1946 byla sklárna znárodněna a od roku 1992 je opět v majetku původních vlastníků.[12][13]
Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | 2 661 | 3 061 | 3 116 | 3 286 | 3 362 | 3 009 | 3 324 | 1 659 | 1 676 | 1 659 | 1 276 | 1 074 | 1 200 | 1 423 | 1 524 |
Počet domů | 416 | 464 | 431 | 485 | 463 | 478 | 538 | 481 | 368 | 359 | 269 | 310 | 336 | 380 | 455 |
Mezi lety 1869–1980 Skalice u České Lípy byla obcí v okrese Česká Lípa (1869–1930), poté v okrese Nový Bor (1950) a později opět v okrese Česká Lípa. Od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 patřil jako část města k Novému Boru a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[4]
Návrh znaku i vlajky zpracoval Stanislav Kasík. V únoru 1999 návrhy projednalo Obecní zastupitelstvo, v květnu 1999 jej posoudil Podvýbor pro heraldiku a vexilologii PS PČR a 21. června 1999 jej obci předseda Poslanecké sněmovny udělil.[16][17]
Skalický vrch (485[18] m n. m.) – na úpatí vrchu jsou podzemní prostory tvořené cca 15 propojenými sály. V současné době se jedná o oblast, kde se vyskytují chránění netopýři a vrápenci. Dne 4. září 2012 lokalitu vyhlásil Krajský úřad Libereckého kraje přírodní památkou Skalice u České Lípy.[19]
Ve Svobodné Vsi (odloučená část Skalice) se nachází rozsáhlá lokalita s bledulí jarní. Z historických zajímavostí si lze připomenout kostel svaté Anny z roku 1720, sousoší svatého Jana Nepomuckého z roku 1763 před farou – začátek rokoka.
V roce 2002 byla poblíž založena Jaroslavem Tatarkovičem nevelká obora pro chov jelení a daňčí zvěře. Oboru navštěvují školní výpravy z České Lípy i Nového Boru. Tato města také na její provoz přispívají.[20]
V obci a okolí existuje Naučná stezka po památkách obce Skalice u České Lípy, vytvořená obcí za finanční účasti z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova. V obci je 11 objektů zařazených do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a stezka vede kolem nich.
Fotbalový A tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v I A. třídě Libereckého kraje na 5. místě čtrnáctičlenné tabulky. [21]O rok později tuto soutěž dokázali vyhrát.
Fotbalový B tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v II. třídě okresu Česká Lípa na 6. místě čtrnáctičlenné tabulky.[22] O rok později skončili desátí.[23]