Souvrství I-sien (pchin-jinem: Yixian) je geologická formace, jejíž výchozy se nacházejí v oblasti provincie Liao-ning (severovýchodní Čína).[1] Je spodnokřídového stáří (geologické stupně barrem až apt, asi 125 milionů let před současností).[2] Novější zpřesněné datování udává geologické stáří přibližně 125,8 (± 1,0) milionu let a 126,0 (± 0,8) milionu let pro dva různé vzorky, datované metodou argon-argon.[3] Další datování udává stáří 125,8 až 124,1 milionu let.[4] Souvrství se proslavilo významnými paleontologickými objevy, včetně mnoha výborně zachovaných exemplářů dinosaurů (mj. také tzv. opeření dinosauři), ptakoještěrů a "praptáků". Celkově je tzv. Jeholská biota datována asi na dobu 135 až 119 milionů let před současností.[5][6][7] Podobná fauna a flóra existovala ve stejné době také na území Jižní Koreje.[8]
Od roku 1949 až do 90. let mohli v oblasti pracovat pouze čínští vědci, teprve později byl umožněn výzkum i západním paleontologům. V roce 1996 zde byli poprvé objeveni a popsáni již zmiňovaní opeření dinosauři, jako byl například menší teropod Sinosauropteryx nebo "spící" Mei long. Také ornitopod rodu Changmiania byl odtud popsán v podobě dvou koster v "odpočívající" pozici. Zároveň je odtud znám také největší opeřený živočich dějin (s prokazatelným opeřením), tyranosauroid druhu Yutyrannus huali, vědecky popsaný roku 2012. Žili zde však také ornitopodní a sauropodní dinosauři, malí rohatí dinosauři a nejméně jeden druh ankylosaura. Kromě dinosaurů zde však žilo také množství hmyzu, pravěkých obojživelníků, nearchosaurních plazů a starobylých typů savců a praptáků.[9]
V sedimentech této geologické formace již byly objeveny celé fosilizované kmeny stromů, včetně jejich kořenového systému. Objeveny zde byly také vzácné a významné fosilie raných forem krytosemenných rostlin, a to bylin i dřevin.[10]
Podnebí v ekosystémech tohoto souvrství bylo převážně subtropické až chladnější (odpovídající zhruba dnešnímu mírnému klimatickému pásmu), s průměrnou roční teplotou kolem 10 °C a teplotami v zimě pod bodem mrazu. Výzkumy letokruhů fosilních jehličnanů a izotopů kyslíku v sedimentech tohoto souvrství potvrdily, že dinosauři a další organismy zde museli snášet sníh a led.[11][12] Tato skutečnost zároveň vysvětluje přítomnost pernatého pokryvu těla většiny zde žijících dinosaurů – plnilo úlohu nezbytné ochrany tělesné teploty.[13] Některé výzkumy ukazují, že fauna tohoto souvrství ve skutečnosti obývala vysoké nadmořské polohy (asi 2800 až 4100 m n. m.).[14]
Skvěle dochované fosilie a obraz celého ekosystému byly zachovány v průběhu relativně krátké doby (celá sekvence nepřesahuje délkou zhruba 93 000 let), a to zejména krátkodobými událostmi typu opakujících se sopečných bahnotoků, nikoliv katastrofickými erupcemi podobnými pohřbení Pompejí vinou erupce Vesuvu v roce 79 př. n. l. (jak se dříve předpokládalo).[15]
Součástí ekosystémů tohoto souvrství byly také starobylé formy krytosemenných (kvetoucích) rostlin, které významně přispívají k pochopení rané evoluce této extrémně úspěšné skupiny rostlin.[16]
Součástí místní fauny byli například také početní zástupci želv.[17]
U malého opeřeného dinosaura rodu Caudipteryx, žijícího před 125 miliony let a známého podle fosilií z tohoto souvrství, byla v roce 2021 identifikována fosilie původní buněčné struktury, která by mohla být chromatinem (obsahovat jakési pozůstatky komplexu DNA a bílkovin).[18]
↑Su-Chin Chang, Ke-Qin Gao, Chang-Fu Zhou & Fred Jourdan (2017). New chronostratigraphic constraints on the Yixian Formation with implications for the Jehol Biota. Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology (advance online publication); doi: https://doi.org/10.1016/j.palaeo.2017.09.026
↑Shu-bin Ju, Xu-ri Wang, Yi-chuan Liu & Yang Wang (2021). A reassessment of Iteravis huchzermeyeri and Gansus zheni from the Jehol Biota in western Liaoning, China. China Geology. 4 (2): 197-204. doi: 10.31035/cg2020066[nedostupný zdroj]
Zhou, Z. (2006). "Evolutionary radiation of the Jehol Biota: chronological and ecological perspectives." Geological Journal, 41: 377–393.
Swisher, Carl C., Wang, Yuan-qing, Wang, Xiao-lin, Xu, Xing, Wang, Yuan. (1999). "Cretaceous age for the feathered dinosaurs of Liaoning, China". Nature400: 58–61.
Gu, Z. W. (1983). "On the boundary of non-marine Jurassic and Cretaceous in China" in: "Nanjing Institute of Geology and Paleontology, Academica Sinica" "Stratigraphical Chart in China with Explanatory Text" Science Press, Beijing 1983: 65–82.
Sha, Jingeng (2007). "Cretaceous Stratigraphy of northeast China: non-marine and marine correlation" Cretaceous Research28(2) pp. 146–170.