Sylvia Pankhurstová
| Sylvia Pankhurstová | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Velké Británie (do 1921) |
| Narození | 5. května 1882 Manchester  Spojené království |
| Úmrtí | 27. září 1960 (ve věku 78 let) Addis Abeba  Etiopie |
| Místo pohřbení | Katedrála Nejsvětější Trojice |
| Partner(ka) | Silvio Corio |
| Rodiče | Richard Pankhurst a Emmeline Pankhurstová |
| Děti | Richard Pankhurst |
| Příbuzní | Adela Pankhurst[1] a Christabel Pankhurst[1][2] (sourozenci) Helen Pankhurst[3] a Alula Pankhurst[3] (vnoučata) |
| Sídlo | Manchester, Bow, Woodford Green (od 1924), Etiopské císařství (od 1956) a Chelsea |
| Alma mater | Manchester School of Art (1898–1903) Royal College of Art (1904–1906) Manchester High School for Girls Manchesterská metropolitní univerzita |
| Profese | anti-imperialist, novinářka, aktivistka za práva žen, editorka, oil painter, sufražetka, umělkyně, spisovatelka a feministka |
| Ocenění | Hunger Strike Medal |
| Commons | Sylvia Pankhurst |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Sylvia Pankhurstová (5. května 1882 Manchester – 27. září 1960 Addis Abeba) byla britská politička a levicová aktivistka. Známá je zejména jako feministka a sufražetka, ale byla také komunistkou a bojovnicí proti kolonialismu a rasismu.
Sylvia Pankhurstová byla dcerou feministky Emmeline Pankhurstové a právníka Richarda Pankhursta. Studovala na Manchester High School for Girls, poté na Manchester School of Art a získala stipendium, které jí umožnilo pokračovat ve studiu na Royal College of Art v Londýně.[4] V roce 1903 založila se svou matkou a sestrou Christabel Pankhurstovou Sociální a politickou unii žen (WSPU). Se svou sestrou Adelou vstoupila do Komunistické internacionály jako členka komunistické levice a vydávala levicové periodikum Women’s Dreadnought, později přejmenované na Worker’s Dreadnought. Její postoje se ovšem zdály Leninovi příliš radikální a kritizoval je v 9. kapitole knihy Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu, kde jí vytýká odmítání jakýchkoli kompromisů včetně spojenectví s částí „buržoazní levice“.[5] V roce 1921 byla Pankhurstová vyloučena z Komunistické internacionály. Z komunistických teoretiků byla zvláště blízká Antonovi Pannekoekovi.
V roce 1935 vedla Pankhurstová kampaň proti invazi Etiopie Itálií, tedy druhé italsko-etiopské válce, a založila New Times a Ethiopian News.
I když byla několikrát uvězněna za své militantní činy, žila vždy podle svého přesvědčení. Nevdala se, ale měla jednoho syna, Richarda Pankhursta, narozeného v roce 1927.[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Sylvia Pankhurst na francouzské Wikipedii.
- ↑ a b Dostupné online. [cit. 2023-08-17].
- ↑ Catalog of the German National Library. Dostupné online. [cit. 2024-05-06].
- ↑ a b Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b Hannam 2004.
- ↑ LENIN, V. I. Dětská nemoc..., 9. kapitola: „Levý“ komunismus v Anglii. www.marxists.org [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- June Hannam, "Pankhurst, (Estelle) Sylvia (1882–1960)", Oxford Dictionary of National Biography, Oxford University Press, 2004
- Mary Davis (préf. Richard Pankhurst), Sylvia Pankhurst : A life in Radical Politics, Londýn / Sterling, Pluto Press, 1999, 158 p.
- Marie-Hélène Dumas, Sylvia Pankhurst, Féministe, anticolonialiste, révolutionnaire, Libertalia, Montreuil, 2019, 209 p.
- Rachel Holmes, Sylvia Pankhurst : Natural Born Rebel, Bloomsbury Publishing, 2020, 976 p. (ISBN 978-1-4088-8041-8, 1198447368)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Sylvia Pankhurstová na Wikimedia Commons
