Kim Peek, jeden z diagnostikovaných syndromem učence
Syndrom učence (anglicky Savant syndrome) je vzácně se vyskytující stav, kdy člověk (savant, česky učenec) s mentálním postižením zároveň vykazuje v určitých oblastech schopnosti, které vysoce překračují normu lidí bez mentálního postižení.[1][2] Syndrom učence se vyskytuje zejména u osob s poruchami autistického spektra nebo u osob po poranění mozku.
Nejvýrazněji se syndrom učence projevuje jako vrozený u osob, které jsou silně podprůměrné v IQ testech, ale vykazují výjimečné schopnosti v určitých oblastech (například rychlé počítání, výtvarné umění, paměť nebo hudba).[3][4][5][6] Přestože je syndrom učence nazýván „syndrom“, není zařazen mezi mentální poruchy a není ani součástí mentálních poruch uváděných v diagnostických manuálech např. pod kódy ICD-10[7] nebo DSM-5.[8]
Syndrom učence může být také získaný, ačkoli tento typ je vzácnější. Darold Treffert ve své studii z roku 2010 popisuje 32 lidí, u kterých se po onemocnění demencí, zranění, otřesu mozku nebo epilepsií projevil syndrom učence.[9]
Výjimečné schopnosti lidí se syndromem učence jsou zejména v pěti oblastech: paměť, výtvarné umění, hudba, aritmetika a prostorové vnímání.[10] Nejčastěji se syndrom projevuje ve formě „kalendářních učenců“ [11][12], což jsou lidé, kteří dokážou vypočítat den v týdnu pro jakékoli datum s neobyčejnou rychlostí a přesností nebo si vyvolat podrobné vzpomínky z jakéhokoli dne.
Zhruba polovina „učenců“ má různé poruchy autistického spektra. Je odhadováno, že 10 % všech lidí s poruchou autistického spektra má nějakou formu syndromu učence. Druhá polovina „učenců“ má nějakou poruchu nebo poškození centrálního nervového systému.[13][14]
Neexistuje žádná široce přijímaná teorie, která by vysvětlovala kombinaci talentu a deficitu typických pro syndrom učence.[15] Podle jedné hypotézy se autisté při zpracovávání podnětů soustředí spíše na detaily, tudíž tento kognitivní styl může být predispozicí pro talent spojený s tímto syndromem.
Jiná hypotéza tvrdí, že „učenci“ jsou podle empathizing-systemizing teorie hyper-systemizující, což vytváří dojem talentu. Tato teorie klasifikuje lidi podle toho, zda zakládají své schopnosti na empatii s ostatními nebo na „systemizování“ faktů o okolním světě.[16] Pozornost na detaily je důsledkem zlepšené percepce nebo senzorické hypersenzitivity u jedinců se syndromem učence. Bylo také potvrzeno, že někteří „učenci“ umí operovat s informacemi na úrovních, které se vyskytují i u běžné populace, ale nejsou pro ně vědomě dostupné.
Syndrom učence vzniká také poškozením levého předního spánkového laloku, což je oblast mozku klíčová pro zpracovávání smyslových vjemů, rozpoznávání objektů a vytváření vizuálních vzpomínek. Syndrom byl úspěšně uměle replikován pomocí transkraniální magnetické stimulace, která dočasně „deaktivovala“ výše uvedenou oblast mozku.[17]
Neexistují žádné konkrétní statistiky lidí postižených syndromem učence. Odhady mluví o „mimořádně vzácném“ výskytu.[18] Zhruba 1 z 10 lidí s poruchou autistického spektra má schopnosti, které by se daly charakterizovat jako syndrom učence. Britská studie z roku 2009 ale zjistila, že ze 137 rodičů autistických dětí 28 % věří, že jejich dítě má v nějaké oblasti schopnosti, které převyšují normu pro běžnou populaci.[19]
Získaný syndrom učence byl zatím reportován v cca 50 případech.[20][21]
Syndrom učence se vyskytuje výrazně častěji u mužů: převažují nad ženami zhruba v poměru 6:1.[22] U lidí postižených konkrétně některou poruchou autistického spektra se syndrom vyskytuje u mužů 4,3× častěji než u žen.[23]
Pojem idiot savant byl poprvé použit lékařem Johnem Langdonem Downem. John Langdon Down je znám zejména první charakteristikou Downova syndromu. Termín byl v té době používán často nesprávně, protože ne všechny případy spadaly pod tehdejší definici termínu idiot(těžká mentální retardace). Termín autistický učenec byl také užíván nesprávně, protože jen zhruba polovina lidí s diagnostikovaným syndromem učence má poruchu autistického spektra. Nakonec se ustálilo nynější označení syndrom učence.
↑MILLER, LK. The savant syndrome: Intellectual impairment and exceptional skill. Psychological Bulletin. 1999, s. 31–46. doi:10.1037/0033-2909.125.1.31. PMID9990844.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BOLTE, S. Comparing the intelligence profiles of savant and nonsavant individuals with autistic disorder. Intelligence. 2004, s. 121–131. doi:10.1016/j.intell.2003.11.002.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Psychology in Action Eighth Edition, John Wiley & Sons, Inc. (2007), p. 314.
↑Bonnel A.; MOTTRON L.; PERETZ I.; TRUDEL M.; GALLUN E.; BONNEL A-M. Enhanced pitch sensitivity in individuals with autism: A signal detection analysis. Cognitive Neuroscience. 2003, s. 226–235. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑McMahon J. A. An explanation for normal and anomalous drawing ability and some implications for research on perception and imagery. Visual Arts Research. 2002, s. 38–52. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Pring L., Hermelin B.; HERMELIN. Numbers and letters: Exploring an autistic savant's unpractised ability. Neurocase. 2002, s. 330–337. Dostupné online. doi:10.1093/neucas/8.4.330. PMID12221146.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ICD 10 [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑APA Diagnostic Classification DSM-IV-TR [online]. BehaveNet Inc [cit. 2012-10-13]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TREFFERT, Darold A. Accidental Genius. Scientific American. August 2014.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑TREFFERT, D. A. The savant syndrome: An extraordinary condition A synopsis: Past, present, future. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009, s. 1351–7. doi:10.1098/rstb.2008.0326. PMID19528017.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑SALOVIITA, T.; RUUSILA, L.; RUUSILA, U. Incidence of Savant Syndrome in Finland. Percept Mot Skills. Aug 2000, s. 120–2. doi:10.2466/pms.2000.91.1.120. PMID11011882.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Kennedy DP, Squire LR; SQUIRE. An analysis of calendar performance in two autistic calendar savants. Learn Mem. 2007, s. 533–8. doi:10.1101/lm.653607. PMID17686947.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Darold A. Treffert, MD. The Autistic Savant. Wisconsin Medical Society. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ Savant Syndrome Statistics. Health Research Funding. 2014-07-12. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑PRING, Linda. Savant talent. Developmental Medicine & Child Neurology. 2005, s. 500–503. doi:10.1017/S0012162205000976.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BARON-COHEN, S.; ASHWIN, E.; ASHWIN, C.; TAVASSOLI, T.; CHAKRABARTI, B. Talent in autism: Hyper-systemizing, hyper-attention to detail and sensory hypersensitivity. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009, s. 1377–83. doi:10.1098/rstb.2008.0337. PMID19528020.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Snyder A. Explaining and inducing savant skills: privileged access to lower level, less-processed information.. Philos Trans R Soc Lond B Biol Sci. 2009, s. 1399–405. doi:10.1098/rstb.2008.0290. PMID19528023.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑HOWLIN, P.; GOODE, S.; HUTTON, J.; RUTTER, M. Savant skills in autism: Psychometric approaches and parental reports. Philosophical Transactions of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009, s. 1359–1367. doi:10.1098/rstb.2008.0328. PMID19528018.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑YANT-KINNEY, Monica. An artist is born after car crash. The Inquirer. Philadelphia: 2012-08-20. Dostupné online [cit. 2012-11-24].Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑ 'A ski accident left me with advanced mental abilities': US woman tells her extraordinary story. Daily Telegraph. 17 April 2015. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite news}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Newschaffer CJ, Croen LA, Daniels J; AND OTHERS; DANIELS; GIARELLI; GRETHER; LEVY; MANDELL. The epidemiology of autism spectrum disorders. Annu Rev Public Health. 2007, s. 235–58. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-09-03. doi:10.1146/annurev.publhealth.28.021406.144007. PMID17367287.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“. Archivovaná kopie. idea.library.drexel.edu [online]. [cit. 2017-07-17]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-09-03.
↑Savant Temple Grandin coming to Fond du Lac [online]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑Stroke of Genius: How Derek Amato Became a Musical Savant [online]. NPR, 2016-02-23 [cit. 2017-04-23]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑LEWIS, Tanya. A man became a math wiz after suffering brain injuries. Researchers think they know why. [online]. The Washington Post, 2014-05-12 [cit. 2017-04-23]. Dostupné online.Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.