Sŏngsan Ilčchunlbong

Seongsan Ilchulbong (Sŏngsan Ilčchunlbong)
Hora z ptačí perspektivy (2006)
Hora z ptačí perspektivy (2006)
Vrchol182 m n. m.
PoznámkaMěsto : Seogwipo
Poloha
StátJižní Korea ( provincie Džedžu )
Souřadnice33°27′29″ s. š., 126°56′33″ v. d.
33°27′31″ s. š., 126°56′31″ v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sŏngsan Ilčchunlbong (korejsky: 성산일출봉), neboli Sunrise Peak (Vrchol východu slunce), je sopečný vulkán na východním pobřeží ostrova Čedžu, v oblasti Seongsan-ri, Seogwipo, provincie Čedžu v Jižní Koreji. Má výšku 182 metrů a na vrcholu se nachází sopečný kráter.

Je považován za jednu z nejkrásnějších turistických atrakcí Jižní Koreje,[1][2] je známý jako nejvýchodnější pohoří na ostrově Čedžu a je i nejlepším místem na ostrově k pozorování prvního východu slunce v roce.[3] Sŏngsan Ilčchunlbong je zapsán na seznamu UNESCO jako součást přírodního dědictví "Sopečný ostrov Čedžu a lávové jeskyně".[4]

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

"Sŏngsan" a "Ilčchunlbong" jsou dvě alternativní názvy pro tuto horu, které byly až v posledních letech spojeny do jednoho názvu.[3]

"Sŏngsan" znamená "pevnostní hora"; hora má podle tradice připomínat korejskou pevnost. "Ilčchunlbong" znamená "vrchol východu slunce". Tento název se údajně používá již od dávných časů a vychází z víry, že hora je jedním z nejlepších míst na ostrově Čedžu pro pozorování východu slunce.[5][6]

Hora byla dříve označována jako Čchŏngsan (청산; Hanča: 靑山; doslovně zelená/modrá hora); tento název je údajně stále používán především staršími lidmi.[3]

Popis

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2021 studie uvedla, že existuje 600 m široký kráter z doby před vznikem Sŏngsan Ilčchunlbong, který nyní částečně překrývá místo hory.[7]

Sŏngsan Ilčchunlbong vznikla přibližně před 6 700 lety,[1] díky Surtseytskému typu hydrovolkanické aktivity na mělkém mořském dně.[8][1] Nejstarší erupce spojená s tímto vrcholem se odehrála přibližně 600 m východně od současného kráteru. Po zastavení erupce, magma nebylo schopno téct tímto místem, což způsobilo, že magma později vyvřelo na místě současného vrcholu. S postupem času byla většina původních kuželů a části pozdějšího tufového kužele erodovány vlnami, což způsobilo, že byla odkryta vnitřní struktura podél útesů.[9] Hora byla původně oddělena od ostrova Čedžu, ale hromadění sedimentu způsobil jejich propojení.[9][6]

Pohled na horu z vesmíru (2015)

Hora je považována za geologicky zajímavou a je aktivně studována vulkanology.[10][6]

Hora má výšku 182 m a průměr 600 m. Na vrcholu se nachází travnatý sopečný kráter ve tvaru misky. Kráter má plochu 2,64 km² a nachází se přibližně 90 m nad mořem.[6]

Studie z roku 2011 uvedla, že na hoře roste 240 druhů rostlin.[11]

Turismus

[editovat | editovat zdroj]

Hora je významnou turistickou atrakcí. V roce 2011 přivítala 2,45 milionu návštěvníků.[12] V roce 2022 to bylo 1 427 941 návštěvníků.[13] Hora je obzvlášť populární pro pozorování východů slunce.[14]

Turisté mohou na vrchol vystoupat po dřevěné lávce.[15] Cesta nahoru trvá přibližně 30 minut.[3] Hora je otevřena od hodiny před východem slunce až do 20:00 od listopadu do února, a do 21:00 od března do října.[5] Z vrcholu je možné vidět horu Halla-san, ostrov Udo a oceán.[2]

Turisté mohou také navštívit okolí hory a vydat se na výletní plavby s výhledem na horu a Udo.[6][3]

Hiking trail up the mountain (2013)

Hora byla 19. července 2000 prohlášena za přírodní památku Jižní Koreje.[2] Tento statut údajně napomohl ochránit přírodu na hoře.[10] 2. července 2007 byla zapsána na seznam UNESCO jako přírodní dědictví. V říjnu 2010 byla zařazena mezi místa Globální geoparkové sítě.[2]

Festival východu slunce Sŏngsan

[editovat | editovat zdroj]

Festival východu slunce Sŏngsanilčchulčchundže (성산일출축제) je vícedenní festival, který se koná kolem Nového roku.[14][16] Konají se různé aktivity a vystoupení. Mimo jiné jsou zde talentové soutěže, průvody, ohňostroje a pochody po stezkách.[16] Kromě populárních hudebních vystoupení se pořádají i tradiční korejské šamanské rituály gut. Koná se zde také odpočet, kdy rybáři údajně zapalují své lodě a troubí pří východu slunce.[14]

Historie

[editovat | editovat zdroj]

Během období Korjo pod mongolskou nadvládou (13. a 14. století) byly v okolí hory zřízeny ranče pro koně.[3] Během japonské koloniální éry v letech 1910–1945 a na konci druhé světové války vykopala japonská císařská armáda jeskyně do svahů hory, kde ukryla lodě naložené výbušninami. Tyto lodě měly sloužit k zamezení plánovaných přistání spojenců na Čedžu; asi 18 těchto jeskyní stále existuje a jsou nyní zapsány jako kulturní dědictví Jižní Koreje.[17][18][3] V 20. století farmáři údajně pěstovali bambus v kráteru.[10] Lidé zde chovali koně a žili uvnitř kráteru, než se tato oblast stala chráněnou přírodní lokalitou na konci 20. století.[3]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Seongsan Ilchulbong na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Jeon, Ki a Southcott 2024, s. 300.
  2. ↑ a b c d Seongsan Sunrise (Ilchulbong) Peak (UNESCO World Natural Heritage) [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (korejsky) 
  3. ↑ a b c d e f g h 손, 민호. Zum 뉴스. [제주오름기행] 제주의 시작에서 새해를 시작하다. JoongAng Ilbo. December 23, 2016. Dostupné online [cit. June 25, 2024]. 
  4. ↑ Natural sites in Madagascar, China and Korea inscribed on UNESCO World Heritage List [online]. [cit. 2007-12-26]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b SHIM, Hyun-chul. A UNESCO Sunrise Seongsan Ilchulbong [online]. 2008-06-26 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b c d e 강, 상배. 성산일출봉 (城山日出峰). Encyclopedia of Korean Culture. Academy of Korean Studies. Dostupné online [cit. 2024-06-25]. (korejsky) 
  7. ↑ 5,000-Year-Old Crater Found Next to Seongsan Ilchulbong Peak. The Jeju Weekly. September 23, 2021. Dostupné online [cit. June 25, 2024]. (anglicky) 
  8. ↑ Sohn a Chough 1992, s. 524.
  9. ↑ a b Jeon, Ki a Southcott 2024, s. 301.
  10. ↑ a b c THACKER, Todd. Jeju’s floating castle. The Jeju Weekly. January 16, 2011. Dostupné online [cit. June 25, 2024]. 
  11. ↑ KIM, Sung-Yeol; CHO, Seong-Ho; AN, Seung-Lak. Flora characteristics of vascular plants in the Geomun Oreum, UNESCO World Natural Heritage Site in Jeju Island, Korea. Journal of Asia-Pacific Biodiversity. 2020-12-01, s. 652–657. Dostupné online. ISSN 2287-884X. doi:10.1016/j.japb.2020.07.004. 
  12. ↑ THACKER, Todd. Visitors to Seongsan Sunrise Peak up 25% in 2011. The Jeju Weekly. January 2, 2012. Dostupné online [cit. June 25, 2024]. 
  13. ↑ 송, 은범. 공짜 길로만 사람들 몰리더니…제주 대표 관광지 성산일출봉 결국 [online]. 2024-04-22 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (korejsky) 
  14. ↑ a b c REDMOND, John. Seongsan Sunrise Peak is a great place to celebrate New Year [online]. 2010-12-28 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  15. ↑ YOON, Sojung. Seongsan Ilchulbong: Jeju's sunrise peak [online]. December 1, 2014 [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ a b YOO, Cheong-mo. Seongsan Sunrise Festival to open on Jeju Island Monday. Yonhap News Agency. December 26, 2019. Dostupné online [cit. June 25, 2024]. (anglicky) 
  17. ↑ 국가등록문화유산 제주 일출봉 해안 일제 동굴진지 (濟州 日出峯 海岸 日帝 洞窟陣地) [online]. Cultural Heritage Administration [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. (korejsky) 
  18. ↑ 강, 순원. 제주 일출봉 해안 일제 동굴진지 - 디지털서귀포문화대전 [online]. [cit. 2024-06-25]. Dostupné online. 

Zdroje

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • SOHN, Y. K.; CRONIN, S. J.; BRENNA, M.; SMITH, I. E. M.; NEMETH, K.; WHITE, J. D. L.; MURTAGH, R. M. Ilchulbong tuff cone, Jeju Island, Korea, revisited: A compound monogenetic volcano involving multiple magma pulses, shifting vents, and discrete eruptive phases. Geological Society of America Bulletin. 2012-03-01, s. 259–274. Dostupné online. ISSN 0016-7606. doi:10.1130/B30447.1. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]