T-100
| T-100 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | těžký tank |
| Země původu |  SSSR |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 7 |
| Délka | 8,49 m |
| Šířka | 3,40 m |
| Výška | 3,43 m |
| Hmotnost | 58 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | do 60 mm |
| Hlavní zbraň | 1 x kanón L-10 ráže 76,2 mm, 1 x kanón ráže 45 mm |
| Sekundární zbraně | 3x kulomet DT ráže 7,62 mm |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | zážehový čtyřdobý vidlicový dvanáctiválec GAM-34-BT |
| Výkon | 800 k (600 kW) |
| Max. rychlost | 36 km/h |
| Dojezd | 200 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
T-100 byl prototyp sovětského těžkého tanku, který byl poprvé a naposledy užit při bojích v sovětsko-finské zimní válce. Stroj měl dvě věže, přičemž na menší z nich byl namontován kanón 20-K ráže 45 mm a kulomet DT ráže 7,62 mm. Na velké věži byl kanón L-10 ráže 76,2 mm a kulomet DT ráže 7,62 mm. Později mohl být kanón L-10 nahrazen delším kanónem L-11, ale není to potvrzeno. Podvozek sestával z dvojice osmi pojezdových kol, vpředu bylo kolo napínací, vzadu hnací. Korba tanku vykazuje pokročilé rysy, i když dvojvěžová koncepce se ukázala v boji jako nevyhovující. V době zahájení útoku Osy v roce 1941 by s přehledem deklasoval každý nepřátelský tank[zdroj?]. Diskutabilní zůstává otázka synchronizace a výcvik posádky tak velkého stroje.[zdroj?]
Po ukončení Zimní války byl tank odvezen zpět do SSSR a po vypuknutí Velké vlastenecké války byl v roce 1941 evakuován do Čeljabinska, kde zůstal až do roku 1945. Poté byl pravděpodobně sešrotován.
Na druhém podvozku tohoto prototypu bylo postaveno experimentální samohybné dělo označované SU-100Y.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu T-100 na Wikimedia Commons - Panzernet - informace, fotografie a videa
