Taverna
Taverna (řecky Ταβέρνα) je malá řecká restaurace, kde se podávají řecká jídla. Taverna je nedílnou součástí řecké kultury a je známá i lidem z jiných zemí, kteří navštěvují Řecko, a také díky tomu, že emigrující Řekové zakládají taverny (ταβέρνες, množné číslo) v zemích, jako jsou Spojené státy či Austrálie.
Etymologie a historie
[editovat | editovat zdroj]Taverna (řecky Ταβέρνα) je slovo přejaté z latinského výrazu taberna (viz římská taberna). Latinské slovo je odvozeno od tabula, což znamená „stůl“.
Nejstarší záznamy o řecké restauraci byly objeveny v athénské Agoře během vykopávek, které na počátku 70. let 20. století prováděla Americká škola klasických studií.[1] V taverně bylo nalezeno velké množství nádobí na vaření a stolování, jako jsou talíře, mísy na míchání, pekáče s pokličkou, rožně na pečení masa, hmoždíře na sekání a mletí, ale také zvon na vaření a různé džbány.[1] Bylo nalezeno také velké množství rybích kostí a zbytků měkkýšů, které prozrazují, že restaurace nabízela ústřice, mušle, murény a velké ryby.[1] V nedaleké vinotéce, která byla pravděpodobně spojena s restaurací, se podávalo místní attické víno a také široká škála vín dovážených z Chiosu, Mende, Korintu, Samosu a Lesbosu.[1]
Podniky podávající víno se vyskytovaly i v Byzantské říši, jak dokládá nařízení z 10. století, které stanovovalo zákaz vycházení, aby se zabránilo „násilí a výtržnostem“ vyvolaným alkoholem.[2]
Kuchyně
[editovat | editovat zdroj]Typické menu moderní taverny často zahrnuje:
- chléb, obvykle bochník, někdy plochý chléb
- maso, jako je jehněčí, vepřové a hovězí
- saláty, například řecký salát
- předkrmy nebo hlavní jídla, jako jsou tzatziki (jogurtový, česnekový a okurkový dip), melitzanosalata (lilkový dip), tirokafteri (šlehaný sýr feta s feferonkami a olivovým olejem), spanakopita a dolmades nebo dolmadakia (rýžová směs s čerstvými bylinkami, jako je máta a petržel, někdy s piniovými oříšky a v některých regionech se přidává mleté maso – těsně zabalená do jemných vinných listů a podávaná s hustou a krémovou citronovou omáčkou)
- polévky, jako je avgolemono (vaječno-citronová polévka) a fasolada (fazolová polévka).
- těstoviny, např. spaghetti napolitano, pastitsio (zapečené vrstvy hustých těstovin a směsi mletého masa přelité hustou bešamelovou omáčkou).
- pokrmy z ryb a mořských plodů, jako jsou pečené čerstvé ryby, smažená slaná treska podávaná se skordalií (česnekovou omáčkou), smažené chobotnice a malé chobotničky.
- zapečené pokrmy (magirefta) včetně široké škály sezónních zeleninových jídel, jako je musaka (lilek nebo cuketa, mleté maso a bešamelová omáčka).
- grilované pokrmy, jako je suvlaki
- víno včetně retsiny, mavrodafni a dalších řeckých červených/bílých odrůd vína
- pivo
- pálenky, jako je ouzo, tsipouro a metaxa brandy
- ovoce
- dezerty, jako je baklava, galaktoboureko atd.
Otevírací doba
[editovat | editovat zdroj]Taverny obvykle otevírají v poledne, večeře začínají ve 20:00 a vrcholí kolem 22:00.[3] S rozvojem cestovního ruchu v Řecku se mnoho taveren snaží vyhovět zahraničním návštěvníkům za pomocí anglických jídelních lístků, přičemž v mnoha tavernách jsou zaměstnáni turisté, kteří se snaží přilákat kolemjdoucí turisty. Stejně tak taverny v turistických oblastech platí provize průvodcům, kteří k nim posílají zákazníky.[4]
V literatuře a umění
[editovat | editovat zdroj]Hlavní hrdinka divadelní hry a filmu Shirley Valentine, kterou napsal Willy Russell, odjíždí od manžela a rodiny do Liverpoolu na dovolenou, kde má poměr s číšníkem v taverně a nakonec v ní i začne pracovat.[5]
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Taverna ve čtvrti Anemomilos ve městě Korfu. -
Choriatiki, řecký salát obvykle podávaný v tavernách.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Taverna na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d Shear 1975, s. 356–357.
- ↑ Book of the Eparch 19, jak je citováno v Dalby 1996, „Biscuits from Byzantium“, p. 196.
- ↑ Hiestand 2003, s. 65.
- ↑ Cox 2001, s. 97.
- ↑ Riggs 1999, „Willy Russell“.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- COX, Anthony. Still Life in Crete: A Singular View. Parkland, FL: Universal Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN 1-58112-691-3.
- DALBY, Andrew. Siren Feasts: A History of Food and Gastronomy in Greece. London and New York: Routledge, 1996. Dostupné online. ISBN 978-1-13-496985-2.
- HIESTAND, Emily. Travelers' Tales Greece: True Stories. Redakce Haberger Larry. [s.l.]: Travelers Tales, 2003. Dostupné online. ISBN 1-885211-99-6. Kapitola Lessons from the Taverna, s. 65–74.
- RIGGS, Thomas. Contemporary Dramatists. 6. vyd. Detroit, MI: St. James Press, 1999. Dostupné online. ISBN 978-1-55-862371-2.
- SHEAR, T. Leslie. The Athenian Agora: Excavations of 1973–1974. Hesperia. 1975, s. 331–374. Dostupné online. doi:10.2307/147506. JSTOR 147506.
- STONE, Tom. The Summer of My Greek Taverna: A Memoir. New York: Simon & Schuster, 2002. Dostupné online. ISBN 978-0-74-324771-9.