Taverna (řeckyΤαβέρνα) je slovo přejaté z latinského výrazu taberna (viz římská taberna). Latinské slovo je odvozeno od tabula, což znamená „stůl“.
Nejstarší záznamy o řecké restauraci byly objeveny v athénské Agoře během vykopávek, které na počátku 70. let 20. století prováděla Americká škola klasických studií.[1] V taverně bylo nalezeno velké množství nádobí na vaření a stolování, jako jsou talíře, mísy na míchání, pekáče s pokličkou, rožně na pečení masa, hmoždíře na sekání a mletí, ale také zvon na vaření a různé džbány.[1] Bylo nalezeno také velké množství rybích kostí a zbytků měkkýšů, které prozrazují, že restaurace nabízela ústřice, mušle, murény a velké ryby.[1] V nedaleké vinotéce, která byla pravděpodobně spojena s restaurací, se podávalo místní attickévíno a také široká škála vín dovážených z Chiosu, Mende, Korintu, Samosu a Lesbosu.[1]
Podniky podávající víno se vyskytovaly i v Byzantské říši, jak dokládá nařízení z 10. století, které stanovovalo zákaz vycházení, aby se zabránilo „násilí a výtržnostem“ vyvolaným alkoholem.[2]
předkrmy nebo hlavní jídla, jako jsou tzatziki (jogurtový, česnekový a okurkový dip), melitzanosalata (lilkový dip), tirokafteri (šlehaný sýr feta s feferonkami a olivovým olejem), spanakopita a dolmades nebo dolmadakia (rýžová směs s čerstvými bylinkami, jako je máta a petržel, někdy s piniovými oříšky a v některých regionech se přidává mleté maso – těsně zabalená do jemných vinných listů a podávaná s hustou a krémovou citronovou omáčkou)
polévky, jako je avgolemono (vaječno-citronová polévka) a fasolada (fazolová polévka).
těstoviny, např. spaghetti napolitano, pastitsio (zapečené vrstvy hustých těstovin a směsi mletého masa přelité hustou bešamelovou omáčkou).
pokrmy z ryb a mořských plodů, jako jsou pečené čerstvé ryby, smažená slaná treska podávaná se skordalií (česnekovou omáčkou), smažené chobotnice a malé chobotničky.
zapečené pokrmy (magirefta) včetně široké škály sezónních zeleninových jídel, jako je musaka (lilek nebo cuketa, mleté maso a bešamelová omáčka).
Taverny obvykle otevírají v poledne, večeře začínají ve 20:00 a vrcholí kolem 22:00.[3] S rozvojem cestovního ruchu v Řecku se mnoho taveren snaží vyhovět zahraničním návštěvníkům za pomocí anglických jídelních lístků, přičemž v mnoha tavernách jsou zaměstnáni turisté, kteří se snaží přilákat kolemjdoucí turisty. Stejně tak taverny v turistických oblastech platí provize průvodcům, kteří k nim posílají zákazníky.[4]
Hlavní hrdinka divadelní hry a filmu Shirley Valentine, kterou napsal Willy Russell, odjíždí od manžela a rodiny do Liverpoolu na dovolenou, kde má poměr s číšníkem v taverně a nakonec v ní i začne pracovat.[5]
COX, Anthony. Still Life in Crete: A Singular View. Parkland, FL: Universal Publishers, 2001. Dostupné online. ISBN1-58112-691-3.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
DALBY, Andrew. Siren Feasts: A History of Food and Gastronomy in Greece. London and New York: Routledge, 1996. Dostupné online. ISBN978-1-13-496985-2.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
HIESTAND, Emily. Travelers' Tales Greece: True Stories. Redakce Haberger Larry. [s.l.]: Travelers Tales, 2003. Dostupné online. ISBN1-885211-99-6. Kapitola Lessons from the Taverna, s. 65–74.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
RIGGS, Thomas. Contemporary Dramatists. 6. vyd. Detroit, MI: St. James Press, 1999. Dostupné online. ISBN978-1-55-862371-2.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
SHEAR, T. Leslie. The Athenian Agora: Excavations of 1973–1974. Hesperia. 1975, s. 331–374. Dostupné online. doi:10.2307/147506. JSTOR147506.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.