Tczew

Tczew
Pohled na Staré město od Visly
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	54°5′28″ s. š., 18°47′11″ v. d.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Polsko Polsko
Vojvodství	Pomořské
Okres	Tczew
Gmina	městská gmina
Tczew
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	22,26 km²
Počet obyvatel	60 279 (2009)
Hustota zalidnění	2 708 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Mirosław Pobłocki
Vznik	1198
Oficiální web	www.tczew.pl
Telefonní předvolba	+48 58
PSČ	83-110
Označení vozidel	GTC
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Silniční a železniční most

Tczew (německy Dirschau) je město v Polsku, ležící na řece Visle, asi 30 km jižně od Gdaňsku v okrese Tczew. Je to čtvrté největší město Pomořského vojvodství. K roku 2009 mělo 60 279 obyvatel.

Dějiny

Název města je odvozen od tkalcovství. Prvně bylo zmíněno pod názvem Trsow v dokumentu pomořského vévody Grzymisława z roku 1198, který dal obec jako léno Řádu johanitů. V některých středověkých dokumentech je užíván také název Derszewo, který je patrně odvozen od šlechtice Dersława. Kolem roku 1200 zde vévoda Sambor I. postavil tvrz. Jeho nástupce Sambor II. přesídlil přímo do Tczewu, s cílem získat lepší kontrolu provozu na Visle. Od roku 1252 byla osada známá pod jmény Tczew a pod německým jménem Dirschau.

V roce 1260 bylo ve městě zavedeno tzv. německé právo, v souvislosti s tím, že město koupil Heinrich von Plötzke, představitel Řádu německých rytířů. Řád město výrazně přestavěl v letech 1364–1384. V roce 1434 bylo město vypáleno husity. Po Druhém toruňském míru z roku 1466, uzavřeném mezi Polskem a Německými rytíři, bylo město začleněno do nově vytvořené polské provincie Královské Prusko. Během protestantské reformace většina obyvatel města přijala luteránství.

V roce 1626 bylo město obsazeno švédským králem Gustavem II. Adolfem. Švédové město začali přestavovat, ale brzy těžce utrpělo během polsko-švédské války. Zůstalo však ve švédských rukou, když byli 2. září 1657 Poláci poraženi spojenými švédskými a brandenburskými vojsky. V roce 1772, během prvního dělení Polska, připadlo Prusku. Během napoleonské invaze do Pruska, v roce 1807, bylo město obsazeno polskými vojsky generála Jana Henryka Dąbrowského (jež byla součástí napoleonských sil), ale v roce 1815 bylo znovu vráceno Prusku. V roce 1871 se stalo součástí Bismarckovy Německé říše.

Během 19. století se město rychle rozvinulo, zejména díky otevření pruské východní železniční trati spojující Berlín a Königsberg, přičemž blízko města byl postaven kilometr dlouhý železniční most přes Vislu. Pod pruskou a německou vládou však byla polská menšina násilně germanizována.

Po první světové válce byl Tczew, dle smlouvy ve Versailles, začleněn do druhé polské republiky. 30. ledna 1920 do města vstoupila polská armáda pod vedením generála Józefa Hallera. Ale německé menšině byla přiznávána její národnostní práva. Město se stalo centrem kulturních aktivit německé menšiny v Polsku, ve městě existovaly německé školy a bylo založeno i německé divadlo. V meziválečném období vznikla v Tczewu také námořní akademie, která se později přestěhovala do Gdyně.

Roku 1939 město dobyli Němci. Boje druhé světové války ho tvrdě zasáhly, prakticky žádný z podniků nebyl bezprostředně po válce schopen vyrábět. Patrný byl také značný úbytek obyvatel, populace klesla na asi 20 000 lidí. Po skončení války se město stalo součástí Polské lidové republiky a bylo znovu přejmenováno na Tczew.

V současné době je základem hospodářství města elektrotechnický průmysl, loděnice a strojírenství.

Doprava

Tczew je důležitý železniční uzel, odkud jezdí přímé vlaky do Gdaňsku, Poznaně, Malborku, Bydgoszcze a Varšavy.

Asi 5 km západně od středu města probíhá hlavní polská severojižní dálnice A1, jižně od města se křižují státní silnice DK 1 a DK 22. Ve městě je přístav na řece Visle.

Pamětihodnosti

• Gotický cihlový kostel Povýšení svatého kříže ze 13. století. Halový kostel s jednou věží v průčelí a se síťovými klenbami.
• Gotický cihlový kostel svatého Stanislava, původně klášterní kostel dominikánů.
• Zbytky městských hradeb
• Větrný mlýn z roku 1809
• Silniční most z roku 1857 patřil s délkou 795 m ve své době k nejdelším na světě^[1]

Galerie

• 
  Kostel sv. Kříže
• 
  Kostel svatého Stanislava
• 
  Městské hradby
• 
  Holandský větrný mlýn
• 
  Tržní náměstí

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tczew na anglické Wikipedii.

1. BARTÍK, Ivo. Kociewie – krajina jako obrázek. Země světa. 6.5.2024, roč. 23, čís. 5, s. 42–47. Dostupné online. 

Externí odkazy

Autoritní data	NKC: ge172118 GND: 4012443-5 LCCN: n85129346 MBAREA: fdaa60a9-bd5f-43ab-9334-f77492c8a5c0 NLI: 987007562489605171, 987007562489505171 VIAF: 159510949

Portály: Polsko | Geografie