Tekoucí písek

Následky průvalu kuřavky v Mostě v roce 1895

Tekoucí písek, v hornictví označován jako kuřavka,[1][2] jsou písky tvořené směsí křemene, živce, augitu aj. Jsou nasycené vodou (obsah vody 15–45 %) a mají vysoký podíl jílovitých částic s vysokou přilnavostí. Kuřavky se vyskytují v nadloží i podloží hnědouhelných slojí a vytvářejí protáhlé čočkovité útvary v jedné nebo několika vrstvách. Voda je zde někdy pod značným artéským tlakem, který může způsobit průval do důlního díla s následným zatopením a zaplavením jemným horninovým materiálem. Největší nebezpečí průvalu kuřavky hrozí při závalu porubů.[3] Intenzita průvalu může být různá, někdy zatopí jen přilehlé důlní chodby, jindy celý důl. Dalším negativním jevem je propad terénu v místě, odkud se tekuté písky uvolnily, obzvláště pokud těžba probíhá poblíž obydlené oblasti. Obranou v hlubinných dolech je stavba protikuřavkových uzávěrů a kuřavka se v předstihu odvodňuje, zpravidla pomocí vrtů.[zdroj?]

V Ostravsko-karvinské uhelném revíru se těmto tekutým pískům říká detrity.[4]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Geologická encyklopedie
  2. ↑ Kolektiv ÚPJČ. Slovník spisovného jazyka českého. II. svazek H - L. 2. vyd. Praha: Academia, 1989. 608 s. bez ISBN
  3. ↑ www.cojeco.cz
  4. ↑ Geologická encyklopedie

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.