Tennys Sandgren

Tennys Sandgren
Tennys Sandgren během Wimbledonu 2019
Přezdívka	Sang[1]
Stát	Spojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození	22. července 1991 (33 let)[1]
Místo narození	Gallatin, TN, Spojené státy[1]
Bydliště	Gallatin, TN, Spojené státy[1]
Výška	188 cm[1]
Hmotnost	88 kg[1]
Profesionál od	2011[1]
Držení rakety	pravou rukou, bekhend obouruč
Výdělek	3 454 806 USD
Dvouhra
Poměr zápasů	47–75
Tituly	1 ATP, 3 challengery, 11 Futures
Nejvyšší umístění	41. místo (14. ledna 2019)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open	čtvrtfinále (2018, 2020)
French Open	2. kolo (2020)
Wimbledon	4. kolo (2019)
US Open	3. kolo (2019)
Čtyřhra
Poměr zápasů	16–27
Tituly	0 ATP, 8 challengerů, 9 Futures
Nejvyšší umístění	115. místo (6. ledna 2014)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Open	2. kolo (2020, 2021)
French Open	2. kolo (2021)
Wimbledon	1. kolo kvalifikace (2017)
US Open	čtvrtfinále (2018)
Velké turnaje ve čtyřhře
Olympijské hry	4. místo (2020)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20220605a5. června 2022 Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tennys Sandgren (* 22. července 1991 Gallatin, Tennessee) je americký profesionální tenista. Ve své dosavadní kariéře na okruhu ATP World Tour vyhrál jeden turnaj ve dvouhře, když triumfoval na ASB Classic 2019. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal čtrnáct titulů ve dvouhře a sedmnáct ve čtyřhře.^[2] Před vstupem do profesionálního tenisu hrál v sezónách 2010–2011 univerzitní tenis za tým University of Tennessee.^[3][4]

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v lednu 2019 na 41. místě a ve čtyřhře v lednu 2014 na 115. místě. Na juniorském kombinovaném žebříčku ITF mu nejvýše patřila 9. příčka v dubnu 2009. Trénuje ho Jim Madrigal.^[1]

Spojené státy americké reprezentoval na odložených Letních olympijských hrách 2020 v Tokiu. Do semifinále mužské čtyřhry postoupil s Austinem Krajickem. Obě utkání o medaile však prohráli. Nejdříve s prvním světovým párem Chorvatů Mektićem a Pavićem a poté i zápas o bronz s Novozélanďany Daniellem a Venusem.

Soukromý život

Narodil se roku 1991 v Gallatinu na území amerického unijního státu Tennessee. Křestní jméno Tennys neodkazuje na tenis či název státu, ale hráč jej získal po pradědu, jenž nepocházel z daného regionu.^[5]

Tenis začal hrát v pěti letech. V univerzitním týmu se připojil ke staršímu bratru Daveymu Sandgrenovi. Operaci levé kyčle podstoupil 5. března 2014 a zranění jej vyřadilo na více než šest měsíců ze hry, s žebříčkovým pádem na 714. příčku během února 2015.^[1]

Tenisová kariéra

V rámci hlavních soutěží událostí okruhu ITF debutoval v červnu 2008, když na turnaji v newyorském Rochesteru prošel kvalifikačním sítem. Ve druhém kole dvouhry pak podlehl krajanu Gregorymu Oullettemu.^[2] Premiérový singlový titul na challengerech si odvezl z illinoiského Champaign, kde ve finále listopadového JSM Challenger of Champaign–Urbana 2013 s dotací 50 tisíc dolarů přehrál australského hráče Samuela Grotha až v tiebreaku rozhodující sady. Průnik mezi sto nejlepších tenistů zaznamenal 12. června 2017 po grandslamovém debutu na Roland Garros, když mu na žebříčku ATP patřila 100. příčka.^[1][2]

Ve dvouhře okruhu ATP World Tour debutoval na dubnovém U.S. Men's Clay Court Championships 2017 v Houstonu po šňůře 14 porážek v kvalifikacích turnajů. Až v Houstonu tuto sérii prolomil a ve dvouhře vypadl v úvodním kole s krajanem Ernestem Escobedem.^[1] Premiérový kariérní vyhraný zápas na túře ATP dosáhl během washingtonského Citi Open 2017, kde vyřadil Japonce Go Soedu a poté mu ve druhé sadě skrečoval desátý nasazený Australan Nick Kyrgios. Ve třetí fázi dohrál na raketě pozdějšího vítěze Alexandra Zvereva z Německa.^[1][2]

Debut v hlavní soutěži nejvyšší grandslamové kategorie zaznamenal v mužském deblu US Open 2014, do něhož obdržel s krajanem Chasem Buchananem divokou kartu. V úvodním kole však nenašli recept na dvojici Mate Pavić a André Sá. Dvouhru si poprvé zahrál na French Open 2017 po zisku divoké karty od pořadatelů. Soutěž opustil v první fázi porážkou od Kazacha Michaila Kukuškina. Do premiérového osmifinále prošel během lednového Australian Open 2018, kam přijel jako 97. hráč žebříčku. V prvním kole zdolal Francouze Jérémy Chardyho, aby následně poprvé v kariéře porazil hráče elitní světové desítky, osmého v pořadí Stana Wawrinku, který se na okruh vracel po více než půlroční zdravotní přestávce.^[6] Do čtvrtého kola jej posunula čtyřsetová výhra nad Němcem Maximilianem Martererem a v něm pak vyřadil rakouskou světovou pětku Dominica Thiema po pětisetové bitvě. Až 21letý Jihokorejec Čong Hjon mu nedovolil ve čtvrtfinále získat žádný set.^[7][1][2]

Zápasy o olympijské medaile

Mužská čtyřhra: 1

Stav	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	soupeři v zápase o medaili	výsledek
4. místo	30. července 2021	Tokio, Japonsko	tvrdý	Austin Krajicek	Marcus Daniell Michael Venus	6–7^(3–7), 2–6

Finále na okruhu ATP Tour

Legenda D – dvouhra; Č – čtyřhra Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0) ATP Tour 500 (0) ATP Tour 250 (1–1 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 2 (1–1)

Stav	č.	datum	turnaj	povrch	soupeř ve finále	výsledek
Finalista	1.	15. dubna 2018	Houston, Spojené státy	antuka	Steve Johnson	6–7^(2–7), 6–2, 4–6
Vítěz	1.	12. ledna 2019	Auckland, Nový Zéland	tvrdý	Cameron Norrie	6–4, 6–2

Čtyřhra: 1 (0–1)

Stav	Č.	Datum	Turnaj	Povrch	Spoluhráč	Soupeři ve finále	Výsledek
Finalista	1.	srpen 2019	Winston-Salem, Spojené státy	tvrdý	Nicholas Monroe	Łukasz Kubot Marcelo Melo	7–6^(8–6), 1–6, [3–10

Tituly na challengerech ATP a okruhu Futures

Legenda
Challengery (3–4 D; 7–5 Č)
Futures (11–7 D; 9–3 Č)

Dvouhra (14 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	poražený finalista	výsledek
1.	červenec 2011	Godfrey, Spojené státy	tvrdý	Rudolf Siwy	6–2, 7–5
2.	srpen 2011	Decatur, Spojené státy	tvrdý	Bassam Beidas	6–3, 6–1
3.	březen 2012	Calabasas, Spojené státy	tvrdý	Daniel Kosakowski	6–3, 7–5
4.	duben 2012	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	John Peers	6–1, 7–6^(8–6)
5.	květen 2012	Tampa, Spojené státy	antuka	Bjorn Fratangelo	6–1, 6–3
6.	září 2012	Markham, Kanada	tvrdý (h)	Peter Polansky	6–4, 6–3
1.	listopad 2013	Champaign, Spojené státy	tvrdý (h)	Samuel Groth	3–6, 6–3, 7–6^(7–5)
7.	březen 2015	Gatineau, Kanada	tvrdý (h)	Philip Bester	6–3, 7–6^(9–7)
8.	červen 2015	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý	Ernesto Escobedo	6–4, 6–4
9.	červen 2016	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý	Dennis Nevolo	6–3, 6–3
10.	červenec 2016	Godfrey, Spojené státy	tvrdý	Facundo Mena	6–0, 6–4
11.	červenec 2016	Edwardsville, Spojené státy	tvrdý	Marc Polmans	7–6^(7–4), 1–6, 6–3
2.	únor 2017	Tempe, Spojené státy	tvrdý	Nikola Milojević	4–6, 6–0, 6–3
3.	květen 2017	Savannah, Spojené státy	antuka	João Pedro Sorgi	6–4, 6–3

Čtyřhra (17 titulů)

č.	datum	turnaj	povrch	spoluhráč	poražení finalisté	výsledek
1.	červenec 2010	Pittsburgh, Spojené státy	antuka	Rhyne Williams	Greg Ouellette Vasek Pospisil	3–6, 6–3, [11–9]
2.	září 2011	Toronto, Kanada	tvrdý	Rhyne Williams	Chase Buchanan Peter Kobelt	6–1, 6–3
3.	únor 2012	Brownsville, Spojené státy	tvrdý	Rhyne Williams	Ruben Gonzales Chris Kwon	7–6^(7–4), 6–0
4.	březen 2012	Harlingen, Spojené státy	tvrdý	Rhyne Williams	Thomas Fabbiano Wu Ti	6–7^(6–8), 7–5, [10–6]
5.	duben 2012	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Greg Ouellette	Marvin Barker Edward Corrie	4–6, 7–6^(7–2), [10–8]
6.	září 2011	Markham, Kanada	tvrdý (h)	Chase Buchanan	Carsten Ball Peter Polansky	6–2, 4–6, [10–7]
1.	říjen 2012	Sacramento, Spojené státy	tvrdý	Rhyne Williams	Devin Britton Austin Krajicek	4–6, 6–4, [12–10]
2.	květen 2013	Tallahassee, Spojené státy	antuka	Austin Krajicek	Greg Jones Peter Polansky	1–6, 6–2, [10–8]
7.	červenec 2013	Saskatoon, Kanada	tvrdý	Austin Krajicek	Roman Borvanov Milan Pokrajac	6–4, 3–6, [10–6]
3.	září 2013	İzmir, Turecko	tvrdý	Austin Krajicek	Brydan Klein Dane Propoggia	7–6^(7–4), 6–4
4.	leden 2014	Nouméa, Francie	tvrdý	Austin Krajicek	Ante Pavić Blaž Rola	7–6^(7–4), 6–3
5.	leden 2015	Nouméa, Francie (2)	tvrdý	Austin Krajicek	Jarmere Jenkins Bradley Klahn	7–6^(7–2), 6–7^(5–7), [10–5]
8.	září 2015	Toronto, Kanada	antuka	Chase Buchanan	Sami Reinwein Justin S. Shane	6–1, 6–3
6.	listopad 2015	Charlottesville, Spojené státy	tvrdý (h)	Chase Buchanan	Peter Polansky Adil Shamasdin	3–6, 6–4, [10–5]
9.	duben 2016	Little Rock, Spojené státy	tvrdý	Ryan Lipman	Nick Chappell Dane Webb	6–3, 6–2
7.	listopad 2016	Champaign, Spojené státy	tvrdý (h)	Austin Krajicek	Luke Bambridge Liam Broady	7–6^(7–4), 7–6^(7–2)
8.	leden 2022	Columbus, Spojené státy	tvrdý (h)	Mikael Torpegaard	Luca Margaroli Jasutaka Učijama	5–7, 6–4, [10–5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tennys Sandgren na anglické Wikipedii.

1. Tennys Sandgren na stránkách ATP Tour (anglicky), přístup: 20220605a5. června 2022
2. Tennys Sandgren na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20180120a20. ledna 2018
3. Tennys Sandgren Joins Volunteers [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 26-05-2016. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
4. Tennys Sandgren Profile [online]. University of Tennessee [cit. 2018-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 18-03-2016. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
5. Unique name purely coincidental for Tennys Sandgren [online]. Herald & Review [cit. 2017-04-23]. Dostupné online. Je zde použita šablona {{Cite web}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
6. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Djokovič porazil Monfilse i posedmnácté, Wawrinka po debaklu skončil [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-18 [cit. 2018-01-18]. Dostupné online. 
7. TenisPortal.cz, Luboš Zabloudil. Snaha nestačila. Federer vystavil Berdychovi stopku na Australian Open i popáté [online]. Tenisportal.cz, 2018-01-24 [cit. 2018-01-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Tennys Sandgren na stránkách ATP Tour (anglicky)
• Tennys Sandgren na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
• Tennys Sandgren v databázi Olympedia (anglicky)
• Tennys Sandgren na Facebooku
• Tennys Sandgren na X (dříve Twitteru)

Portály: Tenis