Thaur
| Thaur | |
|---|---|
 | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 47°17′42″ s. š., 11°28′19″ v. d. |
| Nadmořská výška | 633 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Rakousko |
| Spolková země | Tyrolsko |
| Okres | Innsbruck-venkov |
  Thaur | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 21,1 km² |
| Počet obyvatel | 3 979 (2018)[1] |
| Hustota zalidnění | 188,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Christoph Walse |
| Oficiální web | www |
| sekretariat | |
| Telefonní předvolba | 05223 |
| PSČ | 6065 |
| Označení vozidel | IL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Thaur je obec v okrese Innsbruck-venkov v Tyrolsku v Rakousku. Obec se nachází v soudním okrese Hall in Tirol. Žije zde přibližně 4 000[1] obyvatel. Thaur je vyhledávanou rezidenční obcí. Navzdory sídelnímu tlaku vyplývajícímu z blízkosti zemského hlavního města Innsbrucku se venkovské centrum obce z velké části zachovalo.
Poloha
[editovat | editovat zdroj]Thaur leží na východním úpatí pohoří Nordkette, na staré vesnické cestě z Innsbrucku do Hallu a je jednou ze sdružení obcí MARTHA. Obec tvoří shluk vesnic na mírném svahu, který se nachází převážně severně od této silnice.[2] Nejvyšším bodem obce je vrchol Hintere Bachofenspitze (2668 m n. m.) v řetězci Gleirsch-Halltal.
Obec má celkovou rozlohu 21 km², z toho 401,5 ha je zemědělská půda, 952 ha tvoří lesy a 94 ha připadá na alpské louky a pastviny.[3]
Sousední obce
| Innsbruck | Scharnitz | Absam |
| Rum | .svg)
|
Hall in Tirol |
| Ampass |
Historie
[editovat | editovat zdroj]Urnové pohřebiště z doby bronzové naznačuje, že oblast byla osídlena již kolem roku 1000 př. n. l.[4]
Název Thaur pochází pravděpodobně z keltského jazyka a znamená skála, hora (průsmyk). Dalším původem jména by mohlo být rétorománské taur nebo tgaura „koza“, a odkazovat tak na využití pastvin. První písemná zmínka pochází z roku 827, kde je Thaur poprvé zmiňován v tzv. Quartinus-Urkunde (kvartinské listině) jako „Taurane“ – majetek zde byl převeden na klášter Innichen.[5]
Ve středověku byla významným artiklem sůl, která se získávala ze solných pramenů.[4]
V roce 1283 je poprvé zmiňován soudní dvůr jako Pfleger im Inntal, který sídlil na hradu Theur. Ve 13. století byl rozšířen hrad Thaur. Po požáru a silném zemětřesení z něj dnes zbyly jen ruiny. Hrad Thaur byl kdysi jedním z největších hradů v údolí řeky Inn. Po jeho zničení se soud přestěhoval do Pflegamtshaus ve vsi.[4]
V obci se nachází pět kostelů. Významný je barokní poutní kostel Romedikirchl nad obcí zasvěcený svatému Petru a Pavlovi a svatému Romediovi. Je postaven v blízkosti předpokládaného sídla svatého Romedia, hradu Thaur.
Od roku 1959 je obec součástí tyrolské bezcelní zóny (katastrální obec Thaur II, exkláva v městské části Hall). V roce 1971 byl další pás podél Innu vyčleněn jako obchodní a průmyslová zóna.[6]
Po scelování pozemků (pozemkových úpravách) v oblasti Thaurer Au do roku 2006[7][8] se v současné době čistí i historicky značně roztříštěné území Thaurer Felder.[9] Dosud není jasné, do jaké míry zde dosud čitelná síť římských cest, která je pod památkovou ochranou jako významná archeologická památka rané historie osídlení centrálního údolí řeky Inn, skutečně pochází z římské doby.[10][11]
Znak
[editovat | editovat zdroj]Blason: Ve stříbře na třech zelených kopcích tři věže s červenými střechami.[12]
Obecní znak, udělený v roce 1953, odpovídá pečeti dvora Thaur, který existoval od 13. století do roku 1809.[13] Tři věže odkazují na bývalý hrad Thaur, z něhož zbyla jen zřícenina.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Thaur na německé Wikipedii.
- ↑ a b Einwohnerzahl 1.1.2018 nach Gemeinden mit Status, Gebietsstand 1.1.2018. Statistik Austria. Dostupné online. [cit. 2019-03-09].
- ↑ Tirol Atlas tiroLexikon / Alpenmodul, Thaur. tirolatlas.uibk.ac.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Ein Blick auf die Gemeinde. www.statistik.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Stav k 2022-12-31. Dostupné online. (německy)
- ↑ a b c Thaur. www.geschichte-tirol.com [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ MEIGHÖRNER, Wolfgang; BITSCHNAU, Martin; OBERMAIR, Hannes. Tiroler Urkundenbuch. Innsbruck: Universitätsverlag Wagner, 2009. (Die Urkunden zur Geschichte des Inn-, Eisack- und Pustertals; sv. 2). ISBN 978-3-7030-0469-8, ISBN 978-3-7030-0485-8. S. 61–64.
- ↑ www.chronos-thaur.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ GRUNDZUSAMMENLEGUNG THAURER AU WEST. www.tirol.gv.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Grundzusammenlegung: Thaurer Au unter Dach und Fach!. Der Schlossbichler [online]. 2006 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Plan der gemeinsamen Maßnahmen und Anlagen (Teil I). wis.tirol.gv.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ Johannes Pöll: Jahresbericht zur archäologischen Denkmalpflege.. S. 31. www.bda.at [online]. Bundesdenkmalamt, 2009 [cit. 2023-12-21]. S. 31. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2017-10-29.
- ↑ Auf den Thaurer Feldern gab es früher viele Siedlungen. MeinBezirk.at [online]. 2010-07-14 [cit. 2023-12-21]. Dostupné online. (německy)
- ↑ ÖNB-ALEX - Landesgesetzblatt Tirol. alex.onb.ac.at [online]. [cit. 2023-12-21]. Dostupné online.
- ↑ WIDMOSER, Eduard; STALLER, Elke. Tiroler Wappenfibel. Innsbruck: Tyrolia-Verl, 1978. 80 s. ISBN 978-3-7022-1324-4. S. 27.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Thaur na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
