The Yes Men

Andy Bichlbaum při přednášce zprávy pro ExxonMobil, 2007
Mike Bonanno

The Yes Men je dvojice aktivistů vystupujících pod jmény Andy Bichlbaum (vlastním jménem Jacque Servin) a Mike Bonanno (Igor Vamos). Jejich snahou je upozornit na problémy společnosti. Jedna z jejich častých činností je to, co nazývají „náprava totožnosti“ (identity correction), kdy se vydávají za osobu či společnost.

Některé projekty The Yes Men

[editovat | editovat zdroj]

Bhópálská katastrofa

[editovat | editovat zdroj]

Mezi jejich nejznámější akce patří vystoupení v BBC v pozici mluvčího společnosti Dow Chemical. 3. prosince 2004, dne 20. výročí Bhópálské katastrofy Andy Bichlbaum vystoupil v BBC jako mluvčí společnosti Dow Chemicals a oznámil, že Dow Chemical hodlá rozprodat Union Carbide, (společnost zodpovědnou za Bhópálské katastrofu, nyní vlastněnou Dow Chemical) a získaných 12 miliard dolarů použít na úplné vyčištění místa katastrofy, odškodnění a doživotní lékařskou péči všem obětem katastrofy a zbytek na výzkum rizik výrobků Dow Chemical. Dále oznámil že Dow Chemical hodlá přimět vládu USA, aby vydala Indii Warrena Andersona, tehdejšího manažera Union Carbide.[1] Během doby než se zjistilo, že nejde o skutečného mluvčího, poklesly akcie společnosti o dvě miliardy dolarů.[2]

New Orleans a hurikán Katrina

[editovat | editovat zdroj]

28. srpna 2006 se The Yes Men objevili v New Orleans na summitu věnovanému otázce bydlení (zhoršené po ničivém hurikánu Katrina, který v září 2005 oblast zpustošil). Jeden ze skupiny The Yes Men, vydávající se za asistenta tajemníka HUD (Housing and Urban Development, odbor bydlení a rozvoje měst Spojených států amerických) v přítomnosti starosty New Orleansu a guvernérky státu Louisiana přednesl řeč, ve které shrnul, že tento odbor se rozhodl otevřít státní budovy zavřené od dopadu Katriny, změnil názor na demolici bytových jednotek, které nebyly hurikánem poškozeny, a ostatní bytové projekty hodlá nahradit výstavbou financovanou z kombinovaného příjmu. Též ubezpečil, že velké ropné společnosti věnují část svých zisků na obnovu rašelinišť a mokřadů, které zničily stavbou velkých tankerů, aby tím zabránily hrozbě příštích záplav.[3]

ExxonMobil

[editovat | editovat zdroj]

14. června 2007 se na konferenci ropného průmyslu s cca 300 návštěvníky The Yes Men vydávali za mluvčího skupiny ExxonMobil Lee Raymonda a přednesli místo něj dlouho a s napětím očekávanou studii uloženou tajemníkem americké energetiky. Jejich studie se týkala čerpání ropy z Athabaských ropných písků v kanadské Albertě a trvajícímu konfliktu s tamními prvními národy, které mají na dané území právo. Přednáška The Yes Men se nesla v tom smyslu, že současná kanadská a americká energetická politika (zejména těžba ropných písků a technologie zkapalňování uhlí) zvyšuje riziko globální kalamity, nicméně přítomné ujistil, že v nejhorším případě bude palivo dál proudit díky technologii na přeměnu těl zemřelých na palivo zvané Vivoleum. Během přednášky rozdali účastníkům vzpomínkové svíce údajně vyrobené z Vivolea. Účastníci zareagovali až když The Yes Men pustili video o ukllízeči který zemřel v důsledku úklidu úniku jedovaté látky a přál si být po smrti přeměněn na svíčky. V tu chvíli byli odhaleni a ochranka je vyvedla ze sálu.[4]

New York Times

[editovat | editovat zdroj]

Spolu s Anti-Advertizing Agency dne 12. listopadu 2008 rozdali na ulicích a stanicích metra v New Yorku 80 000 výtisků falešného vydání The New York Times, do kterého zakomponovali pozitivní články jako např. konec války v Iráku, dohodu na celostátní úrovni o změně směřující k výstavbě příčetné zdravé ekonomiky, nebo přiznání George W. Bushe ze zločinů, které páchal v prezidentské funkci.[5]

O skupině doposud vznikly dva dokumentární filmy:

  • The Yes Men (1999)
  • The Yes Men Fix the World (2009)

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Yes Men na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]