Velkovévodství toskánské Magnus Ducatus Etruriae Granducato di Toscana
| |||||||
Hymna La Leopolda | |||||||
Motto Sotto una Fede et Legge un Signor solo | |||||||
Geografie
| |||||||
cca 21 050 km²
| |||||||
Obyvatelstvo | |||||||
1 096 641 (rok 1801)
| |||||||
Státní útvar | |||||||
lira, florin
| |||||||
Vznik
|
|||||||
Zánik
|
|||||||
Státní útvary a území | |||||||
Toskánské velkovévodství (italsky Granducato di Toscana, latinsky Magnus Ducatus Etruriae) byl státní útvar, rozkládající se na většině území moderního Toskánska, na západ provincie Forlì-Cesena v moderním regionu Emilia-Romagna a na severozápad provincie Perugia v moderním regionu Umbrie.
Vévodství toskánské existovalo mezi roky 1569 a 1859, kdy rod Medicejských sjednotil své dědictví a spojil městské státy Florencie (1537) a Siena (1557) s Florentským vévodstvím a získal (v osobě Cosima I.) od papeže Pia V. titul velkovévody. Hlavním městem Toskánského velkovévodství byla Florencie.
Po vymření rodu Medicejských připadlo Toskánsko roku 1737 Františku Štěpánovi Lotrinskému a do roku 1860 zde vládla habsbursko-lotrinská dynastie skrze svou vedlejší větev toskánských Habsburko-Lotrinků.
V době bojů o sjednocení Itálie bylo Toskánské velkovévodství připojeno ke Království piemontsko-sardinskému. Na rozdíl od moderního Toskánska nepatřilo k velkovévodství území Vévodství Massa a Carrara, a do roku 1847 ani území někdejší republiky Lucca a pozdějšího Vévodství Lucca.