Tržič | |
---|---|
![]() Pohled na Tržič | |
Poloha | |
Souřadnice | 46°21′46″ s. š., 14°18′30″ v. d. |
Nadmořská výška | 516,4 m n. m. |
Časové pásmo | +1 |
Stát | ![]() |
Region | Hornokraňský |
Občina | Tržič |
![]() ![]() Tržič | |
Rozloha a obyvatelstvo | |
Rozloha | 5,4 km² |
Počet obyvatel | 3 670 (2019) |
Hustota zalidnění | 679,6 obyv./km² |
Správa | |
Status | Město |
Starosta | Borut Sajovic |
Oficiální web | www |
PSČ | 4290 Tržič |
![]() | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tržič je město a správní středisko stejnojmenné občiny ve Slovinsku v Hornokraňském regionu. Leží při soutoku řek Tržiška Bistrica a Mošenik, asi 39 km severozápadně od Lublaně. V roce 2019 zde trvale žilo 3 670 obyvatel.
Městem procházejí silnice 101 a 410. Sousedními městy jsou Kranj, Radovljica a rakouský Ferlach.
Nejstarší osídlení bylo na svazích nad Tržičem a tvořilo je Forum in Lubelino, antická osada z doby Římské říše, kdy tudy vedla silnice z Emony (nynější Lublaň) přes alpský průsmyk na Virunum v provincii Noricum (v Rakousku). Po velkém zemětřesení byla osada zničena. Převážně němečtí obyvatelé se přestěhovali do údolí, kde založili tržní ves Tržič (německy Neumarktl), dodnes platný název. Na její ochranu byl ve 13. století postaven hrad Neuhaus.
Tržní a městské právo obci v 80. letech 15. století udělil římský císař Fridrich III. Habsburský z iniciativy tehdejších majitelů obce, Lovrence Paradajzara z hradu Neuhaus a dědiců Janeze Lamberga z hradu Gutenberg. Město bohatlo z dálkového obchodu a dopravy mezi Terstem a Rakouskem. V roce 1811 Tržič postihl velký požár, při němž zemřelo 75 lidí a shořelo 150 domů a více než 60 dílen. Rekonstrukce města probíhala velmi pomalu, ale důkladně podle požárních předpisů (povinná montáž kovových dveří a okenic, omítání dřevěných stropů). Urbanistické řešení z té doby je dochováno, zvláště na náměstí.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tržič na slovinské Wikipedii.