Tullio Levi-Civita | |
---|---|
Tullio Levi-Civita, 20. léta 20. století | |
Narození | 29. března 1873 Padova |
Úmrtí | 29. prosince 1941 (ve věku 68 let) Řím, Italské království |
Povolání | matematik a fyzik |
Národnost | Židé |
Alma mater | Padovská univerzita |
Témata | diferenciální geometrie, teorie relativity, problém tří těles, teoretická mechanika, hydrodynamika a tenzorový počet |
Významná díla | Levi-Civitův symbol Levi-Civitova konexe Levi-Civitovo těleso Goursatova a Levi-Civitova věta Levi-Civitův rovnoběžník … více na Wikidatech |
Ocenění | Cena za matematiku Národní akademie věd (1903) Sylvesterova medaile (1922) zahraniční člen Královské společnosti (1930) doctor honoris causa from the University of Paris (1933) |
Manžel(ka) | Libera Trevisaniová Levi-Civitaová |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Tullio Levi-Civita [lévi čivitá] (29. března 1873 Padova – 29. prosince 1941 Řím) byl italský matematik, známý především svými pracemi o tenzorovém počtu, které se výrazně uplatnily v teorii relativity. Kromě toho se zabýval čistou i aplikovanou matematikou, například problémem tří těles, analytickou mechanikou a hydrodynamikou.
Narodil se v židovské rodině právníka a senátora, vystudoval matematiku v Padově, kde mezi jeho učiteli byl i Gregorio Ricci-Curbastro, objevitel tenzorového počtu. Od roku 1894 přednášel matematiku v Pavii, od roku 1898 v Padově a od roku 1918 na univerzitě v Římě. Roku 1900 publikoval společně se svým učitelem Ricci-Curbastrem teorii a metody absolutního diferenciálního počtu, která byla přeložena do řady jazyků a patří stále mezi klasická díla o tenzorovém počtu. Jeho teorii pak použil Albert Einstein v obecné teorii relativity. Řadu let spolu korespondovali a roku 1936 přijel Levi-Civita na jeho pozvání do Princetonu. Po roce se vrátil do Itálie, ale rasové zákony roku 1938 ho vyloučily z univerzity a všech vědeckých společností a roku 1941 zemřel ve svém bytě v Římě.
Britská královská společnost mu udělila roku 1922 Sylvestrovu medaili a 1930 ho zvolila svým zahraničním členem. Byl čestným členem řady učených společností a akademií, také italské Accademia dei Lincei a Papežské akademie věd.
Po T. Levi-Civita je pojmenováno: