Umaro Sissoco Embaló

Umaro Sissoco Embaló
Umaro Sissoco Embaló (2021)
Umaro Sissoco Embaló (2021)
Stranická příslušnost
ČlenstvíAfrican Party for the Independence of Guinea and Cape Verde (do 2018)
Narození23. září 1972 (52 let)
Bissau
ChoťTiguidanke Camara (od 2019)
Dinisia Reis Embaló
Alma materTechnická universita v Lisabonu
Univerzita Complutense v Madridu
Profesepolitik a důstojník
Náboženstvíislám
Oceněnívelkořetěz Palestinského státu (2024)
CommonsUmaro Sissoco Embaló
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Umaro El Mokhtar Sissoco Embaló (* 23. září 1972 Bissau) je politik a voják z Guiney-Bissau. Od 27. února 2020 zastává úřad prezidenta své země.

Hlásí se k fulbskému původu a vyznává islám. Studoval společenské vědy na Technické univerzitě v Lisabonu a získal doktorát z politologie na Universidad Complutense de Madrid.[1] Sloužil v armádě, zúčastnil se zahraničních stáží a od roku 2012 je brigádním generálem. Byl členem Africké strany pro nezávislost Guiney a Kapverd (PAIGC), za kterou zastával úřad ministra zahraničí.

V listopadu 2016 ho prezident José Mário Vaz pověřil sestavením menšinové vlády. Premiérem se stal proti vůli své strany, kterou pak opustil a založil hnutí Madem G15. V lednu 2018 z čela vlády odstoupil kvůli názorovým neshodám s prezidentem. Kandidoval pak v prezidentských volbách konaných koncem roku 2019. V prvním kole skončil druhý za kandidátem PAIGC Domingosem Simõesem Pereirou, jehož však ve druhém kole porazil ziskem 53,55 % hlasů.[2]

Po nástupu do funkce slíbil Embaló nastolení pořádku a tvrdý boj proti korupci a obchodu s drogami. Usiluje o posílení prezidentských pravomocí a za svůj politický vzor označil filipínského exprezidenta Rodriga Duterteho.[3] V únoru 2022 oznámil potlačení pokusu o převrat, po němž následovalo zatýkání prezidentových kritiků. V parlamentních volbách v červnu 2023 jeho strana prohrála s koalicí Terra Ranka a prezident musel koexistoval s premiérem Geraldem Martinsem z PAIGC. V listopadu 2023, když byl prezident na konferenci OSN o změně klimatu 2023 v Dubaji, vypukly v Bissau další násilnosti, za nimiž pravděpodobně stál velitel Národní gardy Victor Tchongo. Jednotky věrné prezidentovi nepokoje brzy potlačily a Embaló využil údajného pokusu o převrat jako záminky k rozpuštění parlamentu. Opozice pak obvinila prezidenta z nastolení diktatury.[4]

V letech 2022 až 2023 byl Embaló předsedou Hospodářského společenství západoafrických států. Zúčastnil se rusko-afrického summitu, který se konal v Petrohradě v červenci 2023. Při návštěvě Portugalska v říjnu téhož roku mu byl udělen Řád prince Jindřicha. V březnu 2024 se stal prvním africkým státníkem, který navštívil Izrael po vypuknutí války s Hamásem; prezidenta Jicchaka Herzoga ujistil o pokračování pevných spojeneckých vztahů mezi oběma zeměmi.[5]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Umaro Embaló (1972- ). Blackpast [online]. 2022-05-12 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  2. ↑ Embalo Wins Guinea-Bissau Presidential Election. Voice of America [online]. 2020-01-01 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  3. ↑ Guinea-Bissau: Embaló's bet against drug trafficking and corruption. Afrique Chronicle [online]. 2021-08-04 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  4. ↑ Guinea-Bissau opposition fears 'dictatorship'. DW [online]. 2024-03-22 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 
  5. ↑ Herzog tells visiting president of Guinea-Bissau: ‘You are a true friend of Israel’. The Times of Israel [online]. 2024-03-03 [cit. 2024-08-11]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]