Veronika Erjavecová
| Veronika Erjavecová | |
|---|---|
| Stát |  Slovinsko |
| Datum narození | 30. prosince 1999 (24 let) |
| Místo narození | Slovinsko |
| Držení rakety | pravou rukou, bekhend obouruč |
| Výdělek | 98 980 USD |
| Dvouhra | |
| Poměr zápasů | 193–108 |
| Tituly | 0 WTA, 4 ITF |
| Nejvyšší umístění | 179. místo (7. srpna 2023) |
| Čtyřhra | |
| Poměr zápasů | 115–53 |
| Tituly | 0 WTA, 1 WTA 125, 18 ITF |
| Nejvyšší umístění | 127. místo (27. července 2023) |
| Údaje v infoboxu aktualizovány dne 10. listopadu 2023 Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Veronika Erjavecová (* 30. prosince 1999) je slovinská profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře na okruhu WTA Tour nevyhrála žádný turnaj. V sérii WTA 125 vybojovala jednu deblovou trofej. V rámci okruhu ITF získala čtyři tituly ve dvouhře a čtrnáct ve čtyřhře.[1]
Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpni 2023 na 179. místě a ve čtyřhře v červenci téhož roku na 127. místě.[2]
Ve slovinském týmu Billie Jean King Cupu debutuje v roce 2023 finálovým turnajem v Seville. V základní skupině proti Austrálii prohrála po boku Milićové čtyřhru s párem Kimberly Birrellová a Storm Hunterová. Slovinky přesto zvítězily 2:1 na zápasy.[3]
Ze Středomořských her 2018 v Tarragoně si odvezla bronzovou medaili po výhře nad Italkou Luciou Bronzettiovou.[4]
Tenisová kariéra
[editovat | editovat zdroj]Na okruhu ITF debutovala v srpnu 2017, když na turnaji v srbské Vrnjačce Banje dotovaném 25 tisíci dolary postoupila z kvalifikace. Ve druhém kole dvouhry podlehla Japonce Sacuki Takamurové. Premiérový titul v této úrovni tenisu vybojovala během dubna 2018, když ovládla s Bosňankou Nefisou Berberovićovou čtyřhru na turnaji v Tučepi s rozpočtem 15 tisíc dolarů. Na stejné chorvatské události se v roce 2019 poprvé probojovala do singlového finále túry ITF, v němž podlehla nejvýše nasazené Češce Johaně Markové. S Berberovićovou opět triumfovaly ve čtyřhře.[5][6][1]
Do hlavní soutěže okruhu WTA 125 poprvé zasáhla na červencovém Jasy Open 2023 v rumunském Jasy. Ve dvouhře prošla kvalifikačním sítem. Na úvod dvouhry porazila osmdesátou sedmou hráčku žebříčku Pannu Udvardyovou z Maďarska, než ji zastavila Darja Astachovová ze třetí světové stovky. V deblové soutěží získala titul s krajankou Dalilou Jakupovićovou po finálové výhře nad nejvýše nasazenými Rumunkami Irinou Baraovou a Monicou Niculescuovou. V utkání využily šest ze sedmi brejkbolových příležitostí.[7][8][1]
Finále série WTA 125
[editovat | editovat zdroj]| Legenda | |
|---|---|
| D – dvouhra; Č – čtyřhra | |
| WTA 125 (1–0 Č) | |
Čtyřhra: 1 (1–0)
[editovat | editovat zdroj]| Stav | č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | soupeřky ve finále | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vítězka | 3. | 23. července 2023 | Jasy, Rumunsko | antuka | Dalila Jakupovićová
|
 Irina Baraová Monica Niculescuová
|
6–4, 6–4 |
Tituly na okruhu ITF
[editovat | editovat zdroj]| Dotace turnajů okruhu ITF | |
|---|---|
| 100 000 $ tournaments | 80 000 $ tournaments |
| 60 000 $ tournaments | 40 000 $ tournaments |
| 25 000 $ tournaments | 15 000 $ tournaments |
Dvouhra (4 tituly)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | poražená finalistka | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2023 | Osijek, Chorvatsko | antuka |  Tena Lukasová
|
7–5, 6–2 |
| 2. | červenec 2023 | Horb am Neckar, Německo | antuka |  Anna Gabricová
|
5–7, 6–2, 6–3 |
| 3. | srpen 2023 | Cordenons, Itálie | antuka | Alexandra Ignatiková
|
6–3, 6–4 |
| 4. | říjen 2023 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka |  Romero Gormazová
|
2–6, 6–4, 7–5 |
Čtyřhra (18 titulů)
[editovat | editovat zdroj]| Č. | datum | turnaj | povrch | spoluhráčka | poražené finalistky | výsledek |
|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. | duben 2018 | Tučepi, Chorvatsko | antuka |  Nefisa Berberovićová
|
Tena Lukasová  Saara Oravová
|
6–3, 6–3 |
| 2. | červenec 2018 | Prokuplje, Srbsko | antuka | Lea Boškovićová
|
 Barbara Bonićová  Jelena Stojanovicová
|
6–0, 3–6, [10–7] |
| 3. | prosinec 2018 | Solarino, Itálie | koberec | Kristina Novaková
|
 Melissa Moralesová Kirsten-Andrea Weedonová
|
6–3, 7–6(4) |
| 4. | prosinec 2018 | Ortisei, Itálie | tvrdý | Kristina Novaková
|
Verena Hoferová  Simona Waltertová
|
6–4, 7–5 |
| 5. | duben 2019 | Tabarka, Tunisko | antuka | Nefisa Berberovićová
|
 Émeline Dartronová Marie Téminová
|
4–6, 6–3, [10–7] |
| 6. | květen 2019 | Tučepi, Chorvatsko | antuka | Nefisa Berberovićová
|
Tamara Maleševićová Antonia Ružićová
|
6–2, 6–2 |
| 7. | červen 2019 | Banja Luka, Bosna a Hercegovina | antuka | Nefisa Berberovićová
|
 Barbora Miklová Elena Milovanovićová
|
6–1, 6–3 |
| 8. | srpen 2019 | Cordenons, Itálie | antuka | Nika Radišićová
|
 Martina Caregarová Lisa Sabinová
|
6–3, 7–5 |
| 9. | březen 2022 | Palmanova, Španělsko | antuka | Nina Potočniková
|
Angelica Moratelliová Aurora Zantedeschiová
|
7–5, 6–3 |
| 10. | květen 2022 | Split, Chorvatsko | antuka | Lea Boškovićová
|
 Mana Kawamurová Funa Kozakiová
|
4–6, 6–1, [10–2] |
| 11. | květen 2022 | Warmbad-Villach, Rakousko | antuka | Lea Boškovićová
|
Miharu Imanišiová Kanako Morisakiová
|
3–6, 6–3, [11–9] |
| 12. | červen 2022 | Tarvisio, Itálie | antuka | Lea Boškovićová
|
Ilona Georgiana Ghioroaieová Oana Georgeta Simionová
|
6–1, 6–7(5), [10–7] |
| 13. | červenec 2022 | Perugia, Itálie | antuka |  Valerija Strachovová
|
Ángela Fita Boludová Angelica Moratelliová
|
bez boje |
| 14. | březen 2023 | Touraine, Francie | tvrdý (h) |  Justina Mikulskytė
|
 Chiara Schollová Anita Wagnerová
|
6–4, 6–0 |
| 15. | duben 2023 | Split, Chorvatsko | antuka |  Lina Gjorčeská
|
Nika Radišićová Tara Würthová
|
6–1, 6–4 |
| 16. | květen 2023 | Otočec, Slovinsko | antuka | Dominika Šalková
|
Mariana Dražićová  Emily Webleyová-Smithová
|
7–5, 6–3 |
| 17. | červen 2023 | Tarvisio, Itálie | antuka | Dominika Šalková
|
Nika Radišićová Anita Wagnerová
|
6–2, 7–6(5) |
| 18. | říjen 2023 | Santa Margherita di Pula, Itálie | antuka | Justina Mikulskytė
|
Nuria Brancacciová Angelica Moratelliová
|
7–6(6), 6–0 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veronika Erjavec na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 10. listopadu 2023
- ↑ Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 10. listopadu 2023
- ↑ Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 10. listopadu 2023
- ↑ ZIHERL, Nejc. Veronika Erjavec do brona na sredozemskih igrah! – Teniški svet. Teniški svet [online]. 2018-07-04 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Johana Marková ovládla turnaj $15,000 v Tučepi. www.cztenis.cz [online]. Český tenisový svaz, 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online.
- ↑ Veronika Erjavec klonila v finalu turnirja posameznic ITF v Tučepih, osvojila pa turnir v konkurenci dvojic. www.teniska-zveza.si [online]. 2019-05-12 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (slovinsky)
- ↑ Bogdan defeats Begu in all-Romanian final to win Iasi 125 title. Women's Tennis Association [online]. 2023-07-23 [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Veronika Erjavec Matches | Past Tournaments & More [online]. [cit. 2023-11-10]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Veronika Erjavecová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky)
- Veronika Erjavecová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky)
- Veronika Erjavecová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky)
- Veronika Erjavecová na Instagramu